Vladimir Klavdijevič Arseněv - cestovatel s duší spisovatele

ARSENĚV Vladimir Klavdijevič (* 29. 8./10. 9. 1872, Sankt Petěrburg, Rusko, † 4. 9. 1930, Vladivostok, Rusko) – ruský přírodovědec a etnograf, znalec Dálného východu

Ussurijská tajga patří dodnes k málo probádaným oblastem. Divoký kraj formálně náleží Rusku, ale po rozpadu SSSR se centrální vláda z Moskvy natolik oslabila, že podle mínění znalců přírody Dálného východu je pravým vládcem zdejší tajgy ussurijský tygr.

Na počátku 20. století putoval málo známými oblastmi Přímoří Vladimir Arseněv, který k řekám Amur a Ussuri přišel jako důstojník v roce 1899. Do historie objevování Přímoří se zapsal nejen studiemi o etnografii národů, které zde žijí, ale především beletristickými díly s barvitým popisem přírody a s projevy moudrosti lovců, spojených úzce s přírodou. Jejich reprezentantem v Arseněvových knihách je Nanajec Děrsu Uzala.

Znova a znova k řece Amur

V roce 1902 se Arseněv vydal od zálivu Petra Velikého přes výběžky Modrých hor (Sinij chrebet) k jezeru Chanka, odkud se po jiných cestách vrátil do Vladivostoku. Další výpravu přichystal na rok 1906, kdy vyjel z Chabarovska. Proti proudu Ussuri a jejích přítoků se dostal k pohoří Sichote-Aliň, překročil je a pronikl až do zálivu Olga na pobřeží Japonského moře. Několikrát překřížil Sichote-Aliň, prozkoumal řeky, které míří k Tichému oceánu, a vrátil se k železnici, vedoucí podél Amuru.

Ke hřbetům hor na jihovýchod od Amuru se Arseněv nepřestával vracet ani poté, kdy se stal ředitelem chabarovského muzea (1910–18) a kdy představoval jednoho z největších znalců oblasti od Amuru k moři. Procestoval Kamčatku (1918) a Komodorské ostrovy (1923) a v roce 1927 vedl expedici po trase Sovětskaja Gavaň – Chabarovsk. V ruské literatuře se staly slavnými cestopisy Ussurijským krajem (1921, český překlad 1953), Tajgou (1929, česky 1952, 1954) a Děrsu Uzala (1923, česky 1934, 1954, 1955, 1961), který se stal námětem stejnojmenného filmu.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.