Pro téměř čtvrt miliónu z nich končí onemocnění fatálně. Původcem nemoci je bakterie Salmonella typhi přežívající ve střevním traktu člověka. Nemocní lidé a bezpříznakoví nosiči (5 % z infikovaných osob) mohou kontaminovat své okolí, odkud se bakterie dostanou do těla další osoby, například s jídlem, vodou, rukama, nebo dalšími předměty, kterých se kontaminované ruce dotýkaly.
Tyfová Mary
Stačí jeden bacilonosič, který může svou neinformovaností nebo ignorancí zapříčinit velkou epidemii této závažné nemoci. Pokud pracuje v pohostinství, ve službách, zdravotnictví nebo jen častěji přichází do kontaktu s lidmi, je pravděpodobnost nákazy mnoha dalších osob značná. Stačí, když se číšník nebo pomocný kuchař dotknou Vašeho jídla. Před nedávnem se nakazilo přes 40 zahraničních turistů v jediné restauraci v oblíbeném nepálském městě Pokhara.
Známý je i případ z historie, kdy irská imigrantka do USA kuchařka – bacilonosička Mary Mallon (1969-1938) – v průběhu své profesionální kariéry prokazatelně nakazila břišním tyfem 53 osob, z nichž 3 zemřely, než byla násilím odvedena do karantény, ve které následně strávila dlouhá léta. Ještě i dnes se výraz Tyfová Mary používá pro označení bezpříznakových (z jejich vlastního pohledu zdravých) nosičů, kteří odmítají spolupracovat se zdravotnickými úřady. Její jméno dnes dokonce nese i hip-hopová skupina Hail Mary Mallon. Ve 20. století se rozšiřováním břišního tyfu neslavně proslavily i další osoby např. italský imigrant Tony Labella (přes 100 nakažených a 5 úmrtí) nebo restauratér a pekař Alphonse Cotils. V průběhu americké občanské války zemřelo jen na straně Unie na břišní tyfus a dyzenterii přes 81.000 vojáků. Břišním tyfem trpěly i známe osobnosti, například Edward VII, Charles Darwin, rodina amerických prezidentů Abrahama Lincolna a Johna Adamse, nebo ruský car Nikolaj II.
Toaleta v restauraci
Kuchař v Asii
Mražené výrobky skladované mimo lednici
Příznaky
Břišní tyfus, pokud není léčen antibiotiky, má typický průběh zahrnující během týdne schodovitě se zvyšující horečku, únavu, kašel, bolesti hlavy a břicha. Objevit se může i krvácení z nosu. Poté 2-3 týdny přetrvává přes den se neměnící horečka a chátrání nemocného. Zvětšují se játra, slezina a na kůži trupu se může objevit vyrážka. Součástí klinického obrazu pokročilé neléčené nemoci je i delirium. Přítomná může být zácpa nebo i průjem. Možné komplikace zahrnují krvácení do střeva, perforaci střeva, zánět mozku, žlučníku, kostí nebo srdce. Vyskytují se i neuropsychiatrické komplikace, včetně halucinací. V příznivém případě nastane pokles horečky a nastoupí rekonvalescence. Během ní však může dojít k relapsu (opakování potíží). Špatná diagnostika nebo léčba může v podmínkách zdravotnických zařízení Třetího světa vést k závažným až život ohrožujícím komplikacím u cestovatele.
V prevenci břišního tyfu platí základní pravidla:
bezpečné jsou jen tepelně zpracované potraviny, vlastnoručně oloupané ovoce, balená (ideálně sycená) nebo alespoň 1 minutu povařená pitná voda, led výlučně z pitné vody (i když je v alkoholickém nápoji).
Očkování
Známé anglické: „Cook it, boil it, peel it or leave it“ – to vystihuje poměrně jednoznačně. Rizikové je však cokoli, čeho se dotýkají lidské ruce a následně se to vkládá do úst, například i cigareta. Základem prevence je proto i dostatečně častá hygiena (dezinfekce) rukou. Jedinou skutečně specifickou formou prevence je očkování. Jedna dávka poskytuje ochranu na 3 roky. Je to neživá polysacharidová vakcína, která běžně nezpůsobuje žádné nežádoucí reakce. Aplikuje se do svalu ramene, přičemž u cestovatelů je možná simultánní aplikace s jinou neživou nebo živou očkovací látkou (virová hepatitida, meningitida, vzteklina, žlutá zimnice apod.), která se aplikuje do druhého ramene.
Neočkovaný cestovatel může v případě nákazy ohrozit nejen sebe, ale i další osoby, včetně svých nejbližších přátel a rodiny, a to i předtím, než se u něj zjistí přítomnost tyfového původce. I pokud by k předání nákazy na další osoby nedošlo, exponovaní jedinci musí absolvovat laboratorní vyšetření a u epidemiologicky závažných povolání se přistupuje ke karanténě kontaktů, což jim významně komplikuje život. Může tím dokonce vzniknout i mezinárodní vyšetřování při vyhledávání spolubydlících při pobytu v cizině nebo spolucestujících z letadla či jiného dopravního prostředku. Očkováním se tedy cestovatel chová odpovědně nejen k sobě ale i ke svému okolí.
Docent MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. se specializuje v oborech epidemiologie, prevence a kontrola infekčních nemocí, cestovní a tropická medicína. Je vedoucím lékařem Očkovacího centra v Ostravě-Hrabůvce a odborným garantem největší sítě očkovacích center (jenž jsou současně i ambulancemi cestovní medicíny) v České republice. Od roku 2004 vede neziskovou mezinárodní humanitární organizaci International Humanity a o dva roky později byl zvolen prezidentem Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. Je autorem více než 350 vědeckých a odborných publikací, včetně vysokoškolských učebnic a skript. Je aktivním cestovatelem, navštívil 70 zemí na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Je také autorem 10 cestopisů publikovaných v časopisech Cestovatel, Diastyl a Cestopisy.
