Čang Čchien - čínský diplomat

ČANG ČCHIEN († asi 114 před Kr.) – čínský diplomat a cestovatel

Krátce po sjednocení Číny císařem Čchin Š’-chuang-ti († 206 před Kr.) se Číňané setkali s novým, velmi silným nepřítelem – divokými kmeny Siung-nuů, s velkou pravděpodobností totožnými s Huny, známými i z evropských dějin.

Spolehlivý diplomat Čang Čchien byl proto v roce 139 (nebo až 132?) před Kr. vyslán císařem Wu-ti, aby se dostal ke kmeni Jüe-č’ (Tocharové) a získal je ke spojenectví s Číňany proti Siung-nuům. Se stovkou dobrovolníků vyrazil z města Lung-si k západu, ale už poblíž Tun-chuangu v Gansuském koridoru upadlo jeho poselstvo do siungnuského zajetí. V něm strávil prý deset (ale spíše méně) let, neboť vůdce nepřátel měl čínskou manželku a nenechal posly popravit, ale jen je zajal. Čang Čchien tak dobře poznal život Siung-nuů a dokonce se oženil s místní dívkou.

Útěk a nové zajetí

Asi roku 128 před Kr. se Čangovi podařilo uprchnout a s ženou a několika průvodci pokračoval v cestě. Překročil Pamír, dostal se do země Ta-jüan (ve Ferganském údolí) a přes Kchang-ťü (nyní východní Uzbekistán) se dostal k Jüe-č’ům, kteří v té době sídlili pod Hindúkušem (dnešní severovýchodní Afghánistán). Protože ale Jüe-č’ové byli už od Siung-nuů daleko, nepřijali Čang Čchienovu nabídku ke spolupráci. Mise čínského diplomata tak skončila ne­úspěšně.

Na zpáteční cestě Čang ještě jednou překonal Pamír a dostal se do oblasti Chotanu, kde jej Siung-nuové znovu zajali. Po roce ale zemřel šan-jü (siungnuský náčelník) a v nastalém zmatku Čang Čchien opět utekl. V roce 126 před Kr. se on, jeho žena a jediný průvodce, který mu zbyl, vrátili do čínské metropole Čchang-anu (nyní Xi-an), kde byl přijat s velkými poctami.

V roce 117 před Kr. byl Čang Čchien vyslán na novou misi, tentokrát k Wusunům, žijícím mezi jezerem Balchaš a Ťan-šanem (dnešní jihovýchodní Kazachstán). Díky tomu, že nedlouho předtím Číňané (i na základě Čang Čchienových rad) zahnali Siung-nuy k severu, prošel územím dnešního Ujgurska bez problémů.

Další neúspěšná mise

Ani Wusunové nepřijali spojenectví čínského císaře, ale Čang své cesty využil i jinak: vyslal posly do všech stran a získal tak cenné informace o střední Asii, Persii i Indii. Při návratu s sebou navíc přivedl řadu vyslanců cizích zemí a také stádo nádherných koní, kteří u císařského dvora vzbudili zvláště velký ohlas.

Čang Čchienovy cesty velkým způsobem rozšířily geografický obzor Číňanů a vlastně otevřely cestu obchodování na Hedvábné stezce. Muž, který se o ni tolik zasloužil, Čang Čchien (šlechtickým titulem Po-wang), zemřel zřejmě krátce po návratu ze své druhé cesty.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.