HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

RADY NA CESTU

VYBAVENÍ NA CESTY

POSLEDNÍ DISKUSE

Smrtící hlubina

Smrtící hlubina

Tato kniha nabízí první možnost seznámit se s příběhem Francisco „Pipína“ Ferrerase. Popisuje v ní svá vzrušující dobrodružství a nelítostnou soutěživost, jež představují živnou půdu freedivingu a Pipínovy závislosti na něm. Pipínova kniha je vskutku jedinečným a spletitým příběhem o lásce a posedlosti, hnaných do extrémních hloubek.



 Smrtici_hlubina2.jpg

Roku 1996 se Francisco „Pipín“ Ferreras, rodilý Kubánec a světový šampion v nebezpečném a kontroverzním sportu zvaném freediving čili volné potápění, potkal Audrey Mestreovou. Ihned mezi nimi vzplanula vášnivá láska a jejich milostný vztah dále upevňovala společná fascinace a oddanost oceánu. Když spolu pár odjel do Miami, Audrey začala freediving sama aktivně provozovat, rychle se vypracovala a zakrátko zlomila ženský světový rekord (115 metrů). Z Pipína a Audrey se posléze stal freedivingový pár číslo jedna; při ponorech do nepředstavitelných hloubek testovali svoji vůli a tělesné možnosti, trénovali spolu, cestovali po světě a navzájem se povzbuzovali a motivovali.

Pak přišel 12. říjen 2002, kdy při ponoru v pobřežních vodách Dominikánské republiky došlo k tragédii: pokus Audrey zlomit světový rekord při sestupu do hloubky 170 metrů skončil její smrtí. Pipín — pronásledovaný otázkami a otřesený ztrátou své partnerky — již nedokázal najít útěchu v moři, které vždy bylo jeho skutečným domovem.

Smrtici_hlubina3.jpg

Kapitola: Se zatajeným dechem

……

To, jak jsem si ji představoval tam dole, kterak se klidně, jako zkušený kasař, odpojuje od sledu a povoluje ventil na malé lahvi, aby nafoukla liftbag. Ještě ani necítila nutkání se nadechnout. Nepotřebovala dýchat. Pokud něco, právě v tomto okamžiku na ni dorážela euforie. Tam dole se mi stávalo, právě v tomto okamžiku, že jsem měl sto chutí nahlas se rozesmát.
A teď už byla na cestě. Představoval jsem si, jak obrací pohled k Pascalovi, usmívá se a nakrátko vztyčí oba palce. Teď už jistě nafukuje balon a teď už jistě letí vstříc ke mě, vrací se mi, má Audrey.

Ale kde je? Pořád jsem se držel lana, ale vůbec nic jsem necítil. A v tom, slabé škubnutí. Byla to Audrey, pětapadesát pater pode mnou, Audrey na cestě zpátky, a mě zaplavila úleva.

Přesně po dvou a půl minutě jsem ponořil tvář s brýlemi do vody, v očekávání toho, že uvidím stoupající bubliny, které mi ohlásí její příchod. Tata se ponořil do dvaceti metrů, ale rychle se zas vrátil zpátky, tvářil se zděšeně a kroutil hlavou. Po Audrey ani stopy. Nic. Nic, jen lano ztrácející se v temnotě.

Uběhly tři minuty.

Kde Audrey proboha je? Při svém nejhlubším ponoru na sledu přece nikdy nepřekročila tři minuty. Co ji zdrželo? Pak jsme pod sebou uviděli bubliny z balonu. Nevystupovaly vzhůru obvyklou rychlostí.

"Už jede," pomyslel jsem si s úlevou. Avšak ona se balonu nedržela. Vůbec tam nebyla. Liftbag byl jako kůň bez jezdce, jenž přicválal instinktivně domů.

Och, panebože. Pomoz mi.

Proč se jen pustila liftbagu? Nezasekl se sled? Neobestřela ji narkóza?

Ne počkat! Vše je v pořádku. Bude tam dole s Pascalem a dýchá spolu s ním. Museli to přerušit. To je toho! Zítra je taky den.

Čtyři minuty a třicet vteřin.

A Audrey pořád nikde.

…….

Smrtici_hlubina4.jpg

Knihu Smrtící hlubina vydalo nakladatelství Jota


19.08.2007, Redakce


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Darované letence na cílovou destinaci nehleď!