Gonçalvo Velho Cabral - objevitel na jih i západ

CABRAL Gonçalvo Velho (15. století) – portugalský mořeplavec

Po vítězné bitvě u Ceuty (1415) obrátilo dosud téměř bezvýznamné portugalské království svou pozornost k Africe. K ovládnutí Maroka, případně k proniknutí dále na jih, bylo především třeba poznat jeho pobřeží. Ve službách prince Jindřicha, který pak sehrál významnou roli v organizování afrických plaveb, proto roku 1416 vyplula první z dlouhé řady výprav mořeplavců směrem k jihu.

Gonçalvo Velho Cabral měl jednoduchý úkol – plout podél marockého pobřeží k jihu, kam až to půjde. Podél břehů tak doplul až k ústí Vádí Draa, největší řeky jižního Maroka; dosáhl tedy oblastí, které byly nejzazším místem známým antickým plavcům, a do mateřské země se vrátil se zprávou o objevu „zlaté řeky“.

Cabral objevuje Azory

Snad to byl týž Cabral, snad jeho stejnojmenný syn, který vyplul v roce 1432 z Lisabonu ověřit zprávy o „velké zemi na západě“. Plavbu organizoval opět princ Jindřich. Asi po dvanácti dnech plavby mořeplavci narazili na první ostrov, Santa Maria, krátce nato na druhý, São Miguel, z něj pak spatřili ještě třetí. Podle množství jestřábů, zdržujících se na neosídlených ostrovech, pojmenovali celé souostroví Azory (z portugalského açor – jestřáb). V průzkumu ostrovů pak portugalští mořeplavci pokračovali i v dalších letech, poslední ze skupiny Azorských ostrovů byl objeven roku 1437; během několika dalších desetiletí pak byly ostrovy osídleny a staly se součástí portugalské koruny; Portugalsku patří ostatně dodnes.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.