Yves-Joseph de Kerguélen-Trémarec - mořeplavec a lhář

KERGUÉLEN-TRÉMAREC Yves-Joseph de (* 13. 2. 1734, Quimper, Francie, † 4. 3. 1797, Paříž, Francie) – francouzský mořeplavec

Ani v 18. století nepřestávali mořeplavci hledat tajemnou Terra australis. K Portugalcům a Nizozemcům se nyní přidali Francouzi, kteří chtěli navázat na údajné objevy legendárního kapitána Gonnevilla, jenž prý spatřil na počátku 16. století na jih od mysu Dobré naděje rozlehlou pevninu s mírným podnebím a přívětivými obyvateli. V roce 1739 se vydal za touto chimérou J.-B. Bouvet de Lozier, ale objevil jen malý skalnatý a nehostinný ostrůvek, který dostal později jeho jméno.

Podobně za záhadným Jižním kontinentem vyplul v roce 1772 na lodích Fortune a Gros-Ventre (Břicháč) z ostrova Mauritius námořní důstojník Yves-Joseph de Kerguélen, který získal jistou proslulost díky výpravám v severním Atlantiku. Po třech týdnech se ozvalo z lodního koše námořnickému sluchu lahodící zvolání Země! (12. 2. 1772).

Lživé zprávy a dvacet let žaláře

Kerguélenovým lodím se nepodařilo u jejího pobřeží přistát a jejich velitel se spokojil s vizuálním pozorováním ostrova. Předpokládal, že jde o břehy souvislé pevniny, legendární Terry australis. S touto zprávou připlul do Francie a leccos si navíc přibásnil. U dvora ve Versaillích vykládal o zemi, která je skutečným rájem na zemi. Získal důvěru okolí Ludvíka XV. a král mu svěřil v roce 1773 vedení nové výpravy k bájnému kontinentu. Lodi Roland, Oiseau a Dauphine vezly na „objevenou“ zemi obilí i domácí zvířata, ale především i první kolonisty, bretaňské a normanské sedláky a řemeslníky.

Namísto přistání však francouzské lodi celé dny bloudily chladným a rozbouřeným mořem a namísto „rajské zahrady“ její cestující spatřili jen pusté pobřeží bez stromů a bez úrodné půdy, kterou jim verbíři slibovali. Ostrovy, které dnes nesou Kerguélenovo jméno, dostaly název Desolation (Bezútěšné). Velitel výpravy dal povel k ústupu na Mauritius a odtud do Francie. Krátce po návratu do Brestu se proti Kerguélenovi vznesla vlna obvinění a podvodného objevitele poslal soud na dvacet let do vězení na pevnosti Saumur (po pěti letech byl propuštěn). Většinu exemplářů Kerguélenovy Zprávy o dvou cestách do jižních moří nechal král spálit.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.