Stando, co je nejhoršího na indickém přístupu k životnímu prostředí?
Indové milují a uctívají přírodu. Hinduisté se modlí se k horám, stromům, jejich řeky jsou posvátné. Dnes si možná uvědomují, že asi není úplně všechno v pořádku, když je voda v řekách pro mnoho pozemšťanů smrtelně nebezpečná. „Možná je trochu špinavá, ale je to přece božská Ganga!“ Vezměme si Jamunu, která protéká milionovými industriálními městy Dillí a Ágra. V Dillí to je páchnoucí stoka. Dokážete spočítat, kolik domácností a továren vypouští naprosto všechno do této řeky? Ale zákony ještě neexistují, ještě se vůbec nezačaly psát. Je neuvěřitelné, že ještě nikdo nezačal tento problém vůbec řešit.
kuřačka, Čína
pouliční prodej - masa všeho druhu, Čína
odpadky jako přirozená součást života, Indie
Nemluvě o ovzduší. Každý známe ten mlžný ranní opar (v severní Indii je celou zimu). To není mlha! Je to všechno kouř z pálených odpadků. Kolikrát vám zastíní i pohled na ty barevné kupy smetí na ulicích, a to už je co říct.
Většina lidí stále žije na vesnicích. Navštívil jsi nějakou z nich, abys probádal stav životního prostředí tam?
Ano, samozřejmě. Na tom vidím trochu pozitivního – 700 milionů Indů žije stále na venkově a živí se zemědělstvím. Nemájí auto, většinou ani pravidelný přísun elektřiny. Obhospodařují malé políčko na kterém vypěstují většinu potravin a mají několik krav. Zatímco ekologická stopa průměrného Čecha je 2,5 planet, tak pokud by všichni lidé žili jako průměrný Ind, tak nám bude stačit polovina biokapacity planety Země. Současná civilizace spotřebovává o 50% zdrojů více, než je naše planeta schopna obnovit a vstřebat. Dluh, který vytváříme, znamená, že ubývá mořských živočichů, zemědělské půdy, lesů, neobnovitelných zdrojů energie a přibývají naše odpady a emise.
Hlavním problémem indického venkova, zemědělství, ale i celého subkontinentu je voda. 2/3 vody pochází ze zásob podzemní vody. Představte si to – miliarda lidí žije (a kdoví jak ještě dlouho bude žít) ze zásob podzemní vody. Politici v rámci svých volebních kampaní nabízejí elektřinu pro farmáře skoro zdarma, aby mohli čerpat podzemní vodu. V jedné oblasti Rajastánu, kde velmi málo prší, postavili vodojemy. Bohužel po volbách už žádná voda nepřitekla, a tak popraskají. V Indii je ve všem naprostý chaos a velká korupce.
Jak se liší ekologická stopa Inda a Číňana?
Číňan má více jak dvojnásobnou ekologickou stopu. V Číne žije polovina obyvatel ve městech. Na rozdíl od Indie, kde hlavním zdrojem ekonomického růstu je rozvoj služeb a informačních technologií, v Číně dnes vyrábí celý svět levné produkty, které potřebují hodně surovin a energie, a tak se tam staví každý týden nová uhelná elektrárna. Překvapilo mě, že ve městech jezdí skoro všichni na elektrických motorkách, což na rozdíl od kola spotřebuje mnohem více energie. Indie ani Čína, nemají dostatek vlastních zdrojů, a tak růst jejich ekonomik zavisí na dovozu ropy a surovin. Nedovedu si představit, odkud se vezmou potřebné zdroje, až budou Číňani a Indové žit jaky my. Velký problém je i nárůst populace v Indii, která se brzy stane nejlidnatější zemí světa. Drastické omezení porodnosti v Číně v osmdesátých letech přináší velké demografické změny a stárnoucí populaci.
Jaká je politika vůči životnímu prostředí v Číně?
Proti indickému chaosu na mě Čína působí jako totální řád. Silnice, doprava, všechno funguje organizovaně. Ta země má neuvěřitelně našláplo, a přestože miliony lidí pracují v téměř otrokářských podmínkách, celkově ekonomika roste. S rostoucí ekonomikou roste i chut' na maso, a tak byl někdy problém sehnat v restauracích bezmasé jídlo. Zatímco průměrný Ind sní ročně jen 5kg masa, Číňan dnes již přes 50 kg. Za posledních dvacet let se spotřeba masa v Číně zdvojnásobila. Produkce a konzumace takového množství masa má velmi špatný vliv na životní prostředí a zdraví.
Veřejně se o ekologických problémech moc nemluví. Ve vesnici, kde jsem byl, říkali, že voda už dávno není pitná. V zemědělství se používá hodně umělých hnojiv a pesticidů, což má špatný vliv na klavlitu půdy a vody. Myslím, že si lidé uvědomují vážnost, ale zavírají před tím oči a s cizinci nechtějí o tom vůbec mluvit. Když jsem se chtěl zeptat na oficiálních místech, jaké tu mají problémy, tak my můj hostitel vysvětlil, že by to nebylo vhodné.
Pro Čínskou vládu je důležitější ekonomický růst než ekologie. Myslím, že část odpovědnosti neseme i my tím, že kupujeme levné, většinou ne moc kvalitní zboží vyrobené v Číně. Důvod, proč je to zboží tak levné je, že ho vyrábějí lidé, kteří pracují za minimální mzdu ve velmi špatných podmínkách, suroviny pocházejí z chudých zemí, energie z uhlí a továrny nemusí vyrábět ekologicky. Je to jen na nás, jaké zboží si koupíme a co tím podoprujeme a způsobujeme.
| Cesta Standy Milera na Olympijské hry do Číny speciálním ekoautem, které místo nafty spaluje vysmažený rostlinný olej, byla podniknuta v rámci projektu "po stopách Oldřicha Čecha". Standa projel Balkán, Turecko, Írán, Pákistán a šest měsíců strávil v Indii. Tam mimo jiné přednášel na universitách o využití biopaliv. Je velkým zastáncem ekologického cestování, vegetariánství a trvale udržitelného rozvoje. V Číně je velmi složité cestovat vlastním autem, a tak tam byl Standa až letos v dubnu a cestoval hlavně vlakem. O tom, jak se změnila Čína od dob Oldřicha Čecha, si můžete přečíst v rozhovoru. |
Aktivity "ekocestovatele" Standy Milera můžete sledovat v jeho článcích na tomto webu. Celý cyklus začíná Po stopách Oldřicha Čecha. Informace o něm získáte také ze Standova profilu a jeho osobních stránek www.ekocesty.info. Přednášku o cestě do Indie si můžete přijít poslechnout 31.10 a o cestu z Evropy do Číny 28.11 od 19 hod v čajovně Šamanka Hálkova 8 Praha 2.