TSCHUDI Johann-Jakob von (* 25. 7. 1818, Glarus, Švýcarsko, † 8. 10. 1889, Jakobshof b. Edlitz, Dolní Rakousko) – švýcarský přírodovědec a etnolog
Bohaté jihoamerické sbírky ve Vídni, které jako kustod chránil Johannes Natterer, přitáhly do císařského sídelního města v zimě 1845 mladého Johanna-Jakoba von Tschudiho. Dvacetiletý student ze švýcarské patricijské rodiny se ve dvaceti letech pustil v únoru 1838 na cestu kolem světa. Loď, na které se plavil, obeplula mys Horn a 3. května 1838 přistála v chilském Valparaísu. Kapitán ji prodal Peruáncům, kteří právě válčili s Chilany, a mladého cestovatele nechal na břehu.
Johann-Jakob Tschudi zůstal v Chile a v doprovodu německého námořníka se na koni vydal do And. V březnu 1839 vystoupali až do průsmyku Antarangra (4 853 m) a odtud sestoupili do centra Peru mezi Kečuánce (v okolí Jauja). V horách vystavěl Tschudi chatu, odkud se vydával do okolí lovit živočichy a sbírat rostliny a minerály pro evropská muzea. Až nemoc jej donutila sestoupit v červenci 1842 do Limy a vrátit se do Evropy (6. 1. 1843).
Kronikář vídeňské revoluce
Nadšeně přijal Tschudiho A. von Humboldt a švýcarský badatel získal zakrátko vědeckou autoritu svým dílem Fauna Peruana (1844–46). Za rozšířením znalostí odjel do Vídně, kde jej roku 1848 zastihla revoluce. Tschudi se stal jejím kronikářem a roku 1849 vydal knihu Vídeňské říjnové dny. Historická monografie revoluce. Rakousko se stalo Tschudimu zemí zaslíbenou, ve které se usadil a oženil. Nepřestával se věnovat studiu jihoamerických kultur, zejména archeologickým památkám a studiu kečuánštiny, o které vydal dvoudílnou monografii (1853). Později vytvořil drama Ollanta, vycházející ze staroperuánských pověstí (1875) a roku 1884 vydal knihu Organismus kečuánštiny.
Mimořádný vyslanec a ministr zároveň
Do Jižní Ameriky se J.-J. Tschudi dostal v listopadu 1857, když se vydal po osadách švýcarských vystěhovalců, o jejichž neutěšené situaci přicházely do Evropy nejroztodivnější zprávy. Švýcarská spolková rada vyslala v dubnu 1860 Tschudiho do Brazílie jako mimořádného vyslance s úkolem zajistit lepší postavení svých krajanů. O šest let později (1866) se J.-J. Tschudi stal nejprve interimním (dočasným) zástupcem své země u vídeňského dvora a od roku 1868 zaujal postavení mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Švýcarské konfederace ve Vídni. Diplomatický úřad zastával do roku 1882, kdy podlehl ostré kritice švýcarských liberálů.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
VE VLČÍ KŮŽI PO STOPÁCH DŽINGISCHÁNA (Austrálie) - Na koňském hřbetu putujte z Mongolska přes střední Asií až do Evropy, stejnou cestou jakou kdysi prošly bojovné hordy největšího dobyvatele všech dob, Džingischána.
ÚLITBA GANÉŠOVI (Francie) - Přijďte se podívat na lezecké umění na indické stěně The Ganesh.
ODKUD NENÍ NÁVRATU (USA) - Špičkoví horolezci se vydávají na neslezený vrchol ve východním Tibetu. Ne každá expedice skončí úspěšně. Ne vždy hrdinové expedičních filmů přežijí ... U tohoto filmu je povoleno brečet i drsným horolezcům.
MAZUNGU (Velká Británie) -
LIFE CYCLES (Kanada) - Film, který osloví všechny bikery a z ostatních bikery udělá. Geniálně technicky propracovaný snímek vás vtáhne do světa ďábelských jízd ve všech ročních obdobích. A k tomu poetika na třísky rozflákaných kol a bravurních držkopádů. Tomu se nedá odolat!
CO SE STALO NA OSTROVĚ PAM (Polsko) - Vylezte s polskou dvojicí na nejvyšší pobřežní útes na světě. 1500m vysoká kolmá stěna v Grónsku! A jediná možnost dostat se pod ní je na mořském kajaku mezi ledovými krami.