HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

TRADICE A KULTURA

POSLEDNÍ DISKUSE

V marockém Fesu se snoubí vzdělanost, tradice i turismus

V marockém Fesu se snoubí vzdělanost, tradice i turismus

Město Fes ležící v severním Maroku je už od středověku pokládáno za jedno z kulturně nejdůležitějších měst v arabském světě. Po dlouhá staletí bylo hlavním městem Maroka a centrem vědy, umění a vzdělání.



Svůj status snad napořád ztratilo koncem 19. století, kdy se marockou metropolí stal přímořský Rabat. Dosud se má ale za to, že jeho obyvatelé jsou ti nejvzdělanější a nejšikovnější v celé zemi.


Medresa AttarineMedresa Attarine

Fontána NejjarinaFontána Nejjarina

Před Andaluskou mesitouPřed Andaluskou mesitou

 

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Fes se podobně, jako řada dalších marockých měst rozděluje na dvě části: bohatší a modernější Ville Nouvelle, kterou vystavěli během okupace Francouzi, a staré město, které pamatuje dobu středověku. Fes byl založen mužem, kterému se podařilo místní Berbery islamizovat. K tomu mu nepochybně posloužil fakt, že pocházel přímo z rodiny proroka Muhammada.

Po několik staletí se pak Fes chlubil nejenom titulem politické metropole, ale také jako Mekka kvalitního vzdělání, které zosobňovala Kairuánská univerzita. Ta svojí činnost započala v 9. století na popud bohaté dědičky Fatimy al-Fihrí, a dosud se řadí mezi nejdůležitější islámské instituce v arabském světě.

Jiné světy

Pojmout celé rozpěti architektonické a umělecké krásy feského starého města, které dosud leží za hradbami ze 16. století, je úkol na několik dnů. Středověký půdorys města, a zejména bohatě propletená síť uliček s pouze arabskými názvy může i otřelého cestovatele zpomalit nebo zaskočit. Bude tak odkázán alespoň částečně na pomoc místních, kteří se se svou nabídkou průvodcovských služeb budou předhánět.

Turistický ruch je jednou z realit Fesu, a nutno říci, že bez zájmu ze zahraničí a organizací jako UNESCO, která se výrazně podílí na konservaci a revitalizaci původní medíny, by se nejmíň část starého města nedožila 21. století. Tou druhou realitou je původní, jakoby modernitou nepoznačený, Fes, kde dosud ženy pečou chléb ve společné peci a jednou týdně všichni navštěvují tradiční hammám. Vydejme se na procházku, která zachytí oba tyto aspekty a spojí je v dokonalou harmonii.

Fontána Nejjarina

Dva Fesy

Oba tyto názvy jsou ve Fesu jako doma. Moulay Idríss II., syn zakladatele Fesu, přijal uprchlíky z obou měst (šlo o několik desítek rodin, prchajících před křesťanskou ukrutností ze Španělska a politickými boji z tuniského Kairuánu), a přidělil jim pozemky na obou březích řeky Boukhareb tak, aby si mohli samostatně vybudovat fungující komunity.

Andaluští Židé a muslimové zaujali pravý břeh, kde jejich někdejší přítomnost dokazuje název překrásné Andaluské mešity, ležící na říčním údolím. Ta, spolu s několika náboženskými školami dnes tvoří základní památky čtvrtě, kde na turistu natrefíte jenom málokdy. Tato část Fesu, do které se lehce dostanete přes bránu Bab l-Ftúh si žije svým poklidným tradičním životem, pravděpodobně ne příliš odlišným od toho středověkého. Jen ztěží se tady domluvíte francouzsky, zato častěji potkáte upřímný úsměv obchodníka se zbožím denní potřeby. Ráno se nedaleko Andaluské mešity pořádají trhy se zeleninou a masem čerstvě poražených zvířat. Slepici, kterou si můžete vybrat ještě za živa, před vaším zrakem zařežou. O čerstvosti a bio kvalitě zde nemůže být pochybení.

Nezapomeňte navštívit Marrakéš Essaouiru!

Přejděte mostem přes řeku Boukhareb, a jste v jiném Fesu. Zvuky, které vydávají kovotepci při výrobě hrnců a tepaných lamp vás dovedou ke knihovně slavné Kairuánské univerzity. Již ve středověku byli feští, zejména ti tuniského původu, známí svým vzděláním a smyslem pro obchod. Obchůdky kovotepců tak střídají stánky s koženým zbožím – barvířství a koželužnictví je specialitou Fesu.

Pokud se z náměstí kovotepců (známé jako Seffarine) vydáte doprava, váš nos vás zaručeně dovede do starých koželužen. Místní vám hned strčí pod nos svazek máty, a brzy pochopíte proč – zápach chemikálií smíšený s holubím trusem ve velkých kádích není zrovna nejpříjemnější. Tato podívaná ale stojí za to – pouze ve Fesu a Marrakéši se tradiční způsob činění zvířecích kůží zachoval dodnes.

Studium v náboženské škole

Po návratu ke Kairuánské knihovně se vydejte na druhou stranu, a ve druhé ulici napravo narazíte na nádhernou stavbu ranního novověku – medresu Cherratine. Je to nově zrekonstruovaná náboženská škola, kde svého času studovala necelá stovka uchazečů o vědomosti z oblasti islámského práva. Škola byla vzdělávací institucí a kolejí zároveň, její dvě patra prozrazují, jak asi studentský život v 16. století ve Fesu vypadal.

V ulicích Fesu

Studium doplňovalo pět povinných denních modliteb a poslouchání pátečního kázání – k tomu všemu sloužila modlitebna přímo ve škole, doplněná výklenkem ukazujícím na směr Mekky – mihráb. Očista předcházela modlitbě, ranní výuce a také spánku, a k jejímu provedení sloužil malý bazének ve vstupním nádvoří.

Cherratine nebyla ani zdaleka jedinou medresou na tomto břehu řeky. O několik století starší a i více zdobená byla metresa Attarine, které vchod se nachází vedle vchodu do nepřístupné Kairuánské měšity. Zdobení jejího interiéru technikou zellij má svá vlastní pravidla a svými motivy odkazuje na filozofické koncepty jako nekonečno, pomíjivý život a božskou existenci. A zatímco na jiných místech v arabském světě medresy postupně zanikaly, ve Fesu jako ubytovny přežili do 50. let 20. století.

Kam za nákupem?

Kromě krásy medres zaujme oko bohatá smršť různého zboží, které se prodává zejména hlavní tepně města – ulici Talaa Kbira. Její název se mění podle toho, co se tradičně v jejích stáncích prodávalo – hned u medresy Attarine je to stejný název, který odkazuje na koření, poté se tato prudce stoupající ulice jmenuje Chrabline, čiže Papučářská. Její zboží dnes nezahrnuje jenom to, které mají její části v názvu, ale koupíte tady také koberce, prohozy na postele nebo argánový olej.

Místní ale raději než na Talaa Kbira zajdou do Kissarie – zastřešeného tržiště v levé části této obchodní ulice, kde výborně nakoupí základ svého šatníku – kaftany a papuče, neboli babouche (babuš). Ceny se líší podle kvality, a smlouvat se samozřejmě nejenom vítá, ale také přímo vyžaduje, zejména pokud vás zaujme více než jeden kus zboží. Brokátové a bavlněné kaftany na každodenní nošení, nebo bohatě zdobené takšíty na vzácné příležitosti jsou tady k mání v několik úzkých ale čistých ulicích.

Toužíš otěhotnět? Navštiv svatyni

Místní nechodí do samého srdce svojí medíny jenom za nákupy. I z nového města z času na čas přijdou uctít muže, kterému vděčí za rozlohu a slávu svého města – hned vedla Kissarie se nachází svatyně Moulaye Idrisse II. Původně se mělo za to, že tento muž byl pohřben po boku svého otce ve stejnojmenné vesničce u Meknésu. Ale když se ve 13. století našlo mrtvého tělo nepodléhající zkáze, o jeho původu nebylo pochyb. Vůdce prvních Fassi, jak si obyvatelé města říkají, dostal bohatě zdobený svatostánek, který navštěvují ženy s touhou otěhotnět, a rodiny s novorozenci v touze vyprosit pro dítě požehnání.

V ulicích Fesu

Medresy, svatyně a hrobky, to pořád není všechno. Fez se také může pochlubit desítky funduků nebo zájezdných obchodních hostinců, řadou krásně vykládaných pouličních kašen a množstvím riádů – obytných domů někdejších bohatých obyvatel města, které nyní skupují šikovní businessmani ve snaze proměnit je v turistickou atrakci.

V řadě riádu tak sídlí obchody s koberci, stylové restaurace nebo ubytovací prostory. Jejich bohatě zdoben interiér je obvykle spojen s příjemným nádvořím dotvořeným fontánou, které úkolem je osvěžovat za horkých letních dnů vzduch v domě. Oblíbeným trávením večerů v riádech je živá hudba místních umělců, kterých tóny a tradiční poezie odkazují na někdejší slávu tohoto magického města. Jeho budoucnost leží v rukou těch, kteří nezapomenou na důležitost zachování starobylého dědictví pro budoucí generace.


Katarína Maruškinová vystudovala manažment cestovního ruchu a již 8 let se věnuje průvodcování zemí Blízkého východu, od Alžírska po Írán. Kromě cestování je její další vášní studium arabštiny a perštiny. Své zážitky a poznatky z cest a studií píše na: www.kouzloorientu.com



CESTOVATELSKÝ TWEET

Náš stan, náš hrad!