Zémarchos - byzantský diplomat

Zémarchos (6. století) - pravdepodobně se jednalo o kagana Istámí († asi 577)

V roce 569 přišlo do Konstantinopole poselstvo dosud neznámého národa, Turků; byzantský císař Justin proto s nimi zpět vyslal skupinu poslů, vedených jistým Zémarchem, aby návštěvu oplatili. Zémarchos tak prošel v čele poselstva, které vyrazilo v srpnu 569, nejspíše Persií do Sogdiany (nynější Uzbekistán) a odtud do hlubokých údolí v pohoří Ektág (asi Ťan-šan), kde sídlil turecký vládce. Historik Menandros, který zachoval zprávu o Zémarchově cestě, jej nazývá Sizabul, pravděpodobně šlo ale o kagana Istámí († asi 577). Ten byzantského diplomata vlídně přijal a na zpáteční cestě jej doprovodil až k městu Taraz (v jižním Kazachstánu, v letech 1938–97 se jmenovalo Džambul, nyní nese opět historický název).

... až do země Ujgurů!

Od tureckého vládce pak Byzantinci zamířili podél řeky Óich (Syr’-darja; výklad ztotožňující ji s antickým Oxem – Amu-darjou – se nezdá být pravděpodobný) k „rozsáhlému a širokému“ jezeru, bezpochyby Aralskému. Pak přes těžko schůdná místa, zřejmě pouště na západě Střední Asie, došli až k řekám Ich (Emba?), Daich (Ural) a Attila (Volha) do země Ujgurů, tedy na jih dnešní Ukrajiny. Zpět do Konstantinopole se Zémarchos vrátil roku 571. Jako první informoval o existenci Aralského jezera a cestou po souši potvrdil, že Kaspické moře není na severu spojeno s oceánem, jak se v antické geografii tradovalo díky Patroklovi a jeho poněkud „odbyté“ výzkumné cestě z let 285–282 před Kr.

V roce 576 se k Turkům vydal další byzantský posel, Valentin, který ale u nového kagana špatně pochodil, a proto se vydal ještě k dalším tureckým knížatům, sídlícím dále na východě; zpět přinesl mimo jiné i zprávy o Číně a jako první Evropan se dozvěděl také o Mongolsku, které nazývá Mukristan.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.