Vasco Núñez de Balboa - objevitel Tichého oceánu

Vasco Núñez de Balboa

Kus po kuse objevovali španělští mořeplavci, ale i dobyvatelé, počátkem 16. století Střední Ameriku a mapovali pobřeží Karibského moře. Sebastian Ocampo obeplul v roce 1508 Kubu a dokázal, že jde o ostrov; ve stejnou dobu kapitán Kolumbovy Niñy V. J. Pinzón a J. D. de Solís se v červenci 1508 vydali do Honduraského zálivu, kde objevili Islas de la Bahía a v místech dnešního Belize se dotkli poloostrova Yucatán.

Právě tehdy (1508) uzavřel A. Hojeda, účastník druhé Kolumbovy plavby a spoluobjevitel pobřeží Guyany a Venezuely, s Diegem Nicuésem dohodu o rozdělení sfér pro další dobývání americké pevniny. Bez úspěchu se oba conquistadoři pokusili usadit na pobřeží. Iniciativy se ujal vojácký Vasco Núñez de Balboa, který se na pobřeží dnešní Panamy (v Dariénu) objevil v roce 1510 s výpravou Martína Fernandeze de Encinse, která měla posílit španělské pozice v této oblasti po odchodu A. Hojedy. Velmi účinně se Balboa zbavoval konkurentů – Nicuése nalodil na nepříliš pevný člun a bez zásob poslal na moře – a v roce 1511 byl jediným vládcem ve Zlaté Kastilii, jak nazývali Španělé země na jihozápadním okraji Karibiku.

Do středu Panamy

S třemi stovkami bojovníků se Balboa vydal do Panamy a s mimořádnou krutostí vraždil původní obyvatele. S několika desítkami ozbrojenců se vydal k horským hřebenům ve vnitrozemí Panamy. Po jejich překonání se 29. září 1513 dostal k zátoce sv. Michala, za kterou se rozléhalo Jižní moře, jak Španělé nazývali Tichý oceán. V té chvíli prohlásil celou Západní Indii, severní i jižní část Evropany objevené americké pevniny, „na věky věků“ za majetek kastilských (španělských) vládců.

Vrátil se k Dariénskému zálivu a zásilkou hroudy zlata a dvaceti perel, která sloužila jako „příloha“ k hlášení o jeho objevech, si načas vykoupil královskou milost. Po stížnostech, které ve Španělsku přednesl vypuzený Fernandez de Encins, připlula do Panamy flotila 22 lodí a dopravila na americkou pevninu nového místokrále – Pedra Aríase d’Ávilu (přezdívaného Pedrarias) s 1 500 rytíři. „Výkvět španělské šlechty“, jak se nazývali Aríasovi ozbrojenci, procházel zemí a podle hlášení odeslaného Balboou jako „zlí vlci“ slídil po pokladech.

V jedné ze srážek rozprášili i oddíl, jemuž velel Balboa. Objevitel Jižního moře však dosud požíval dostatečné důvěry u dvora a Pedro Arías se uchýlil ke lsti. Formálně provdal za nepohodlného conquistadora dceru, která však zatím zůstávala ve Španělsku, a současně mu nařídil postavit na pobřeží Pacifiku loďstvo k ovládnutí Panamského zálivu. Zároveň obvinil Balbou ze zrady, nechal jej svými věrnými, jimž velel F. Pizarro, zajmout a po krátkém procesu vykonal své dílo kat (1517). Balboa se díky trpkému konci stal hrdinou řady beletristických a dramatických děl, která vytvářela obraz statečného bojovníka. Na tisíce indiánských obětí spojených s jeho působením se zapomínalo.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.