Hubert Wilkins - letecký průkopník

Wilkins Hubert (* 31. 10. 1888, Mount Bryan East, Jižní Austrálie, † 1. 12. 1958, Framington, Massachusetts, USA) – australský polární letec

Daleko dříve než se australský letecký průkopník Hubert Wilkins vznesl se svým letadlem z ostrova Deception nad ledové pláně šestého světadílu, podnikl několik výprav do neprobádaných (nebo jen nedostatečně poznaných) končin světa. Jako fotograf se zúčastnil výzkumů V. Stefanssona v severní Kanadě (1913–17) a spolu s E. Shackletonem byl v Antarktidě (1921–22). Na počátku dvacátých let se pokusil poprvé uskutečnit v polárních podmínkách průzkumné lety, ale vysloužilá britská vojenská letadla neprokázala dostatečnou spolehlivost. Wilkins též vedl několik výprav do pustin Austrálie.

V dubnu 1928 uskutečnil spolu s Carlem Eielsonem (1897–1929) přelet z aljašského Port Barrow přes severní pobřeží Grantovy země a Grónsko na Špicberky. Doplnil svoje (přelet Beaufortova moře) a Amundsenovy výzkumy, které prohloubily poznání severních polárních oblastí. Dokázal, že v Arktidě neexistuje jinými polárníky předpokládaná Keenenova země.

Spolu s C. Eielsonem se zabýval pokusy o letecký průzkum Antarktidy. Na počátku jihopolárního léta roku 1928 vybudovali leteckou základnu na ostrově Deception (v blízkosti Grahamovy země) a 16. listopadu 1928 provedli první pokusný let. O měsíc později (20. 12.) přeťali Wilkins a Eielson svým letadlem Grahamovu zemi a doletěli na 71° 20’ jižní šířky a 64° 15’ západní délky. Stejnou trasou se oba letci vydali 10. ledna 1929. Na základě leteckého průzkumu vyslovil H. Wilkins (mylný) závěr, že Grahamova země není součást antarktického kontinentu, ale členité souostroví.

73. rovnoběžka překonána!

S expedicí, která se do Antarktidy vypravila v sezoně 1929–30 na lodi ­William Scoresby, cestoval i H. Wilkins. Několikrát vzlétl na hydroplánu v prostoru Bellingshausenova moře k Charcotově zemi (rozpoznal, že se jedná o ostrov) a překonal 73. rovnoběžku. Wilkinsovy zkušenosti využíval pro přípravu svých antarktických letů (1932) L. ­Ellsworth. Několikrát zamířil H. Wilkins se svým letadlem do polárních končin v roce 1937, kdy se zúčastnil bezvýsledného hledání sovětského letce S. Levaněvského. Do Antarktidy se naposled vrátil spolu s R. Byrdem v roce 1956. Oba průkopníci polárních letů provázeli velitele americké expedice Deepfreeze II G. Dufka.

Zvláštní kapitolu v polárních výzkumech H. Wilkinse tvoří pokus o dosažení severního pólu ponorkou Nautilus v roce 1931. Ze Špicberků doplul až na 72° severní šířky. Dostal se k okraji souvislého zalednění, ale pro poruchu technického zařízení se nemohl s ponorkou potopit pod hladinu. Než se vrátil na Špicberky, sledoval okraj ledu od 17° 30’ východní délky až k 1° 31’ západní délky. Americká ponorka, která se rovněž jmenovala Nautilus, dosáhla severního pólu až v roce 1958.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.