Alfred Grandidier - průzkumním Madagaskaru

GRANDIDIER Alfred (* 20. 12. 1836, Paříž, Francie, † 13. 9. 1921, tamtéž) – francouzský cestovatel

Ostrov Madagaskar byl Evropanům znám už od roku 1500 (Diogo Dias), od 17. století na něm vznikaly menší či větší obchodní stanice, jeho vnitrozemí ale zůstalo oblastí bájí a pověstí. Jedna z nich mluvila i o gigantickém pštrosovitém ptáku, zvaném Aepyornis; když bylo jeho vejce roku 1851 dopraveno do pařížské Akademie věd, bylo to velké pozdvižení. Ihned bylo rozhodnuto o pořádání expedice na ostrov, její přípravy se ale protáhly na více než deset let. Do jejího čela byl postaven Alfred Grandidier, který už předtím měl bohaté zkušenosti z cest do Jižní Ameriky (1857–60), Indie a východní Afriky.

Podrobné zkoumání

Grandidier pobýval na Madagaskaru pět let, 1865–70 (během té doby se dvakrát krátce vrátil do Evropy), nacestoval po ostrově více než 5 500 km, změřil zeměpisné souřadnice více než pěti tisíc míst (mj. sestavil celkovou mapu ostrova v měřítku 1:1 850 000) a zvláště se zaměřil na průzkum centrální části ostrova, kde se nacházela nejmocnější říše na ostrově, Imerina, s královskými sídly v Tananarive a Ambohimanze.

S obrovskou pečlivostí Grandidier studoval biologii, historii, etnografii i geologii ostrova, jako málokterý badatel jeho doby. Krom jiného také jako první určil, že obyvatelé ostrova jsou malajského původu a na ostrov připluli z oblasti dnešní Indonésie asi před dvěma tisíci lety. Svá pozorování shrnul v objemných dílech o několika desítkách svazků.

Dědičná touha po dobrodružství

Roku 1885 byl Grandidier zvolen členem francouzské Akademie. Sám už kvůli zhoršenému zdraví nebyl schopen podniknout další expedici, ale bohatě jej zastoupil jeho syn Guillaume (1873–1957), který v letech 1898–1902 podnikl další výpravy do otcem méně prozkoumaných oblastí ve střední a jižní části ostrova. Z iniciativy mladšího z Grandidierů byla také v Antananarivu založena Geografická služba, která do roku 1924 připravila podrobné mapy ostrova (1:500 000 a nakonec 1:100 000). Tím se dnes může chlubit jen málokterá z afrických zemí.

A Aepyornis? Grandidier ho hledal především na počátku pobytu a dospěl k teo­rii, kterou dnes uznává většina vědců: obrovský pštros, žijící ještě v 17. století, se krátce před příchodem Evropanů stal buď obětí malgašských lovců, nebo krokodýlů (nebo obojího). Lovci senzací se ale nevzdali a zprávy o jeho spatření se čas od času stále objevují.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.