HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

RADY NA CESTU

POSLEDNÍ DISKUSE

Reportážní fotka

Reportážní fotka

Pro reportážní fotku musíte dorazit na místo, mění se světelné podmínky, aktéři i reportér je v pohybu. Proto se u ní dá omluvit drobná chyba na kvalitě. Ale i tady jsou určité zásady, na které se vyplatí myslet.



Nejprve k úvodní fotografii: jednalo se o mezinárodní mistrovství v rýžování zlata, jehož součástí bylo i noční rýžování. Použitý byl dlouhý čas s ručním doblesknutím, proto části snímku působí rozmazaně. Ale o tom jsme mluvili v jednom z minulých dílů. Nicméně, když už fotíte „reportážně", což znamená nějakou akci, zkuste si představit, že se vaše fotografie dostanou k divákovi bez jakéhokoli vysvětlujícího popisku. Nebudete tam vy, abyste řekli, co vlastně se dělo ve chvíli, kdy jste zmáčkli. Proto by měla být fotografie jasná, čitelná, rozpoznatelná. Nenechte se zmást dokonalými fotkami z časopiseckých či novinových reportáží - často jsou (ač to tak nevypadá) uměle inscenované.

Momentka

Ústecká Porta, reportér v akci. Ručičku semhle, koukej támhle a ještě jednou na výšku, ať si grafik vybere. Možná se divíte, proč vám fotky nevycházejí jako profesionálům.Asi vás nenapadne, že občas se jedná o nahrané záběry tvářící se jako momentky. Samozřejmě takhle vzniká jen malá část fotek. Popiska v novinách by pak asi vypadala „umělec ten či onen před vystoupením ladí svou kytaru „.

 

Inscenovaná reportážní fotografie

Fotka ze stejné akce. Tady je na první pohled jasné, že jde o momentku (tedy klasickou reportážní fotku) a jak je tam asi veselo. Škoda přepalů, které vznikly díky prudkému sluníčku.

Reportáž můžete udělat v podstatě z jakékoli akce. Svatbou počínaje (vlastní svatba se fotograficky stíhá hrozně špatně), přes jakoukoli cestu ven, kulturní či umělecké vystoupení až po demonstrace či neonacistické „oslavy" 1. máje. Ostatně na každé cestě se nabízí nepřeberně témat. Během cesty po Francii můžete udělat sérii snímků zaměřených na víno. Pokud máte v plánů své snímky prezentovat coby reportáže, ať už formou nabídky časopisů, nebo webu, myslete na pestrost v rámci jednoho tématu. Zůstaňme u  Francie a vína: měli byste mít snímky, jak vinic, tak lidí popíjející vínko ochutnávky, interiér sklípku. Hodí se detail láhve či lisu, ideální by bylo mít ještě fotky z přípravy vína - třeba ze stáčení. Ačkoli to zní komplikovaně, tak se takovéto snímky dají pořídit poměrně snadno. Reportáž totiž neznamená jen akci, ale ucelený cyklus fotografií, který bez nějakého většího vyprávění ukáže dané téma v pokud možno ucelené formě, ale divácky atraktivní podobě. Unifikace je nuda. V rámci přípravy článku o novozélandské kuchyni se mi sešlo od autorky několik snímků připraveného jídla - vše na jednom stole a se stejným pozadím. Chyběla tomu pestrost, což jsme napravili několika mejly. Zároveň myslete na popisky, tzn. shánějte a ZAPISUJTE si jména, čísla, fakta. Spoléhat se na vlastní paměť, je věc nesmírně ošidná, protože později si už nebudete jisti, které jméno kam přiřadit. Leccos se dá dohledat - například při výstupu na kopec snadno najdete, ať už v mapě, tak na internetu, nadmořskou výšku. Ale jak se jmenoval průvodce, který vás tam vedl? Jan? Jirka, Josef? Nebo snad John?

Inscenovaná reportážní fotografie

Tohle je inscenovaná fotografie. Paní Jitku Kantovou jsem poprosil (vida jak se hodí, že vím, jak se jmenuje), aby mi restaurovanou historickou vitráž podržela u okna. Cílem bylo zachytit její barevnost (vitráže, nikoli J.Kantové). Původně byla vitráž položená u stěny a krása skel nebyla výrazná.

Vždycky je ale dobré myslet na to, že fotka musí vypovídat o akci samotné. Je fajn, když se podaří zachytit něco charakteristického v méně charakteristické poloze. Pokud máte možnost si dopředu projít prostor, kde se bude akce odehrávat, udělejte to. Třeba při procházení najdete místo, odkud bude super výhled (vyvýšené místo), nebo budete vědět, odkud kam bude v daný čas svítit sluníčko, takže nebudete muset fotit v protisvětle. Ve valné většině případů je dobré fotit se sluncem v zádech. Dost často se stane, že si všimnete maličkosti, která se dá při pozdějším focení využít.

Reportážní foto

Při přípravě divadelního představení jsem náhodou narazil na odpočívajícího herce. Fotku ze samotného představení bude mít kde kdo, tohle by ale reportáž dost oživilo.

Při samotné reportáži zkuste využívat co nejneobvyklejší úhly pohledu, podhledy nebo naopak snímky z výšky. Využívejte co nejširší spektrum ohniskových vzdáleností nebo zoomů. Klasik fotografické reportáže, zakladatel agentury Magnum, fotograf Robert Capa řekl: „jestliže není vaše fotografie dost dobrá, nebyli jste dost blízko". Dneska se sice můžete dostat „dost blízko" díky teleobjektivům, ale takhle to Capa určitě nemyslel. Pro dobrou reportáž prostě musíte jít do akce. Svůj účel má i sledování časopisecké fototvorby, ať už jsou to přírodovědné či cestopisné reportáže. Místo množství svých fotografií vám dnes prozradím jeden ze soukromých tipů kam chodím pro inspiraci. Mrkněte se na http://www.time.com/time/photoessays , kde americký týdeník Time publikuje své fotoreportáže. Tady máte možnost vidět snímky v profesionální kvalitě a můžete si vybrat z nejrůznějších témat.

Reportážní foto

Veletrh cestovního ruchu GO v Brně nabízel nejrůznější atrakce. Toto je prezentace Lanového centra, kde si mohl pod jištěním zkusit každý, dospělec i dítě, vyzkoušet svou zručnost a fyzičku. Právě díky tomu, že jsem tam byl několik dnů jsem „vychytal" nejlepší světlo. Sluníčko muselo být dost nízko, aby byly dlouhé stíny, ale dost vysoko, aby nestínil vedlejší výstavní pavilon.

Shrneme-li výše popsané, tak se nejhlavnější zásady při reportážní fotografii dají sepsat do několika bodů:

-         jděte co nejblíže

-         hledejte zajímavé úhly pohledu

-         myslete na obrazovou pestrost materiálu, tzn.využívejte více  ohnisek či objektivů

-         nebojte se lidí, většinou jim focení nevadí

-         nepodceňte přípravu, tzn. jděte na místo konání akce dříve,     děláte- li reportáž z cesty, zjistěte si dopředu něco o daném místě (památka, kulturní či přírodní zajímavost, kterou by se reportáž obrazově doplnit

-         myslete na reakce a emoce lidí, jejich tváře v popředí dodávají snímku atmosféru

-         foťte dynamické děje (pozor na rozmazání, viz.minulý díl o pohybu)


25.01.2008, Topi Pigula


Diskuse


Fotka s vitráží paní Jitky se kompozičně dost nepovedla. Asi bych ji tady nedával jako příklad. Stejně amatérské provedení vidím v příliš agresivním blesku u přepálené fotografie rýžovače. Totéž kompoziční faux-pas platí o uřízlách nohách v divadelní přestávce a lanovém centru. Trampská Porta je oproti tomu zase výborná.
25. 01. 2008, 01:50:41
Topi
Topi
Základním specifikem reportážní fotky je (alespoň podle mě) rychlost. Uřízlé nohy jsou z kompozičního hlediska chybou. Ale často je důležité rychle zmáčkoout spoušť a mít"asoň něco". Mimochodem doporučuji podívat se na fotky oceněné Pulitzerovou cenou http://www.pulitzer.org/ , kolik tam je "uřízlých" a jinak "kompozičně nedokonalých". Nicméně s příspěvkem Michaela Hulvy v mnohém souhlasím souhlasím!
25. 01. 2008, 19:50:18
Pán asi ještě neslyšel o ,,Americkém plánu,, jedná se o kompozici, víceméně od kolen, nebo tak nějak. Neshledávám na ,,zlatokopovi,, žádné větší prohřešky proti kompozici. Ba právě bych vyzdvihl oříznutí zbytečností a tím vyzdvihnutí dokumentarizovaného děje. Pán zřejmě patří mezi technifily a jaksi mu uniká podstata reportážní fotografie. Vono našprtat poučky a pak dělat machra je sice působivé, ale k fotografii to jaksi nevede. Fotogtrafie je záležitost citu, ne techniky či pouček. FotoZemek ASČF
15. 01. 2011, 15:56:49

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

I give you really good price!