Gustav Adolf von Götzen - objevitel jezera Kivu

GÖTZEN Gustav Adolf von (* 12. 5. 1866, zámek Scharfeneck, nyní Sarny u Kladska, Polsko, † 1. 12. 1910, Berlín, Německo) – německý cestovatel

Posledním z velkých jezer ve vnitrozemí Afriky, které unikalo pozornosti evropských cestovatelů druhé poloviny 19. století, bylo jezero Kivu, skryté v hornaté oblasti dnešního Konga a Rwandy. Nalezeno bylo až roku 1894 G. A. von Götzenem.

První cesty pana hraběte

Von Götzen, hrabě ze staré německé rodiny (jeden z jeho dávných příbuzných byl oním Götzem, který dopadl jako „Kec u Jankova“ v bitvě roku 1645), vstoupil do císařské armády a sloužil na německém velvyslanectví v Římě (1890). Roku 1891 se zúčastnil lovecké výpravy pod Kilimandžárem a o rok později provázel německého badatele Waltera von Diesta při jeho cestách Malou Asií.

V prosinci 1893 vyrazil z Pangani na východoafrickém pobřeží, přes Masajskou step došel k jezeru Eyasi, při další cestě minul jezero Ukerewe a dostal se do povodí Kagery. Zde doplnil a opravil mapy Baumanna a Stuhlmanna (srov. Emin paša).

Další velké africké jezero

Proti toku řeky Nyawarungu (jeden z pramenů Nilu v dnešní Rwandě) pak překonal africké rozvodí a došel ke svému hlavnímu objevu, jezeru Kivu. Götzen zmapoval jeho severní část, nenalezl zde žádný odtok a správně usoudil, že jezero je odvodňováno k jihu řekou Ruzizi, tekoucí do jezera Tanganjika. (Hlavní zvláštnost jezera, spočívající v obráceném rozložení teploty vody, způsobeném ohříváním vodních mas v hloubce sopečnou činností, mu ale zůstala utajena.)

Při dalším pokračování cesty se von Götzen soustředil na průzkum pohoří Virunga, zvedajícího se nad severními břehy jezera. Německý hrabě popsal pět z osmi jejich vulkánů (zbylé tři nalezli už roku 1891 Emin paša a Stuhlmann) a vystoupil až ke kráteru činné sopky Nyiragongo (3 470 m). Přes západní část Virungy dosáhl Götzen povodí řeky Lowu a dále sledoval její, Evropanům dosud neznámý, tok. Řeka je dovedla k Lualabě (Kongu) a po tomto veletoku doplul až k ústí do Atlantiku. Vody oceánu spatřil G. A. von Götzen v prosinci 1894.

Von Götzen přešel napříč Afrikou v rekordní době dvanácti měsíců, při nichž značně doplnil mapy dosud neznámých oblastí na rozvodí Nil-Kongo, a to s příslovečnou německou přesností. Svou africkou cestu popsal v knize Durch Afrika von Ost nach West (1899). V letech 1901–06 pak byl guvernérem Německé východní Afriky.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.