Archeologická expedice do jižního Uzbekistánu slaví úspěchy

Pozdní datum odjezdu slibovalo sklizená pole vhodná k povrchové prospekci a příjemné podzimní počasí. Bavlna – hlavní produkt Uzbekistánu, byla převážně sklizená a čerstvě zoraná pole ze sebe vydávala skryté bohatství.

Druhý nález holčičky, provincie Surchundarya, Uzbekistán

Bez dozoru dětí bychom nemohly ani fungovat, Uzbekistán

Počítačová vizualizace prozkoumané oblasti s vyznačenou stupnicí množství nalezných fragmentů keramiky, provincie Surchundarya, Uzbekistán

Terakotový býček předpověděl úspěšnou sezónu

První lán, na který jsme vkročili, nás potěšil figurkou starověkého terakotového býčka a symbolicky nám předpověděl úspěšnou sezónu. Zkoumány byly zejména oblasti přilehlé k tepa - to jsou sídlištní pahorky obývané po staletí. Překvapivý dosah nálezů keramiky až do kilometru od pahorků potvrdil rozlehlost měst. Lépe dochované části osídlení tvoří tzv. citadela – opevněné a vyvýšené místo sídliště, a okolní rozptyl lze spojovat s tzv. Šachristanem, “dolním městem“. Postupovali jsme v 15 m rozestupech, ve kterých jsme vytvářeli polygony přibližně 60m široké a 75m dlouhé, a počítali jsme a zapisovali fragmenty keramiky vyskytující se na povrchu. Tato metoda nám umožnila v počítači vizualizovat množství nálezů za pomoci barevné škály.

Terakotová soška býčka, provincie Surchundarya, Uzbekistán

Místní ženy v tradičních barevných šatek o prestávce při sbírání bavlny, provincie Surchundarya, Uzbekistán

Vysokohorská detekce pevností a kurghanů, provincie Surchundarya, Uzbekistán

Největší množství nálezů bylo koncentrováno v okolí Kulughšachtepa. Skupina devíti supů zabydlená na tepa každodenně sledovala naše prospekční práce a výhružně se nad námi vznášela. Materiál pocházející z polí doplnily děti žijící v okolních obydlích (z cihel z nepálené hlíny postavených a bahnem omítnutých domech). Postupně nám přinesly nádobky a kousky keramiky, které nalezly na svých zahradách. Většinu si zase odnesly, až na větší fragmenty z vrcholného středověku zdobené charakteristickou několikačetnou vlnovkou, které jsme si směli ponechat.

Když v Uzbekistánu nasněží

Náhlé husté sněžení 8. a 9. listopadu nás zastavilo od práce. Několik desítek let stará archeologická báze nevydržela nápor tajícího sněhu a na několika místech začala prosakovat. Po té, co se blok omítky zřítil ze stropu do spacáku jednoho člena našeho týmu, rozhodli jsme se k evakuaci. Zabalili jsme veškeré věci, postavili sněhuláka a odvážně nasedli do malého Tica (typická uzbecká mašina!), které nás za hustého sněžení smýkavými pohyby dovezlo do 50 km vzdáleného Termezu, kde jsme rádi využili na 30 stupňů celsia předtopeného pokoje. Po třech dnech stoupla teplota na příjemných 20 stupňů a mohli jsme se vrátit do práce. Během třech týdnů bylo objeveno 30 nových archeologických lokalit, včetně několika kurganů - pohřebišť pasteveckého obyvatelstva.

Petra Tušlová vedla už v loňském roce systematické povrchové prospekce v šerabádské oblasti v jižním Uzbekistánu. Získaný materiál tvoří základ diplomové práce této studentky Filosofické fakulty UK. Projekt byl podpořen Expedičním Fondem.