Co vás na cestě nemine
Ale teď vážně. Tzv. cestovatelský průjem patří mezi šest nejčastějších nemocí, jimiž cestovatelé trpí. Prý postihne až celou polovinu lidí, kteří každoročně vyrazí na cesty. Bývá pravidelným zpestřením cest do tropických zemí, nicméně často provází dovolené také v zemích jižní Evropy.
Dalšími nemocemi, které tak nějak patří k cestovatelské řeholi, jsou respirační nákazy, malárie, žloutenka A, kapavka a žloutenka B.
Příčiny průjmu
Ve své klasické podobě je cestovatelský průjem nepříjemností, která nepředstavuje žádné větší nebezpečí. Onemocnění se obvykle dostaví hned v prvních dnech pobytu a po třech až pěti dnech odezní. Někdy se spolu s řídkou stolicí dostaví i křeče v břiše a zvracení.
Průjem může mít celou řadu důvodů: špatná hygiena, změna stravy - především požití nezvykle ostrých jídel, časový posun a únava, klimatické změny, nebo prostě nervy spojené s cestou. Proto hned nepropadejte panice.
Zdrojem cestovatelského průjmu bývají bakterie, jejichž sérotypy se na našem území nevyskytují. Nejčastěji jde o kmeny bakterií Escherichia coli, jejichž zdrojem jsou různá, na pohled bezpečná jídla.
Průjem mohou vyvolat také některé léky, zejména antibiotika, která jsme si na cestě vzali k léčení zcela jiného zdravotního problému. Při antibiotikách se proto doporučuje slupnout pár jogurtů s živou kulturou, která obnoví mikroflóru ve střevech. V lékárnách jsou k dostání různé další přípravky s tímto účinkem.
A pozor! Může se také jednat o alergii na určité potraviny, např. mořské plody nebo mléko. Živočišné produkty na jiném kontinentě obsahují odlišné bakterie, než na které je vaše tělo zvyklé, a může dojít k alergické reakci. Je potřeba dobře si v takovém případě zanalyzovat, co jste jedli nebo pili, a pokusit se tomu propříště vyvarovat.
Vážné nákazy
Pokud se vaše situace po pár dnech nevrací do původního stavu, musíte vyhledat lékaře. Mohlo by se totiž jednat o nákazu salmonely, shigely (původce úplavice), cholery, tyfu nebo o různé nebezpečné améby.
Není radno s lékařským vyšetřením čekat, hlavně pokud se navíc dostaví teplota nebo krev ve stolici. Buďte opatrní. Mějte na paměti, že každý rok zemře na průjmová onemocnění na celém světě asi 20 miliónů lidí, zejména tedy malých dětí.
Co dělat
Hlavním nebezpečím při průjmovém onemocnění je dehydratace organismu. Pokud jste při cestování postiženi, postarejte se především o dostatečný přísun tekutin. Ideální je koupit si v lékárně rozpustné rehydratační přípravky, které tělo dokáže snadněji vstřebat než obyčejnou vodu.
Existuje i několik receptů na domácí „ionťák“. Např. přidat do litru převařené vody 1 kávovou lžičku soli, 1 čajovou lžičku prášku do pečiva, 4 polévkové lžíce hroznového cukru a skleničku pomerančového džusu.
Pokud na cestách nemáte tyto ingredience k dispozici, postačí rozpustit v litru převařené vody čtyři čajové lžičky cukru a jednu soli. Nápoje to nejsou zrovna chutné, ale navrátí organismu tekutinu a také energii, která při průjmu z těla rychle odchází.
Naopak při průjmu nejezte ostrá jídla, mléko, tuky a vlákninu. Prostě nechte vaše střeva trochu odpočinout.
Jak se bránit
Existuje samozřejmě celá řada pravidel, která je radno dodržovat, především pokud jste na cestách poprvé. Zkušenější cestovatelé již lépe dokáží poznat, co vše si v daném prostředí mohou dovolit, navíc také již vědí, jak jejich tělo reaguje na snížené hygienické podmínky a cizokrajné pokrmy. Nemá smysl být příliš ustrašenou primadonou, na druhou stranu opatrnost se vyplácí, neboť vám může ušetřit velice nepříjemné zážitky.
Zde jsou nejčastěji opakovaná pravidla:
Pijte balenou vodu
Vždy zkontrolujte, zda jsou nápoje v originálním neporušeném obalu
Nekupujte led na ulici, nenechte si jej dávat do nápojů
Zuby si čistěte pitnou vodou
Nekupujte si na ulici zmrzlinu
Nedávejte si na ulici jídla s plody moře
Z ovoce a zeleniny jezte jen ty plody, které si můžete sami oloupat
Na WC nepoužívejte společné ručníky
Neskákejte do nádrží se stojatou vodou
Proti cestovatelskému průjmu neexistuje žádné očkování (žádná vakcína). Průjem může být projevem celé řady infekčních onemocnění, která ve většině případů mají původ v konzumaci vody, které nemá kvalitu pitné vody (tj. není mikrobiologicky nezávadná). Jediným způsobem jak se průjmu při cestování v zemích, kde není garantována nezávadnost pitné vody ve veřejném vodovodu, vyhnout je prevence (tj. cestovatel musí být vybaven vlastním systémem umožňujícím přípravu pitné vody).
