HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

RADY NA CESTU

POSLEDNÍ DISKUSE

Před obzorem: memoáry rozhlasové zpravodajky Pavly Jazairiové

Před obzorem: memoáry rozhlasové zpravodajky Pavly Jazairiové

Vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis právě vydává knižní novinku – Pavla Jazairiová: Před obzorem. Knižní memoáry známé rozhlasové zpravodajky, spisovatelky a cestovatelky Pavly Jazairiové.



Známá rozhlasová novinářka a spisovatelka se v roce významného životního jubilea ohlíží za svým životem, který je stejně nevšední a zajímavý jako sama autorka. Kniha vzpomínek vznikla na základě rozhlasového cyklu Osudy a sleduje jak linii soukromého života, vyprávěnou s maximální upřímností, tak profesní dráhu překladatelky, tlumočnice, rozhlasové redaktorky a zpravodajky. Knižní memoáry Pavly Jazairiové se věnují nejen minulosti, ale shrnují rovněž celoživotní zkušenosti, které autorka získala při svých cestách, především po arabských zemích.

Ukázka z knihy: Před obzorem

Bylo mé dětství skutečně šťastné? Od šesti let a možná ještě dříve si mě předávali mezi Paříží a Prahou. Ovšem, matka pracovala a sotva se mohla starat o malé děti. (Bratr se narodil, když mi bylo pět.) Vzpomínám si, jak nám ho v batolecím věku na pařížském letišti Orly předali. Byl tlusťoučký, oblečený do fialového manšestru jako kardinál a plačtivě opakoval: „Já ci babictu, já ci dedecta.“ Cizího vetřelce jsem neuvítala. Tím spíš, že matka byla moje první velká a navždy nenaplněná láska, takže jsem divoce žárlila.

Matka občas přijela do Prahy – krásná, voňavá, měla leopardí kožich. Zdržela se pár dnů a pak jsme ji s dědečkem doprovázeli na Hlavní nádraží k vlaku do Paříže. Bylo to strašlivé! Držela jsem se matčina kožichu s pocitem odsouzence, kterého vedou na popravu. Ještě chvíli, pár minut. Vlak čeká na kolejích, matka nastupuje – pouštím se kožichu – stojí u okénka, už nedosažitelná, vlak se pomalu rozjíždí, její tvář mizí, sekera padá. Ještě dnes cítím nesnesitelnou bolest, která se časem proměňovala na obžalobu – jak mi mohla něco takového udělat?

Ale měla snad volbu? V Paříži dostudovala medicínu, nastoupila do práce. Byla cizinka. Získala univerzitní diplom, nikoliv státní. Zaměstnali ji v Pasteurově institutu. Prováděla vědecký výzkum – ale v pracovní knížce měla uvedeno „laborantka“ a tomu odpovídal plat. Výsledky bádání si připsal někdo jiný. Proč se nevrátila do Čech? Nevím. V padesátých letech to asi nebylo příliš lákavé, nebo snad dále doufala ve společný život s otcem? Ale k návratu byla pevně rozhodnuta – rodina zakoupila pozemek v Hlásné Třebáni a její bratři s dědečkem tam pro ni stavěli dům.

Pavla Jazairiová (1945 ve Francii) do roku 1968 redaktorka českého rozhlasového vysílání pro francouzskou Afriku, poté tlumočnice, od roku 1990 redaktorka zahraničního zpravodajství Českého rozhlasu. Zážitky z mnoha cest po celém světě zachytila v množství rozhlasových a novinových reportáží a také v řadě knih. V Radioservisu mimo jiné vydala Izrael a Palestina, Palestina a Izrael (2001), V jižní Indii (2006), Jiná Afrika (2008), 8 511 970 km2 Brazílie (2010), Podél cest (2011) a Jediný svět (2013).


31.07.2015, Vendula Pudelková


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Je lepší něco jednou vidět na vlastní oči, než o tom tisíckrát slyšet z vyprávění.