Kairouan, nejsvatější město Maghrebu

Vcházíme jednou z bran staré hradby a čas se vrací o několik staletí zpátky. Úzké uličky mezi vybílenými domky jsou plné pestrobarevně oděných žen. Ty starší zdobí i šátek, mladší jdou s evropskou dobou. Fundamentální islám se v Tunisku hledá těžko. Kousek dál vyklepává prodejce koberců své poklady a věší je okolo domu. Určitě tu za chvíli začnou proudit davy turistů a on jim po sklence mátového čaje rozloží k nohám tucty kousků. Možná se vás i pokusí tradiční výrobu vázanými uzly naučit, u mě však zcela marně.

Šplháme na střechu jednoho z koberci napěchovaných domů. Ploché stříšky, minarety, satelity, život na dvorcích sousedních domů, pohled do ulic, kterými projíždějí prodejci všeho možného a směřují k místnímu tržišti. To na arabských městech miluju.

Nejširší nabídku průvodců a map Tuniska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Studna a velbloud. Aneb kde se napít ze studny Zamzam a nebýt muslim

Od té doby, co z vyprahlé pustiny vyšplouchla voda, a to dokonce voda posvátná, stojí zde studna. Později ji obklopilo město, vznikl nad ní dům a do kladky byl zapřažen vyzdobený velbloud. Jednou za čas několikrát obejde studnu dokola, čímž vytáhne vědro s vodou. Věřící si pak odlijí do plastového hrnečku a napijí se. Měla jsem taky chuť na vodu z Mekky, ale naštěstí jsem si včas uvědomila, že co je posvátné, nemusí být nutně nezávadné. Škoda.

Pouť do Mekky patří k nejzákladnějším povinnostem každého muslima. Ty tuniští to mají trochu snazší. Stačí totiž sedmkrát navštívit Kairouan a je to. Kairouan, přestože dávno ztratil svoje středověké postavení politického centra celého arabského Maghrebu, zůstal střediskem koránského učení. A tak je považován, po Mekce, Medině a Jeruzalému, za čtvrté nejsvatější místo islámu.

Velká mešita v Kairouanu: vzor pro maghrebskou architekturu

Mešita Sidi-Uqba, pojmenovaná po zakladateli města, byla první mešitou na území Maghrebu. A protože se stavitelům náramně povedla, začaly její sloh přebírat okolní země. Původnost dnešní stavby dokládá i skutečnost, že mezi kameny najdeme spoustu materiálu ze starších staveb. Pocházejí hlavně ze zničeného Kartága. A tak se nedivte, když v podstavci minaretu uvidíte dva kamenné kvádry s vytesanými latinskými nápisy. Bohužel jeden je vzhůru nohama – kdo měl těm římským klikyhákům rozumět. Hlavice i dříky 414 mramorových sloupů pocházejí téměř výhradně z antické dílny. A přidáme-li k tomu cibulový oblouk, dispozici sloupové síně a obrovské nádvoří, vznikne nám přesně to, co opakují stavitelé mešit dodnes.