GREELY Adolphus Washington (* 27. 3. 1844, Newburyport, Massachussetts, USA, † 20. 10. 1935, Washington D. C., USA) – americký důstojník a polární badatel
Počátek 80. let 19. století vyhlásila Mezinárodní geografická společnost prvním mezinárodním polárním rokem. V jeho rámci se vydala k pólu americká armádní výprava. Po zmatcích a odkladech, vyvolaných soupeřením ministerstev války a námořnictva, vyplula na jaře 1881 loď Proteus z Newfoundlandu ke Grónsku.
Strach ze zimy a hladu
V čele výpravy o třiadvaceti členech stál jezdecký důstojník A. W. Greely a její členové zřídili na Grinnellově zemi polární stanici, kterou nazvali Fort Conger. Odtud se vydávali se saněmi do různých světových stran, aby mapovali arktické ostrovy na severu Kanady. Skupina, kterou vedl poručík J. B. Lockwood, dosáhla 83° 30’ severní šířky a o čtyři míle překonala nejsevernější bod, dosažený britským polárníkem Albertem Hastingsem Markhamem (1841–1918) v roce 1876. Objevila rozsáhlý Greelyho fjord na Ellesmerově ostrově.
Od počátku provázely americkou výpravu rozpory mezi jejími členy. Zesílily ve chvílích, kdy rozhádaný kolektiv zjistil, že nepřiplouvá očekávaná loď se zásobami. Proteus, který měl dovézt pomoc, však ztroskotal v létě 1882 a jeho posádku zachránila nákladní loď. Její kapitán usoudil, že s ledovými krami nejsou žerty, a odmítl pokračovat v plavbě k Fort Congeru. Mučivá zima vyvolávala beznaděj a přinášela demoralizaci mezi členy výpravy.
Greelymu bylo jasné, že musí nastoupit cestu k častěji navštěvovaným krajům, do míst, kde chtěl hledat zásoby od předešlých výprav a případnou pomoc Eskymáků z Grónska. S parní loďkou, kterou na severu zanechal Hall, a třemi čluny v jejím vleku se osazenstvo Fort Congeru vydalo k jihu. Po strastiplném putování se Greelyho muži dočkali nového zklamání – nepatrné množství potravin nalezené na mysu Sabine (na Grinnellově zemi) bylo předzvěstí hladu.
Smrt a kanibalismus
Bez další pomoci byla Greelyho expedice odsouzena k postupnému umírání hladem a kurdějemi. Jeden z mužů propadl kanibalismu a velitel výpravy ho nechal popravit. Pouhých šest mužů našla posádka velrybářské lodi Thetis 22. června 1884 na Pimově ostrovu nedaleko mysu Sabine. Poslední členové Greelyho expedice se podobali spíše stínům.
Adolphus Washington Greely, povýšený mezitím na majora, obhájil před soudem svůj způsob vedení expedice. V roce 1886 vydal deníky, jejichž četba připomíná románový horor. Od roku 1887 vedl Signální a meteorologickou kancelář americké armády (do 1891). Dosáhl hodnosti generála a vedl práce při pokládání telegrafních kabelů. V roce 1906 vedl záchranné práce po velkém zemětřesení v San Francisku.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
VE VLČÍ KŮŽI PO STOPÁCH DŽINGISCHÁNA (Austrálie) - Na koňském hřbetu putujte z Mongolska přes střední Asií až do Evropy, stejnou cestou jakou kdysi prošly bojovné hordy největšího dobyvatele všech dob, Džingischána.
ÚLITBA GANÉŠOVI (Francie) - Přijďte se podívat na lezecké umění na indické stěně The Ganesh.
ODKUD NENÍ NÁVRATU (USA) - Špičkoví horolezci se vydávají na neslezený vrchol ve východním Tibetu. Ne každá expedice skončí úspěšně. Ne vždy hrdinové expedičních filmů přežijí ... U tohoto filmu je povoleno brečet i drsným horolezcům.
MAZUNGU (Velká Británie) -
LIFE CYCLES (Kanada) - Film, který osloví všechny bikery a z ostatních bikery udělá. Geniálně technicky propracovaný snímek vás vtáhne do světa ďábelských jízd ve všech ročních obdobích. A k tomu poetika na třísky rozflákaných kol a bravurních držkopádů. Tomu se nedá odolat!
CO SE STALO NA OSTROVĚ PAM (Polsko) - Vylezte s polskou dvojicí na nejvyšší pobřežní útes na světě. 1500m vysoká kolmá stěna v Grónsku! A jediná možnost dostat se pod ní je na mořském kajaku mezi ledovými krami.