Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno
HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ETNOKUCHYNĚ: Zlatý chrám v Amritsaru, indická "restaurace", kde denně nasytí zdarma sto tisíc lidí + VIDEO

ETNOKUCHYNĚ: Zlatý chrám v Amritsaru, indická "restaurace", kde denně nasytí zdarma sto tisíc lidí + VIDEO

Jídlo zdarma, ubytování zdarma, transport zdarma, úschovna zavazadel zdarma... Sen? Nikoli! Vítejte ve Zlatém chrámu v indickém Amritsaru, nejposvátnějším místě Sikhů. Přečtěte si reportáž Bohunky Kosové, která ho navštívila se vším všudy, a mrkněte na její VIDEO z neuvěřitelné místní pekárny na čapátí.



Když jsem se bavila s kámošem, který má Indii procestovanou křížem krážem, kam se mám podívat, povídá mi: "Hele, když jsi přes to vaření, to musíš do Zlatého chrámu!" Kromě toho, že je to nádherné posvátné místo se zajímavou náboženskou filosofií a s minimem západních turistů, tak je v něm obří komunitní kuchyně, kde se vaří pro stotisíc poutníků denně. A jako bonus je tam všechno zadarmo. Ano, slyšíte dobře. Zadarmo! Všechno! Pro všechny! A to bez rozdílu národnosti a náboženství.


Ženy, které celý den jen potírají čapátí máslem, Amritsar, IndieŽeny, které celý den jen potírají čapátí máslem, Amritsar, Indie

Kontrast - jen pár kroků za Zlatým chrámem, Amritsar, IndieKontrast - jen pár kroků za Zlatým chrámem, Amritsar, Indie

Autorka Bohunka v pekárně u míchačky na těsto na čapátí, Amritsar, IndieAutorka Bohunka v pekárně u míchačky na těsto na čapátí, Amritsar, Indie

Prohlédněte si další fotografie k článku...


Tolerantní sikhové

Zlatý chrám v Amritsaru je Mekkou vyznavačů náboženství sikhismus, které převažuje v indickém státě Pandžáb, kde se Amritsar nachází. Jejich víra je založená mimo jiné na dělení se o všechno, pomoci ostatním, žití v komunitě a náboženské toleranci. Důkazem jejich tolerance a otevřenosti bylo například pozvání muslima Sufi Sainta k položení základního kamene chrámu Guru Arjanem. Jejich otevřenost potvrzuje i fakt, že chrám nemá pouze jeden vchod ale hned čtyři.

Zaujal vás Amritsar? Prohlédněte si také spoustu dalších fotek v galerii z Indie.

Sikhové jsou na první pohled výrazně odlišní od ostatních Indů. Vážně radost pohledět. Jsou to totiž hodně obrovští statní chlapi, kterým už jen z očí a ze způsobu chůze čiší hrdost na všechny strany. Na hlavách nosí barevné turbany, pod kterými mají vlasy, které si NIKDY! nestříhají.

Do chrámů jen bez bot a s umytýma nohama!

Do chrámu musí mít pokrývku hlavy každý. Dovnitř vás navíc pouštějí jen naboso a s umytýma nohama. Pandžáb je úplně na severu a já tam byla zrovna na Nový rok, takže vlastně v nejstudenějším období v roce. Jsem celkem cíťa na nastydnutí od nohou, byla mlha, lehce nad nulou a byla jsem ještě promrzlá po celé noci strávené ve vlaku, kde nešla dovřít většina oken. Vyzouvat a mýt si nohy v ledové vodě se mi moc nechtělo. Ale respekt je respekt...

Čekalo mě však velké překvapení. Ve vstupním bazénu na mytí nohou byla voda teplá jako kafe a hned na jeho konci byly po obvodě celého chrámu natažené tlusté koberce, aby nás nohy nezábly!

 

Fronta lidí před vstupem do Zlatého chrámu, Amritsar, IndieFronta lidí před vstupem do Zlatého chrámu, Amritsar, Indie

V posvátném jezírku uprostřed byla ovšem voda studená jak led. Docela mi bylo líto křičícího batolete, které tam tatínek nelítostně namáčel (jelikož Sikhové věří, že voda je posvátná, dokonce, že zaručí nesmrtelnost). Je to jeden z důvodů, proč se sem sjíždějí i z těch nejodlehlejších končin.

Zdarma oběd i nocleh

Pro místní je návštěva Zlatého chrámu velkým svátkem. Každý Sikh se sem vydá alespoň jedenkrát za život. Většinou ho navštíví při speciálních příležitostech jako jsou narozeniny, sňatek či narození dítěte.

To, že se Síkhové rádi dělí a pomáhají ostatním, potvrzují ve Zlatém chrámu v podstatě na každém kroku. Již po vystoupení z vlaku můžete využít transport do několik kilometrů vzdáleného chrámu zdarma. I přesto to na vás místní samozřejmě zkusí a nabízí vám transport tuktukem za nehorázné sumy se slovy "no bus to Golden temple today", klasika ;)

Ubytování zdrama pro místní, Amritsar, IndieUbytování zdrama pro místní, Amritsar, Indie

Za vstup do chrámu neplatíte, stejně tak za úschovu zavazadel, s těmi se do chrámu nesmí. Každý dostane oběd o několika chodech, čaje a halvy, co hrdlo ráčí, a to i přesto, že chrám denně navštíví desetitisíce poutníků. V nejfrekventovanější dny jejich počet přesáhne dokonce i sto tisíc. A aby toho nebylo málo, tak můžete i zdarma pár nocí přespat v přilehlé budově.

Místní spí jeden vedle druhého na zemi na nádvoří pod barevnými dekami. Pro západní turisty je tu i něco jako hostel, tedy pár jednoduchých místností s několika postelemi a dokonce i s pračkou.

Dobrovlné příspěvky

Na druhou stranu se ale také počítá s tím, že poutníci přispějí do kasiček rozmístěných na několika místech chrámu. Koukala jsem, jak před nimi v dlouhé frontě ochotně stály davy místních, kteří v ruce žmoulali často celkem slušný štos bankovek.

Pokud vás návštěva Indie láká, ale stále jste se nerozhodli, do jakého regionu se vydat a na jak dlouho, přečtěte si například o známé památce Tádž Mahal.

Nasytit a obsloužit tolik poutníků samozřejmě není jen tak. A právě komunitní kuchyně pro mě byla ten největší zážitek. Všechno je tam obrovské. Celý systém přípravy jídla, jeho servírování, úklidu a mytí nádobí skvěle funguje. Mají to opravdu neuvěřitelně promakané! Pracuje tam jen pár stálých zaměstnanců, ostatní jsou dobrovolníci, kteří tam chodí pomáhat pravidelně, či šli "náhodou kolem" (jako třeba já). Pomáhala jsem ve skupině asi dvaceti indických nadšenců, která byla "úzce specializovaná" na loupání cibule. Jako jediná bílá široko daleko jsem byla samozřejmě velkou atrakcí už tak, a zejména potom, když jsem celou tu dobu, co jsem tam s nimi seděla, probrečela. Oni už byli vůči cibulovým výparům imunní.

Autorka Bohunka při loupání cibule s ostatními dobrovolníky, Amritsar, IndieAutorka Bohunka při loupání cibule s ostatními dobrovolníky, Amritsar, Indie

Čapátí se dělá doslova (jak) na běžícím pásu, obrovské hrnce umývají tak, že si umývač do nich musí vlézt. Jí se na zemi, takže "stoly" se utírají mopem. Zatímco jedna skupina (asi tak tisícovky lidí) právě opouští "jídelnu" jedněmi dveřmi, dveřmi na druhém konci velké jídelní haly už k obědu přichází druhá, stejně početná "parta".

Špinavý nádobí a zbytky se třídí přes lidský řetěz, vhazuje se do obrovských kádí a přesýpá do mycích "žlabů", kde už vše umyjí další dobrovolníci - zde pracují ženy i muži odděleně, na rozdíl například od přípravné "stanice", kde se loupou brambory, česnek a cibule.

Prostě celé je to největší úlet :) Hned jak jsem do Zlatého chrámu vstoupila, na všechno jsem koukala s otevřenou pusou a zavřela jsem jí asi až druhý den. Podívejte se na video z jejich neuvěřitelné pekárny na čapátí!

Autorka Bohunka Kosová (Bo on the road) je surfařka, která cestuje po světě a pro svůj projekt Authentic World Food natáčí místní, jak vaří, a sbírá od nich autentické recepty. Ať už v tradičních domácích kuchyních, na ulici či v malých místních restauracích. Více najdete na jejím YouTube, Instagramu či Facebooku.

06.06.2016, Bohunka Kosová


Diskuse


David G
David G

Jojo, ta jídelna byla dobrá. Ty megaobří hrnce s jídlem a tak.

Jinak mě ale Amritsar zvlášť nezaujal.

06. 06. 2016, 15:10:07
Bo on the road
Bo on the road

Jj, tak kuchyně a spol. byla top, ale baví mě i ta myšlenka kolem, jak jsou prostě tolerantní a otevření, což obzvlášť v dnešní době není něco až tak běžnýho a vůbec celý ten jejich systém tam :)

07. 06. 2016, 05:50:54

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze