John Giaever - velitel mezinárodní expedice na Antarktidu

GIAEVER John (* 1901, † 9. 11. 1970, Oslo, Norsko) – norský polární ­badatel

Po druhé světové válce se při dalším zkoumání Antarktidy prosazovala stále silněji mezinárodní spolupráce. S myšlenkou velké mezinárodní expedice na šestý světadíl vystoupil v roce 1947 švédský glaciolog Hans Ahlman, který oslovil vědecké kruhy ve Skandinávii a Velké Británii. Navrhl, aby při chystané mezinárodní expedici do Antarktidy zajišťovali Švédové glaciologický, Britové geologický a Norové meteorologický, resp. topografický výzkum. Obdobně si potom účastnické země rozdělily péči o vybavení expedice.

Výzkumné cesty ze základny Mudheim

Centrem výzkumných prací švédsko-norsko-britské expedice se stala Země královny Maud v norském sektoru Antarktidy. Do čela patnáctičlenného kolektivu badatelů byl postaven norský polárník John Giaever, který měl polárnické zkušenosti z badatelských cest po Grónsku a Špicberkách. Do Antarktidy se vědci vydali na lodi Thorhaven, speciálně postavené podle zkušeností norských tuleňářů a velrybářů. V lednu 1950 vyplula expediční loď k Jižní Georgii a odtud pokračovala k Zemi královny Maud. Na šelfovém ledovci, v blízkosti Norského mysu (na 71° 03’ jižní šířky a 10° 55’ západní délky) vystavěli v únoru 1950 základnu Maudheim, kde zahájili výzkum.

Giaeverova expedice prožila na ledovém kontinentu tři výzkumné sezony a dvě polární noci. Na saních tažených psy a s pásovými tahači Weasel (Lasička) pronikali členové výpravy do vnitrozemí. Skupina, kterou vedl švédský glaciolog Valter Schytt, se dostala až do šestisetkilometrové vzdálenosti na jihovýchod od Maudheimu. Stínem na vědeckých úspěších mezinárodní výpravy se stala smrt tří polárníků, kteří se zřítili s transportérem z ledové bariéry do moře.

Pozemní průzkum doplňovalo letecké snímkování povrchu Antarktidy, při kterém spolupůsobil jako poradce zkušený polární pilot H. Riiser-Larsen. Přes nepřízeň počasí se podařilo revidovat mapy, jež na základě leteckých snímků vytvořila německá Ritscherova výprava (1939). Největším vědeckým úspěchem Giaeverovy mezinárodní výpravy bylo poznání profilu pevniny skryté pod souvislou plochou antarktického ledovce. Glaciologové a geologové přitom objevili fjordy, hluboko zasahující do pevniny. Antarktický pobyt Giaeverovy expedice skončil 12. ledna 1952, kdy polárníci nastoupili na loď Norsel a po složitých manévrech mezi plovoucím ledem se rozloučili s poslední krou, která připomínala ledový světadíl.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.