Eduard Glaser - Čech se zájmem o Jemen

GLASER Eduard (* 15. 3. 1855, Deutsch-Rust, nyní Podbořanský Rohozec, † 7. 5. 1908, Mnichov, Německo) – rakouský orientalista a cestovatel

Rakouský orientalista Eduard Glaser se velkou měrou podílel na vytvoření sabeistiky – vědy o Jemenu, až do jeho dob zcela neznámé země na jihu arabského poloostrova. Právě díky Glaserovi získala „Šťastná Arábie“, jak se také Jemenu přezdívalo, nejen místo na mapě, ale především v povědomí (nejen) evropské vědy.

Glaser pocházel z chudé židovské rodiny, žijící ve vesničce na úpatí Doupovských hor. Vystudoval reálku, od mládí měl ale velký zájem o objevitelské cesty. Jistou „průpravou“ pro něj byl rok 1873, kdy se – z nedostatku peněz pěšky (!) – vydal na světovou výstavu do Paříže. Stejným způsobem absolvoval i svou druhou pařížskou cestu, tehdy (1875) ale už byl studentem matematiky a astronomie na pražské univerzitě. Následně ještě vystudoval ve Vídni arabštinu.

Z vychovatele v Tunisku cestovatel po jemenu

S arabským světem se Glaser nejprve seznámil v Tunisu, když byl vychovatelem v rodině tamního rakouského konzula. V říjnu 1882 se ale už konečně dočkal: z Tunisu odplul do Alexandrie a přes Suezský průplav se dostal do jemenského přístavu Hodejda, z nějž se dostal po souši do jemenské metropole San’á. Tamní guvernér rok držel Glasera v internaci a nechal ho čekat, než získal povolení k cestě do vnitrozemí. Na přelomu let 1883–84 tak zmapoval část území severně od jemenského hlavního města a krom jiného objevil ruiny raně islámského města Sirwá. Do Evropy se vrátil s bohatým etnografickým i kartografickým úlovkem. Při druhé cestě (1885–86) pro změnu zkoumal oblasti na jihovýchod od jemenského hlavního města.

Potřetí vystoupil Glaser na jemenskou půdu v říjnu 1887. Z Adenu tehdy vyšel do San’á a z ní k tajemné přehradě Ma’áribu, jejímuž průzkumu se věnoval pět týdnů v březnu a dubnu 1888. Do Evropy se vrátil v říjnu 1888 po téměř přesně rok trvající cestě; hlavním výsledkem cesty bylo určení, že přehrada je opravdu starojemenskou památkou z doby, kdy zde existovala říše královny ze Sáby. Protržení přehrady (roku 528 po Kr.) zároveň způsobilo zánik říše.

Nezájem o vědce

Čtvrtá a poslední Glaserova výprava trvala dvacet šest měsíců, od ledna 1892 do března 1894. Rodák z Podbořanska při ní zkoumal zejména oblasti mezi Adenem a západojemenským městem Ta’izz, v historickém studiu se pak zaměřil na katabánskou říši z 10. století. I tentokrát z Jemenu odvezl bohatou kořist.

Čtyři expedice Glasera zcela finančně vyčerpaly, takže už se do Jemenu znovu nevydal. Zbytek života věnoval jednak zpracování četných sbírek (mapy publikoval v Petermanns Geographische Mittei­lungen) a především nápisů, které v Arábii okopíroval. Místo na některé německé univerzitě sháněl ovšem marně...

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.