Lincoln Ellsworth - sponzor a účastník polárních výprav

ELLSWORTH Lincoln (* 12. 5. 1880, Chicago, Illinois, USA, † 26. 5. 1951, New York City, USA) – americký podnikatel a organizátor polárních výprav

Dostatek finančních prostředků umožnil americkému podnikateli Lincolnu Ellsworthovi uskutečňovat sny o výpravách do polárních krajů. Poskytl peníze R. Amundsenovi a v roce 1925 se účastnil pokusu norského polárníka o dosažení severního pólu letadly Dornier. Stroje, které použili, nebyly dostatečně uzpůsobené pro lety v polárních podmínkách a jejich piloti museli nouzově přistát na ledových polích Severního ledového oceánu. S obtížemi se jim podařilo s nepoškozeným, ale přetíženým letadlem vrátit se na Špicberky.

Radost z úspěchu kazí Byrd

O rok později (1926) financoval Ells­worth let Amundsenovy vzducholodi Norge a byl členem posádky, která přes rozpory obou hlavních protagonistů tohoto letu (R. Amundsena a ÚU. Nobileho) dosáhla 21. května 1926 oblasti severního pólu. Radost z úspěchu však Ellsworthovi kalila skutečnost, že krátce před nimi dorazil k nejsevernějšímu bodu Země R. E. Byrd. V roce 1931 se zúčastnil v roli kartografa expedice německé vzducholodi Graf Zeppelin, která startovala z Leningradu (Sankt Petěrburgu) a po mezipřistání v Archangelsku pokračovala k Zemi Františka Josefa a k souostroví Nová země.

Americký podnikatel vystoupil v roce 1931 s novým projektem. Hodlal získat primát překonáním Antarktidy od Weddellova k Rossovu moři. Jako nejvhodnější prostředek zvolil letadlo a koncem roku 1933 se jeho piloti, po vylodění ve Velrybí zátoce (v Rossově moři), pokoušeli o první průzkumné lety. Prudká bouře poškodila letadlo a Ellsworthova expedice se bez úspěchu vrátila na Nový Zéland.

Druhý pokus o přelet Antarktidy

Špatné počasí nedovolilo Ellsworthovi uskutečnit jeho plán v sezoně 1934–35, a tak se vydal za jeho splněním v listopadu 1935 na lodi Wyatt Earp. Jako poradce se této expedice účastnil australský letec H. Wilkins. Základnou se stal ostrov Dundee (v blízkosti Grahamovy země), odkud odstartovalo 23. listopadu 1935 speciální letadlo Polar Star (Polární hvězda) řízené kanadským pilotem Herbertem Hollickem-Kenyonem a s L. Ellsworthem na palubě.

Vydalo se nejprve podél východního pobřeží Grahamovy (Palmerovy) země a zamířilo nad pevninu. V oblasti, kde přetnulo 70. rovnoběžku, objevila posádka pohoří Eternity (Věčnost) a za 80° západní délky dosud neznámý kus pevniny, který dostal jméno Ellsworthova otce Jamese. Osamělé pohoří, které spatřil po levé straně, pojmenoval vůdce výpravy Sentinel (Strážný).

Po čtrnácti hodinách letu se prudce zhoršila viditelnost a Polar Star musela přistát na planině, která dostala Hollick-Kenyonovo jméno (79° 15’ jižní šířky a 102° 35’ západní délky). Mlha, husté sněžení a další nepříznivé faktory nedovolily ani v dalších dnech delší pobyt ve vzduchu a Polar Star se pohybovala přískoky, když musela ještě pětkrát přistát.

Záchrana z britských rukou

Teprve 5. prosince se přiblížila k bývalé Byrdově stanici Malá Amerika na Rossově ledové bariéře, když letadlu došlo palivo. Se saněmi a malými zásobami vyhledal Ellsworth se svými lidmi Byrdovu základnu a zásobárnu (15. 12.). Po měsíci vzala trosečníky na palubu britská loď Discovery II, která přerušila oceánografický výzkum, aby pomohla posádce Polar Star.

Přes mimořádně obtížné ledové podmínky na přelomu let 1938–39 přiblížila se Ellsworthova expediční loď Wyatt Earp k východnímu pobřeží Antarktidy. Z ledové plochy za 68. rovnoběžkou vzlétl Ellsworth v malém letadle a podél 79. poledníku zamířil k jihu. Doletěl až na 72° jižní šířky a území, které pozoroval z letadla, nazval Americká vysočina a prohlásil je za vlastnictví USA.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.