Hinduismus

Hinduismus

Na rozdíl od běžné představy není hinduismus jedním náboženstvím, ale velkou skupinou navzájem propojených vyznání. Za jeho součást může být svým způsobem považován i sikhismus, pro jeho odlišnosti je mu však věnována zvláštní kapitola. Označení hinduismus byl zaveden na Západě jako zastřešující pojem. Hinduismus je nejvíce rozšířen v Indii, Nepálu, na Bali a Mauriciu. Patří k nejstarším praktikovaným náboženstvím s kořeny sahajícími daleko před 1. tisíciletí př. n. l.

Písemným základem hinduismu tvoří védy, které vznikly v období 1500-400 př. n. l. – Rgvéd, Sámavéd, Jadžurvéd a Atharvavéd. Jde o spisy určené pro kněze a jejich pomocníky k přinášení obětí a vzývání bohů. Součástí véd jsou také upanišady, hovořící o splynutí duše a boha. Mezi věřícími je velmi oblíben epos Mahábhárata (Velká válka Bharatovců) pojednávající o válce mezi Kuruovci a Pánduovci. Obzvláště jeho část zvaná Rámájana (Činy Rámovy) – hrdinný Ráma na cestě za vysvobozením své ženy Síty z rukou mocného démona Rávany – je častým námětem divadelních her a tanců. Další součást Mahábháraty Bhagavadgíta (Zpěv vznešeného), filozofický rozhovor mezi Krišnou, vtělením boha Višnu, a pochybujícím bojovníkem Ardžunou, je považována za jeden z nejdůležitějších náboženských textů lidstva.

Hinduistou není možné se stát, musíte se jím narodit. Základní myšlenkou je koloběh zrození – reinkarnací, skrz nějž poznáváme různé aspekty světa. Po pochopení a vstřebání posledního z nich dosáhneme duchovního osvobození mokši, jež znamená konec reinkarnací a tudíž konec utrpení, které je jedním ze základních přívlastků života v omezeném hmotném světě. Každý krok jednotlivce má vliv na jeho karmu, zákon příčiny a následku, jež určuje podobu cesty k mokše. Podle hinduistů má člověk svůj život plně v rukou. Znalosti minulých životů se do jeho současného života přenášejí jen velmi výjimečně, takže sice neví co zapříčinilo jeho dnešní utrpení, ale ví, že to byly jeho minulé činy, které může v současném a následujících životech napravit.

Hinduistický panteon obsahuje neuvěřitelných 330 miliónů bohů a démonů. Každého z nich je možné si představit jako zástupce nějaké vlastnosti jednoho nejvyššího boha. Tradičně je tento bůh dělen na tři hlavní bohy, jež představují tři základní stavy bytí. Každý z těchto bohů má svou družku a svého nosiče.

  • Brahma – stvořitel je často zobrazován se čtyřmi hlavami a rukama. Je považován za neosobního a abstraktního, proto dnes není přímo příliš uctíván. Chrámů zasvěcených Brahmovi je jako šafránu. Brahmovou družkou je Sarasvati, bohyně vědy a učení. Brahmův nosič je posvátná labuť Angsa.
  • Višnu – udržovatel je bůh spravedlivý, ochránce všeho dobrého. Višnu se na Zemi inkarnoval devětkrát, mezi jinými jako Krišna, Gautama Buddha a Ráma, hrdina Rámajány. Višnovou družkou je bohyně lásky, bohatství a prosperity Lakomí, jeho nosič je poloviční člověk a poloviční orel Garda.
  • Šiva – ničitel je jako vykonavatel ničení a posel smrti na Západě nejvíce nepochopen. V hinduismu však má nezastupitelnou roli „odklízeče“ starého, aby se mohlo zrodit nové. Někdy je zobrazován s pěti tvářemi a čtyřma rukama. Nejznámější inkarnací Šivy je tanečník Nataradž (Nataraj), jehož tanec otřásl kosmem a vedl ke stvoření světa. Šivovou družkou je Párvati, nebo také Dévi, jejíž tělo představuje Indii. V Indii je velmi oblíbený jejich syn se sloní hlavou Ganéša, bůh prosperity a moudrosti. Šivův nositel je býk Nandi.

Sedm nejposvátnějších měst hinduismu – Váranásí, Haridwar, Ayodhya, Mathura, Dwarka, Kanchipuram a Ujjain – se nazývá tirthy, neboli brody, které poutníkům umožňují cestu z pozemského světa utrpení na posvátnou planinu absolutna. Váranásí a Haridwar jsou důležitá místa na řece života Ganze, Ayodhya je rodiště Rámy, Mathura Krišny. Tirthy jsou nejen poutní místa, ale také místa volená pro umírání. Nejen v těchto městech potkáte sádhu – muže na duchovní cestě, kteří se vědomě vzdali svého často velmi úspěšného hmotného života a vydali se na doživotní duchovní pouť.

Zkušenosti čtenářů

Honza

O ty prepisy… 🙂 Vice tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hinduismus

lenka

Nevim proc se rika ze hinduistou se neni mozne stat, protoze se jim musi narodit. Muj muz pochazi z hinduisticke rodiny a kdyz jsem se ho na to ptala tak se divil a rekl ze nechape proc by nekdo nemohl nabozenstvi nasledovat. Po nasi svatbe bych se ‚teoreticky‘ mela stat hinduistou, nikdo me k tomu sice nikdy nenutil a navic v boha neverim, ale kdybych se rozhodla jinak urcite bych nasla podporu. Doma slavime svatky jak hinduisticke tak krestanske. Hinduismus je nabozenstvi nesmirne tolerantni, ikdyz take neuveritelne komplikovane..
Tento clanek mi prijde velmi teoreticky a skoro vubec se nezminuje o beznem zivote hinduisty.

dan
lenka:

a můžu se Lenko zeptat, proč doma slavíte křesťanské svátky, když Vy v boha nevěříte a Váš muž je hinduista? :)) jinak ohledně tolerantnosti hinduismu nejsem až tak optimistický. klasická xenofobie a strach z muslimů v indii mi jako typický přiklad tolerantnosti hindusitů nepřijde. zrovna jsem včera narazil na tento článek
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=633144

dan:

Co je to za otazku, proc slavim krestanske svatky? Asi ze stejneho duvodu jako zbytek naseho nekrestanskeho naradu – kvuli tradici.

Co se zbytku tyce bych rekla ze je to asi jine v kazde casti,a kazdy to vidi jinak. Take v jizni indii jsou hinuiste mnohem radikalnejsi. Stejna problematika je ale rozhodne v kazde zemi s mensinami (i v CR) ikdyz nevim jestli se da v Indii mluvit o muslimech jako mensine. Rozhodne kazda mince ma dve strany.

cyrilek

Mohl byste vyjmenovat aspoň ten první milion bohů a démonů z těch neuvěřitelných 330, těch zbylých 329 milionů už si pak nějak dopředstavíme
děkuji

mé jméno je neznáme

No mám rád banány

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: