Pierre Gaultier de Varennes de la Vérendrye - obchodník s kožešinami

VARENNES de la VÉRENDRYE Pierre Gaultier de (* 17. 11. 1685, Trois Rivières, Kanada, † 5. 12. 1749, Montreal, Kanada) – francouzský obchodník, cestovatel po Severní Americe

Na počátku 18. století probíhal na severu Ameriky konkurenční zápas mezi Angličany spravovanou Společností Hudsonova zálivu a francouzskými obchodníky s kožešinami. V této atmosféře udělil roku 1730 francouzský král Ludvík XV. Pierrovi Varennes de La Vérendrye, který již dříve skupoval kožešiny v okolí řeky St. Maurice (přítok řeky Svatého Vavřince), monopolní právo obchodovat s kožešinami pro oblast Hořejšího jezera a jezera Nipigon. Jednou z podmínek bylo další hledání spojnice Atlantského a Tichého oceánu.

Objevení jezera Winnipeg

S finanční pomocí montrealských obchodníků odešel Varennes do oblasti Velkých jezer a od roku 1731 se on sám, případně jeho synové Jean Baptiste (1713–1736), Pierre ml. (1714–1755), François (1715–1794) a Louis Joseph (1717–1794) a synovec Christophe Du­freau de Gemery, vydávali na průzkum centrální oblasti Kanady. Varennes-otec využil královského patentu a založil u jezera Rainy opevněnou osadu Saint Pierre a u Lesního jezera (Lake of the Woods) pevnost Saint Charles, které se staly východiskem pro další cesty. Varennesové při nich objevili jezero Winnipeg a řeku Nelson, která z něho vytéká a míří na západ k Hudsonovu zálivu.

Zatímco otec Varennes se věnoval především obchodu, vysílal mladší ratolesti svého rozvětveného rodu hledat „Západní řeku“, o které hovořili Indiáni. V letech 1734–35 putovali Jean Baptiste a Pierre ml. spolu s de la Gemerym podél jižního okraje jezera Winnipeg k řece Red River, kde založili Fort Maurepas (při její obraně proti Siouxům padl Jean Baptiste Varennes).

Nejstarší Varennes se vydal nejprve na sever a objevil jezera Manitoba a Winnipegosis a v září 1738 pokračoval k Red River, kde vznikla další základna francouzského pronikání do povodí Missouri. Údolím řeky Assinoboine a Souris se dostali Pierre ml. a Louis-Joseph Varennesové na území Mandanů, ale ani zde nenašli řeku mířící na západ. Varen­nesové se na jaře 1739 obrátili na severní břeh jezera Winnipeg a odtud k jezeru Cedar a k dolnímu toku Saskatchewanu. Pevnost Bourbon, která na jeho břehu vznikla, sloužila francouzským snahám zabránit Angličanům v dalším postupu na západ Kanady.

Nejmladší Varennesové François a Louis-Joseph se v květnu 1742 dostali k Mandanům a s nimi pokračovali na jihozápad. Opuštěni svými průvodci bloudili prériemi, až se dostali do končin mezi řekami Little Missouri a Cheyenne. Při dalším postupu objevili pohoří Black Hills a Big Horn. Po řece Cheyenne pokračovali k jejímu soutoku s Missouri a proti proudu této mohutné řeky se přiblížili k osadě u řeky Assiniboine.

Kanada pod vládou britského impéria

Hledat cestu k „Západnímu moři“ se v roce 1749 vydal Louis Joseph Varennes. Zvolil řeku Saskatchewan; dostal se do míst, kde se stékají Severní a Jižní Saskatchewan, ale k oceánu nepronikl. Varennesové dokončili v hrubých rysech průzkum složitého komplexu řek a jezer centrální Kanady. Podstatně rozšířili území, které se nazývalo Nová Francie. Sedmiletá válka, která na americkém kontinentu probíhala v letech 1756–63 jako konflikt mezi Francií a Anglií, zcela změnila poměr sil a na jejím konci se Kanada stala součástí britského impéria.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.