HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

RADY NA CESTU

VYBAVENÍ NA CESTY

POSLEDNÍ DISKUSE

Mám doma sedm tygrů. Zbyli mi po mafiánech, kteří sedí v base

Tygr Pepe. To není jméno šelmy, ale krotitele. Člověka, k němuž dávají policisté k dožití tygry a jaguáry zabavené zatčeným mafiánům. Pro narkobarony jsou znakem moci a síly. Pro Tygra Pepeho spíše domácími mazlíčky. Ochránci práv však jeho přístup kritizují.



José Juárez Gil boxuje rukama proti čenichu mohutného tygra. Šelma s těsným řetězem na krku je na laně uvázaná ke stromu a poklidně si to nechává líbit stejně jako hlazení mezi ušima nebo drbání na nose. Je jednou z těch, pro které se třiašedesátiletý Juárez Gil - po celém Cancúnu proslulý jako „Tygr Pepe" - stal adoptivním otcem. Poté, co jejich původní páni skončili v base.
Mexičtí mafiáni se rádi obklopují nebezpečnými šelmami. „Narcos nemají respekt před ničím. Před lety jsem šla na rozhovor s jedním z bossů a na jeho zahradě jsem potkala puštěného leoparda," vypráví Virginia Ilescasová Velová, socioložka dlouhodobě monitorující zločineckou síť v americko-mexickém pohraničí.

Pepe, nebo smrt

Když některého z kápů galerky policie zatkne, na muže zákona připadne kromě jiného i úkol postarat se o lumpovy nebezpečné miláčky. V jihomexickém Cancúnu to mají jednoduché, tyto přerostlé kočky šoupnou k Pepemu. Jenže co když žádný Pepe není nablízku? „Jednoduše je zastřelí. Nebo prodají na černém trhu. Jasně, že jsou to chráněné šelmy, ale tady jsi v Mexiku. Na práva zvířat každý kašle," říká Juárez Gil.

Z tajného agenta se stal krotitelem šelem

Pepe je zoolog samouk. Studoval filozofii, pak pracoval pro mexickou tajnou službu. V jejích službách a s krycí identitou majitele restaurace přišel v roce 1979 do Cancúnu, který se zrovna z rozhodnutí vlády přebudovával z ospalé rybářské vesnice v obří letovisko pro movitou klientelu. „Měl jsem na starosti monitorování dění a taky hlídání důležitých návštěv," říká Juárez Gil a ukazuje na fotografii, na které pózuje vedle amerického exprezidenta Jimmyho Cartera.

„V roce 1981 jsem se dozvěděl, že zatkli jednoho mafiána, u kterého našli třínedělní mládě tygra a stejně starého jaguára. Vždycky jsem měl rád zvířata, tak jsem se nabídl, že se o ně přechodně postarám, aby je dřív někdo nezlikvidoval," vzpomíná na krotitelské začátky ve své neuvěřitelně zakramařené kanceláři.

„Jak ten narco dopadl, nevím a ani nechci vědět. Ale žádný ze zločinců po mně nikdy nechtěl, abych mu tygra vrátil. Vědí, že se u mě mají dobře," dodává.

Z přechodnosti se stalo doživotí. Do klecí, které vybudoval ve své restauraci a na dalším zarostlém pozemku na okraji Cancúnu, mu v rychlém sledu přibyl jaguár, další tygří mláďata, pak ještě další kočkovití predátoři. Majitelem zabavených zvířat je nadále stát, Pepe slouží v podstatě jako jejich úschovna. Nejdříve vše fungovalo na dobré slovo, nyní už má cancúnská celebrita vyřízená potřebná lejstra.

„Učil jsem se postupně zkušenostmi, sháněl jsem různé filmy o šelmách," tvrdí s tím, že se přes známosti v americké tajné službě dostal také na stáž do prestižní zoo ve Washingtonu. Počet zvířat, z nichž ta mladší trénoval, různě kolísal. Pro některá z nich se podařilo najít místo v zoologické zahradě, jiná věkem pošla.

Nejvíce jich měl v jednu chvíli šestadvacet. Dnes má dva jaguáry a sedm tygrů (mezi nimi je i velevzácný kousek ze Sumatry).
Pepeho mazlíčci si na sebe vydělávali třeba hraním v reklamách. Povečeřet pod dohledem jaguárů patřilo mezi vyhledávané turistické atrakce a největší odvážlivci si mohli dopřát bizarní zážitek zaplavat si v moři společně s tygrem. Krotitel tvrdí, že nikdo z jeho klientů nebyl v ohrožení a že i on si všechny šrámy odnesl jen z přátelského kočkování.

„Musíš jim číst z očí, jakou mají náladu. Já to umím, však mi taky jeden indiánský šaman řekl, že v minulém životě jsem byl jaguárem," říká se smíchem.

Ochránce zvířat versus ochránci zvířat

Se vším nastal konec v říjnu roku 2005. Na Cancún a na Pepeho nepojištěnou restauraci udeřil hurikán Wilma. Juárez Gil, v tu dobu už ve výslužbě, přišel na buben. Z restaurace je zašlá ruina, před kterou se válejí odpadky a rozbité sklo. Přes opakované žádosti mu s novým startem byznysu nechtějí pomoci stát ani soukromí investoři. Pepeho dlouholetý sen o zoo se změnil v utopii.

A navíc se do svérázného Pepeho, který pro peprnou nadávku nechodí daleko, paradoxně pustili ochránci práv němých tváří. Správně upozorňují na mizerné zabezpečení klecí na nehlídaném pozemku, u kterých stačí vytáhnout petlici a šelma je na svobodě. A připomínají, že z hurikánem poškozeného výběhu se jednomu z tygrů podařilo uprchnout.

„Jsou ve zbědovaném stavu, krk mají omačkaný od řetězu, žijí v zoufalých podmínkách, nedostávají pořádně najíst," říká o Pepeho svěřencích Maricarmen Garcíová z organizace Lidé na obranu zvířat. Juárez Gil jako protiargument otvírá mrazák plný masa: „To je tak na tři měsíce. Mám to od svých známých, kteří dodávají maso pro místní restaurace." Vyhladověle nevypadá ani samička černého jaguára, kterou Pepe vyvádí na řetězu z její klece, jejíž rozměry by v moderní zoo byly neakceptovatelné. Jaguár se s trochou prskání nechá vodit a pak se spokojeně pustí do hry s trsem trávy.

Nicméně mexickým a americkým ochráncům zvířat se podařilo zmobilizovat veřejné mínění na obou stranách hranice. Dokonce zajistili pro šelmy místo v prostorném safari ve státě Colorado i letecký převoz.

Mexické úřady už po internetové kampani jednou s transferem souhlasily, ale počátkem září zničehonic od plánu odstoupily. Pepe nad všemi výtkami jen mává rukou. Aktivisty má za zloděje, kteří chtějí „kočky" ukradnout nejen jemu, ale i Mexiku. Na dálku je vyzývá: „Taky bych pro ně chtěl lepší podmínky, ale nemám na to peníze. Tak ať mi pomohou tady v Cancúnu." A pak že na práva zvířat v Mexiku všichni kašlou.

Cesta byla podpořena Expedičním fondem.

Článek vyšel v MF DNES.


HedvabnouStezku.cz založili cestovatelé pro cestovatele, o velkých horách píšeme na Velehory.cz. Své zážitky cest můžete sdílet s přáteli také v Klubech cestovatelů. Nejlepší outdoorové filmy pak uvidíte na festivalu Expediční kamera možná i ve vašem městě. Nejširší výběr map a knih najdete v našem eshopu. Z příjmů z těchto aktivit podporujeme Expediční fond - i vy můžete přihlásit svůj projekt.


13.06.2010, Tomáš Nídr


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Kdo se mnou jede na Kiribati?