Michail Nikolajevič Vasiljev - intendent ruského námořnictva

VASILJEV Michail Nikolajevič (* 1770, † 1847) – ruský námořní důstojník

Kolem mysu Dobré naděje se vydaly v létě 1819 ruské lodi Otkrytije a Blagonamerennyj (velitel G. Šišmarev) do Indického oceánu a dále do Pacifiku. Úkolem expedice, kterou vedl Michail Vasiljev, bylo proniknout Beringovým průlivem k severu a najít spojení mezi Tichým a Atlantským oceánem. Koncem května 1820 se ještě v Pacifiku cesty obou lodí rozdělily – zatímco Šišmarev zamířil k aleutskému ostrovu Unalaska, Vasiljev zajel do Petropavlovska-Kamčatského. Lodi se znovu potkaly v zálivu Kotzebue u pobřeží Aljašky.

Otkrytije pod Vasiljevovým velením překonala nejsevernější šířku, dosaženou dříve J. Cookem, když doplula na 71° 06’ severní šířky. V dalším postupu zabránil ruským korábům nakupený led a jejich kapitáni obrátili kurs nazpátek. Na jaře 1821 se obě lodi vrátily přes Havajské ostrovy do Beringova průlivu, kde v červenci 1821 námořníci objevili ostrov Nunivak a zmapovali pobřeží Aljašky mezi mysy Icy a Lisburne. Šišmarev pokračoval Beringovým průlivem k severu do Čukotského moře a pronikl na 70° 13’ severní šířky, kde jej zastavilo zamrzlé moře. Znovu jim v další plavbě zabránila ledová bariéra a kapitáni zamířili přes Unalasku do Petropavlovska a na jih do San Franciska. Společně se Otkrytije a Blagonamerennyj vrátily kolem mysu Horn a v srpnu 1822 dokončily cestu kolem světa. V dalších letech pokračoval M. Vasiljev ve vojenské kariéře, postoupil do hodnosti kontradmirála (1828) a od roku 1831 (po smrti V. M. Golovnina) zaujal postavení generálního intendanta ruského námořnictva.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.