Respektujte místní zvyklosti
Respekt úmyslně dáváme na první místo, jelikož jde o základ všech dobrých vztahů. Doma se respektování odlišností může zdá snadné, jelikož vás máloco opravdu překvapí. Na druhé straně zeměkoule už je situace jiná. Co je pro jednoho perfektní, může být pro druhého perverzní, tvrdí staré pořekadlo. Držte se jej. Respektujte co vidíte a zažíváte. Vaše kroucení hlavou nad něčím naprosto nepochopitelným je pravděpodobně právě tím – nepochopili jste, protože nemáte dost informací o pozadí, významu a dopadech toho, čeho jste svědky. Tento bod je rozveden v některých dalších bodech.
Budete-li využívat služeb místních jídelen, restaurací, hotýlků, dopravců, turistických kanceláři, výrobců potravin, oblečení apod., půjdou vaše peníze přímo do místní ekonomiky. V opačném případě skončí na kontech nadnárodních firem, které jsou pevně usazené v téměř všech zemích světa. Ani na tom samozřejmě není nic špatného. Jen přemýšlejte kdo je potřebuje víc.
Rozdávání bonbónů, propisek a dalších podobných zbytečností je tak rozšířený zlozvyk, že se mu nevyhýbají ani „renomovaní cestovatelé“. Takto opravdu ne. Jednak se tím svým způsobem povyšujete nad obdarované a navíc v nich vytváříte domnění, že je zcela normální podobné dary od „bílých“ požadovat. Mimo jiné také zkreslujete náš obraz v jejich očích a děláte to těžší těm, co přijdou po vás. Pokud chcete obdarovat, rozdávejte úsměvy a vlídná slova. Jestliže si někdo podle vašeho názoru zaslouží hmotný dárek, dejte mu něco, co jej obohatí – svoji fotografii, pohlednici z vašeho města, případně nějakou osobní věc, jsou-li služba či přátelství opravdu výjimečné. Chcete-li přispět finančně, obdarovávejte chrámy nebo místní charitativní, rozvojové či vzdělávací instituce.
Nikdy není dost zdůrazňování naučit se co nejvíce z místního jazyka. Není třeba dřít roky před cestou. Stačí základní obraty. Pochopením jazyk, nebo alespoň přičuchnutím k jazyku se dostáváte k podstatě způsobu myšlení domorodců. Navíc každá vaše snaha hovořit, byť neuměle, bude odměněna respektem. Nemluvě o tom, že svým přímým zájmem o místní kulturu se o notný kus přiblížíte k jejich srdcím.
V očích domorodců jsou všichni běloši „milionáři“. Smiřte se s rolí, kterou nám přisoudili a nezvětšujte ještě víc odstup tím, že se je budete snažit přesvědčit o opaku. Když už jste milionáři, snažte se být chápavými a milými milionáři, ne naštvanými, uraženými a nepochopenými milionáři. A mimochodem, proti nim opravdu jsme milionáři :) - už jen proto, že nemusíme každodenně bojovat o uspokojení těch nejzákladnějších potřeb, ale můžeme „plýtvat" peníze na takovou zbytečnost jako je cestování.
Jste-li pozváni domů, řiďte se podle místních zvyklostí, i když je jindy nedodržujete. Host je vážená osoba a měl by hostiteli oplácet stejnou mincí. Pokud je to možné, přineste malý dárek – viz Nedávejte neužitečné dary.
Chcete-li někoho fotografovat, zeptejte se a respektujte, pokud budete odmítnuti. Většinou není třeba se ptát fotíte-li scénu s mnoha lidmi – ulice, trh apod. I zde jsou však výjimky. Zkuste se vžít do místní mentality a zjistíte, že za pár dní sami vycítíte kdy se zeptat a kdy není třeba.
Lidé v mimoevropských zemích jsou na lidské vztahy citlivější než my, reagují emotivněji a... přirozeněji. Nic neocení tak, jako když o ně projevíme opravdový zájem, ne jen pouze vztah typu „za ochotu nechat se vyfotit dostaneš 10 rupek“.
Oblékejte se podle místních zvyklostí. V některých zemích jsou krátké kalhoty a trička nošené na veřejnosti ostudné. Zvýšené pozornosti dbejte při návštěvách chrámů, svatyň, mešit. Často vám v nich za malý poplatek půjčí šátek nebo přehoz, který doladí co jste zanedbali.
Naučte se co nejvíce o reáliích, historii, kultuře, náboženství, sociálních problémech, zeměpise, fauně, o všem, co vám může pomoci pochopit a ponořit se do prostředí. Vše spolu souvisí a i zdánlivá maličkost může mít velký význam – zapadne do vašeho dosavadního obrazu a do té doby nepochopitelné věci začnou dávat smysl.
