James Bruce - záslužný lhář

BRUCE James (* 14. 12. 1730, Kinnaird, Skotsko, † 27. 4. 1794, tamtéž) – skotský lékař a cestovatel

Neudělal žádný velký objev, ale přesto mu patří čestné místo mezi Evropany zkoumajícími černý kontinent. Bruce sepsal, ověřil a zpřesnil mnohé z toho, co už nalezli jeho předchůdci.

James Bruce pocházel z jednoho z nej­významnějších skotských šlechtických rodů (k jeho předkům patřil mj. Robert Bruce, skotský král z přelomu 13. a 14. století). Po studiu medicíny působil v letech 1762–63 jako britský konzul v Alžíru, kde se naučil dobře arabsky a poznal reálie islámského světa. V následujících letech ještě procestoval Středomoří a žil jako obchodník ve Španělsku a Portugalsku, než se rozhodl cestovat po Africe.

Za pramenem Nilu

Skotský cestovatel z Kinnairdu se v roce 1768 vydal na cesty, aby „nalezl prameny Nilu“. V doprovodu italského malíře Luigi Baluganiho začal cestu v Egyptě, z Alexandrie plul proti proudu Nilu až do města Kená, odtud po karavanní cestě do Kusejru na břehu Rudého moře. Tam Bruce nastoupil na loď a plul do Janbú a Džiddy, kde se zdržel delší dobu. Napříč Rudým mořem se v polovině roku 1769 dostal do eritrejské Massawy a tradiční cestou, přes Adwu a Aksúm, přišel začátkem příštího roku do etiopského hlavního města Gondaru.

Bruce nebyl zdaleka prvním Evropanem, který navštívil Gondar. Před ním už tu působili portugalští jezuité (Paez, Lobo) a v 50. letech 18. století také náš krajan, Václav Remedius Prutký (1701–1770). Nebyl první ani u jezera Tana a u pramenů Nilu, z nichž se napil na počest anglického krále Jiřího III. Priorita mu ale náleží v astronomickém určení souřadnic všech těchto míst.

Za úspěch svého etiopského pobytu vděčil Bruce náhodě – když dorazil do Gondaru, zrovna tam zuřila epidemie neštovic. Chorobou onemocněl i syn rasa Michaela, jednoho z nejmocnějších mužů u císařského dvora. Bruce jej vyléčil a získal si tím mnohé výhody včetně volného pohybu po celé zemi.

Nepravdivý cestopis

Roku 1772 se Bruce rozhodl vrátit domů a z Gondaru vyrazil přímo na západ, do sultanátu Sennár, ležícího v súdánské části povodí horního Nilu. Zde byl Bruce i s průvodci dobře přijat místním panovníkem a zdržel se zde několik měsíců, než vyrazil na cestu dále po Nilu.

Přes soutok Bílého a Modrého Nilu u Chartúmu, Berber a Núbijskou poušť dorazil do Asuánu a odtud do Káhiry. Následujícího roku se pak vrátil do Británie a prohlásil se za objevitele pramenů Nilu. Ve svém pětidílném cestopise Travels to discover the source of the Nile in the ­years 1768–73 své zásluhy trochu přehnal. Portugalské jezuity, kteří byli u pramenů před ním, prohlásil za lháře, a svůj cestopis napsal tak, jako by všechny objevy učinil sám. Ani slovo o Baluganim (který přitom všechny cestopisy ilustroval), natož o nosičích, kteří jej provázeli...

Není divu, že byl Bruce prohlášen za lháře (mj. Samuelem Johnsonem, překladatelem Lobových prací a předním tehdejším odborníkem na Etiopii) a složitě dokazoval a přesvědčoval, že u pramenů Nilu skutečně byl. Zemřel, zahořklý, ve čtyřiašedesáti letech v rodném Kinnairdu na následky pádu ze schodů.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.