Pro překonávání velkých vzdáleností v rámci Brazílie se určitě vyplatí používat leteckou dopravu. Oblíbené turistické lokality jsou od sebe vzdáleny stovky až tisíce kilometrů, což by jinak znamenalo strávit v autobuse 1-2 dny cestováním. Kromě běžných letenek je pro cizince k dipozici zvýhodněná sada 5 letenek, tzv. Brazil AirPass. Cena jedné letenky je zhruba 100$ a platí pro let mezi libovolnými městy. Brazil AirPass je levnou formou cestování na velké vzdálenosti, ale má řadu omezujících podmínek. Především je vázaný ke kontinentální letence do Brazílie, musíte si ho objednat už u nás a zarezervovat na pevná data. V Brazílii už AirPass zakoupit nelze. Všechny velké brazilské letecké společnosti nabízejí nějakou variantu AirPassu, jehož platnost je obvykle 3 týdny. Brazil AirPass se objednává v cestovní kanceláři, kde kupujete letenku do Brazílie. Typy Airpassů, ceny a přesné podmínky najdete např. na stránkách brazilských leteckých společností TAM (www.tam.com.br) Varig (www.varig.com.br) či Vasp (www.vasp.com.br). Dominantním dopravním prostředkem jsou zcela jistě dálkové autobusy. Jsou většinou téměř nové a překvapivě daleko komfortnější než u nás. Klidně můžete do svého cestovního plánu zahrnout noční přejezdy, protože v autobuse se širokými sedadly se pohodlně vyspíte. Nepříjemné je, že z nějakého těžko pochopitelného důvodu zapínají všichni řidiči klimatizaci na maximum, takže během půl hodiny je v autobuse zima. Brazilci už to vědí a berou si dovnitř budny, i když venku je třeba 30°C. Já si tento fakt vysvětluji tím, že nízká teplota je zřejmě pro Brazilce synonymem luxusu a tak se dobrovolně podmrazují. Zavazadla, která přijdou do zavazadlového prostoru, se přísně označují lístečkem, bez nějž vám později batoh nevydají. Tento systém má zabránit krádežím, ke kterým v minulosti neustále docházelo. Řidiči autobusů dbají na dodržování dopravních předpisů a dodržují maximální povolenou rychlost 80km/h, takže cestování autobusem je velmi bezpečné. To je sympatický rozdíl oproti okolním zemím, kde autobusy řídí buď sebevrazi nebo kaskadéři. Ceny jízdného jsou zhruba na stejné úrovni jako u nás a liší se hlavně podle typu autobusu. „Conventional“ je obyčejný autobus, „Executivo“ o něco dražší a pohodlnější, „Leito“ nejdražší typ s plně sklopnými sedačkami téměř na ležení. Aktuální ceny jízdenek lze zjistit přímo u autobusových společnosti Penha (nspenha.locaweb.com.br), Cometa (www.viacaocometa.com.br), Expresso Brasileiro (www.expressobrasileiro.com) nebo Real-Expresso (www.realexpresso.com.br). Jízdenky se kupují u přepážky dopravních společností (ne v autobuse), kde je rovněž vyvěšen seznam destinací. Pro ilustraci: jízdenka mezi Rio de Janeiro a Foz do Iguaçu stojí 170R$, cesta trvá 24h a je dlouhá 1200 km. Lokální autobusy už tak komfortní nejsou, vozový park je přestárlý, jako by se řídil heslem: „dokud to má aspoň tři kola, tak to přece nedáme do šrotu“. Železniční tratě jsou využívány pouze pro nákladní dopravu, osobní doprava byla téměř všude zrušena. Výjimky tvoří krátký výletní vláček mezi městy Curitiba a Paranaguá, či například populární vlak tažený parní lokomotivou v Minas Gerais.
Doprava