Johann-Jakob von Tschudi - badatel jihoamerické kultury

TSCHUDI Johann-Jakob von (* 25. 7. 1818, Glarus, Švýcarsko, † 8. 10. 1889, Jakobshof b. Edlitz, Dolní Rakousko) – švýcarský přírodovědec a etnolog

Bohaté jihoamerické sbírky ve Vídni, které jako kustod chránil Johannes Natterer, přitáhly do císařského sídelního města v zimě 1845 mladého Johanna-Jakoba von Tschudiho. Dvacetiletý student ze švýcarské patricijské rodiny se ve dvaceti letech pustil v únoru 1838 na cestu kolem světa. Loď, na které se plavil, obeplula mys Horn a 3. května 1838 přistála v chilském Valparaísu. Kapitán ji prodal Peruáncům, kteří právě válčili s Chilany, a mladého cestovatele nechal na břehu.

Johann-Jakob Tschudi zůstal v Chile a v doprovodu německého námořníka se na koni vydal do And. V březnu 1839 vystoupali až do průsmyku Antarangra (4 853 m) a odtud sestoupili do centra Peru mezi Kečuánce (v okolí Jauja). V horách vystavěl Tschudi chatu, odkud se vydával do okolí lovit živočichy a sbírat rostliny a minerály pro evropská muzea. Až nemoc jej donutila sestoupit v červenci 1842 do Limy a vrátit se do Evropy (6. 1. 1843).

Kronikář vídeňské revoluce

Nadšeně přijal Tschudiho A. von Humboldt a švýcarský badatel získal zakrátko vědeckou autoritu svým dílem Fauna Peruana (1844–46). Za rozšířením znalostí odjel do Vídně, kde jej roku 1848 zastihla revoluce. Tschudi se stal jejím kronikářem a roku 1849 vydal knihu Vídeňské říjnové dny. Historická monografie revoluce. Rakousko se stalo Tschudimu zemí zaslíbenou, ve které se usadil a oženil. Nepřestával se věnovat studiu jihoamerických kultur, zejména archeologickým památkám a studiu kečuánštiny, o které vydal dvoudílnou monografii (1853). Později vytvořil drama Ollanta, vycházející ze staroperuánských pověstí (1875) a roku 1884 vydal knihu Organismus kečuánštiny.

Mimořádný vyslanec a ministr zároveň

Do Jižní Ameriky se J.-J. Tschudi dostal v listopadu 1857, když se vydal po osadách švýcarských vystěhovalců, o jejichž neutěšené situaci přicházely do Evropy nejroztodivnější zprávy. Švýcarská spolková rada vyslala v dubnu 1860 ­Tschudiho do Brazílie jako mimořádného vyslance s úkolem zajistit lepší postavení svých krajanů. O šest let později (1866) se J.-J. Tschudi stal nejprve interimním (dočasným) zástupcem své země u vídeňského dvora a od roku 1868 zaujal postavení mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Švýcarské konfederace ve Vídni. Diplomatický úřad zastával do roku 1882, kdy podlehl ostré kritice švýcarských liberálů.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.