Někdy kolem poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu začíná v severní části Altiplana vzkvétat rozsáhlé politické, kulturní a náboženské centrum Tiwanaku, jehož kultura ovlivnila oblast daleko přesahující území dnešní Bolívie. Nedlouho po jeho zániku kolem roku 900 n. l. osídlili tuto oblast Inkové. Jejich civilizace se vyznačovala vynikajícím systémem politické organizace, kladoucím překvapivě velký důraz na sociální sféru. Byli také zdatnými architekty a uměleckými řemeslníky, kde zejména stavby ohromných kamenných měst, hustá komunikační síť či zpracování drahých kovů patří k vrcholům jejich výtvarného snažení. Roku 1531 začali přicházet do země první španělští dobyvatelé. Ti vzápětí celou říši Inků rozvrátili a přičlenili k místokrálovství Peru (tzv. Horní Peru). Ani vyhlášení samostatnosti ze 6. srpna 1825 nepřineslo zemi kýžený klid. Mladá republika se zmítala více jak 150 let v přívalu válek, státních převratů a povstání. Za zmínku stojí i to, že v zemi byl v šedesátých letech 20. století dopaden a zastřelen známý revolucionář Che Guevara. Ústavní režim byl v Bolívii obnoven teprve v roce 1982.
Bolívie je smutným příkladem toho, jak nesmírné nerostné bohatství může zemi přivodit více neštěstí než užitku. Od 16. století drancovali Španělé zdejší zásoby stříbra a odváželi ho do Evropy. Když v polovině 19. století získala Bolívie samostatnost, přešly doly drahých kovů do rukou několika jednotlivců, kteří je sobecky využívali pouze pro svůj osobní prospěch. Bohatí bohatli a chudí nadále zůstávali chudí po celé 20. století. Dnes se mluví o zestátnění zásob zemního plynu, které by poskytly dostatek financí pro zlepšení ekonomického stavu země. Současný prezident Evo Morales již v tomto podniká první kroky (květen 2006).Ekonomická situace
Podle statistik společenství G8 je Bolívie na seznamu 20 nejchudších států světa. A podle vládních odhadů se 2/3 obyvatelstva nacházejí pod hranicí chudoby. Tato čísla jsou ještě nepochopitejnější, když si uvědomíme, jak velké nerostné bohatství Bolívie má. Uvnitř andských skal se i po stovkách let intenzivní těžby nacházejí rozsáhlá ložiska stříbra, cínu a dalších drahých kovů. Avšak největším kasovním trhákem jsou nedávno objevená ložiska zemního plynu. Právě kvůli nim se v letech 2003-2005 demonstrovalo, protože vláda chtěla plyn prodat zahraničním firmám.
East Side Gallery: Malý zbytek Berlínské zdi je dnes největší venkovní galerií na světě.
Berlín, Brémy, Mnichov, Lübeck či Norimberk patří mezi nejkrásnější německá města.
Na prázdniny se vydejte jedině do Německa!