HEDVABNASTEZKA.CZ POHORA.CZ AIRWAYS.CZ EXPEDIČNÍ KAMERA KLUB HEDV. STEZKA KLUB CESTOVATELŮ Praha/Brno KARAVANA ESHOP (mapy aj.)

POSLEDNÍ DISKUSE

Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua)

Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 12. 07. 2006, 19:37:50
 
Komous 260 km dlouhy trek?! ... snad 26, ne? No nic, budu pokracovat v psani cestopisu, jak jsem presel pesky Asii, preplaval do Japonska a kdyz jsem videl jejich ceny, preplaval jsem zpet a zapich to na plazi v Portugalsku!!!

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 13. 07. 2006, 09:01:22
 
Komous Nevim jestli ten trek byl dlouhy presne 260 km. To je samozrejme odhad, v horach a v pralese se jde neustale neustale nahoru dolu. Vzdalenost se meri spise na dny pochodu. Tenhle vylet trval 13 dni, z toho 12 dni pouze pesky a posledni den jsme jeli uz terennim autem. Az preplaves do Japonska, rad si prectu :-)

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 13. 07. 2006, 09:09:35
 
Dany Omlouvam se za spatne odeslani odpovedi Komousovi do diskuze. Nejakym nedopatrenim ve formulari odpovedi zustaly predepsany jeho inicialy. Milan Danek

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 14. 07. 2006, 14:12:19
 
Dany Do you have anything about this in English. I have worked here in Papua since 1975.



Roger Doriot rogerdoriot@yahoo.com

http://www.rogerdoriot.com More pictures

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 03. 08. 2006, 18:35:03
 
Vasek Zdravim, dobre a pravdive napsany clanek. Vratil jsem se z papui pred mesicem a sel jsem s jednou slecnou z Wameny pres Mt.Elit do Anggruk. Bez nosicu, bez pruvodcu, bylo to super, uz se tesim, az se tam zase vratim.

Kdyby jste meli zajem, rad bych s Vami nekdy pokecal, mam to ted blizko.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 03. 08. 2006, 18:51:55
 
David Gladiš A nechceš o tom pro náš web napsat trochu více? Určitě by to zajímalo ostatni...

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 04. 08. 2006, 19:08:30
 
Dany Vasku, na pokec o ceste k Jalium (a o Nove Guineji vubec) si cas radi udelame. Napis na muj mail navrh kdy. Tesime se. Dany

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 05. 09. 2006, 10:26:20
 
ak47 ahoj komousi, nemyslis, ze v mistech, kde dochazi k tolika porusovani lidskych prav a lide ziji ve zbytecne bide, ve strachu z dalsich brutalnich ataku indoneske armady, jsou tva "romanticka" dobrodruzstvi nefer luxusem "bileho" muze? co vsichni ti muceni, hladovi, zabiti,...? co jim, tem na jejichz uzemi jsi se bavil, tvoje cesta prinesla? jo a roger doriot je jen dalsi misionarskej parchant.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 05. 09. 2006, 13:27:29
 
Dany Dik za nazor. Tva sebejistota o pravde z nej vyzaruje. Kdyz jsi jel treba na Sumavu, tak jsi mel cil neco lidem prinaset? Nase cesty jsou za poznanim - lidi, prirody i sama sebe. Pokud cestujes a divas se kolem sebe, tak taky driv nebo pozdeji dojdes k poznani, ze radikalni nazory nemusi byt vzdy uplne nejlepsi. Mas pravdu, ze Jalium nase cesta nic primo neprinesla. Zaroven tvrdim, ze ani nevzala. Sli jsme po svych, dva lidi s batohem toho nejnutnejsiho vybaveni na zadech. Nikoho jsme neomracovali dokonalosti zapadni civilizace. Ba naopak my jsme jim museli pripadat jako neobratni, nesikovni a ja nevim jak jeste. Mistni zde neziji ve zbytecne bide, ale tak jak zili jejich predkove po tisicileti. Slovo bida dost mozna ani v jejich slovniku neexistuje. Na cesty nejezdim pro luxus bileho muze, ale za poznanim. Nevim, kde jsi nabyl presvedceni, ze Jaliove ziji ve strachu z brutalnich utoku, jsou muceni, zabijeni a hladovi. Kdyby ses zajimal hloubeji, zjistil bys, ze to neni tak jednoduse cernobile. Stejne jako uloha misionaru, ktera je opravdu na Papuy v nekterych ohledech hodne kontroverzni. Rogera Doriota neznam. Ty snad ano, ze ho nazyvas parchantem?

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 05. 09. 2006, 14:28:08
 
ak47 diky za odpoved. priklad cesty na sumavu je vystizny. pokud pojedu na sumavu, nebudu vstupovat na cizi pudu. ta puda je cechu a ja jsem jeden z nich. vzath domorodych narodu na jejich pudu je jiny, nez ten nas. muzeme jej pririvnat ke vztahu k nasemu vlastnimu pozemku. libilo by se ti, pokud by na tvuj pozemek vztupovali cizi lide? potazmo bez predchoziho pozvani? jen proto, ze chteji poznavat? ve svem prispevku jsem se pouze ptal. jediny nazor, ktery jsem projevil, byl na misionare Rogera doriota. ne, rogera osobne neznam. zato mam s misionari velkou osobni zkusenost ve vice zemich. pokud je jednou z jeho hlavnich naplni "church planting" (jak uvadi na svem webu), tak si stojim za svym radikalnim nazorem. pokud si myslis, ze tva cesta nemela zadny negativni dopad, tak zkus zacit u dopadu ekologickeho a kulturniho. z ceho usuzujes, ze "mistni zde neziji ve zbytecne bide"? usuzujes tak na zaklade sveho vyletu nebo se problematikou zabyvas? nedochazi k brutalnim utokum na domoroda etnika ze strany indoneské armady? pak prave tva odpoved ukazuje, o jak jednostranou zabavu se v pripade "zapadnich" turistu jedna...

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 05. 09. 2006, 14:43:51
 
ak47 Mr. António Guterres

United Nations High Commissioner for Refugees Case Postale 2500

CH-1211

Genève 2 Dépôt

Switzerland



1st June 2006



Dear High Commissioner



I am a tribal leader from West Papua, and an international lobbyist on behalf of my country. Further to my letter of April 06, I am writing to you to express my continuing concern about the plight of my people, and to urge you to do all you can to help them. As you know, many West Papuans are forced to flee their homes as a result of violence and intimidation from the Indonesian authorities. Many cross the border to seek sanctuary in neighbouring Papua New Guinea, but many also remain within Papua, hiding out in the jungle.



I understand that the Indonesians have barred you from entering West Papua, and that you cannot provide direct help to these internally displaced people. However, I would urge you to continue to apply pressure to Indonesia to allow access, and also to do your utmost to investigate the situation in West Papua by interviewing people who are crossing the border in to PNG.



Secondly, I am concerned about reports that Indonesian intelligence and security services are crossing the border in to PNG. This is very worrying, as their presence seriously jeopardises the safety of West Papuan refugees. Please do all you can to monitor and control this situation, and ensure that the refugees who have already suffered so much do not have to live in fear again.



As a refugee myself, and a leader of my people, I feel very deeply for all those who have escaped to Papuan New Guinea and are attempting to rebuild their lives. I call on you to do everything you can to protect and help them.



Yours sincerely



Benny Wenda

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 07. 09. 2006, 09:10:32
 
pavel ptas-li, co domorodcum cesty zapadnich turistu prinaseji, odpovidas si sam hned v nasledujicim prispevku, benny wenda je prece pruvodce, ktery z turistu zije, jmeno si udelal samozrejme sam, ale take prostrednictvim Kala Mullera, nemuze se z tech tvych prispevku zbavit jistych smisenych pocitu, na jedne strane uctyhodna snaha nekomu pomoci, na druhou stranu jiste elitarstvi typu my jsme si vybrali Danie, Akhy ... a my vime nejlepe, jak by meli zit, jak by jim melo byt pomahano, obavam se, ze osn nejaka kmenova uzemi neuznava, i kdyz se muzeme bavit, jestli zapadni papua patri indonesii, sobe nebo PNG, z vlastnich zkusenosti, netyka se benny wendy, bych zase neidealizoval ty tzv. domorode vudce, casto jsou to stejni prospechari a zlodeji jako ti indonesti dustojnici, coz neni samozrejme jen pripad Papuancu, podivejte se na tu velkou cast barmske opozice v thajskem exilu, ktera si ze situace ve sve zemi udelala skvely byznys a vlastne po nejakych zmenach ani netouzi, muzete nam jeste vysvetlit vasi predstavu, jak by papuanci meli byt vyvedeni z bidy, pokud by si meli udrzet svuj puvodni zpusob zivota, tak by asi meli zustat na urovni, kterou je jejich civilizace schopna dosahnout

hezky den

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 03. 10. 2006, 18:00:31
 
Martin Tocik Trochu jiny clanecek, pokud to nekoho zajima:



"Papua Shrouded by Misperception",

Sidney Jones in The Australian Financial Review

29 August 2006

The Australian Financial Review



The crisis with Indonesia over Papuan asylum seekers is over for now, but the core problem hasn’t gone away. Many Australians continue to see Indonesia as a giant jackboot crushing valiant Papuan freedom fighters; many Indonesians continue to see Australia as the secret patron of Papuan separatists. In the midst of these suspicions, some important truths get lost.



Papua today is governed by Papuans



The area that politically correct Australians call West Papua is split into two provinces, Papua and West Irian Jaya. Both have indigenous governors, directly elected last March in reasonably fair elections with high turnouts. At the next administrative level down, there are now 29 regencies or municipalities, every one of which is headed by a Papuan. These officials are not puppets: they have real authority and real access to resources, indeed, sometimes too much. One common complaint now is not that Jakarta exercises too much control but too little, and shows no inclination to exert any oversight over absentee or corrupt local executives. Former president Soeharto did a miserable job of providing basic services outside urban areas, but Papuanisation of local government has produced its own set of problems, highlighting the woeful lack of skilled civil servants and the pull of ethnic and tribal loyalties.



Papua is awash in cash



The annual budget for all of Papua for fiscal year 2006 is 4 trillion rupiah (about $578 million, far more than the annual budget of East Timor) for a population of about 2.3 million. (Non-Papuan migrants constitute about 35 per cent of that total, according to UN figures.) All this money, much of it made possible by a 2001 law on special autonomy, has made Papua one of the wealthiest provinces per capita in Indonesia, yet its people remain the poorest, with close to half living below the poverty line. Obviously something is very wrong, but it’s not clear independence would fix it. The problem isn’t that Jakarta’s hoarding the money; it’s that there’s no capacity to introduce development programs that work, or to monitor local government spending.



Independence



It’s probably true that most Papuans, if asked, would favour independence, as an alternative to what they have now: poverty, disease and condescension, sometimes bordering on outright racism from many of the non-Papuans they encounter, particularly in the security forces. But independence is as much the idea of instant prosperity and freedom from abuse as it is the creation of a separate state, and there is little to suggest that either the small guerilla movement, the OPM, or the radical proindependence student movement responsible for recent protests in Jayapura, the Papuan capital, represent the Papuan people. The challenge for Indonesia is to allow a genuinely representative body to emerge that can articulate aspirations and grievances, and ensure that both will be heard in Jakarta.



The Indonesian military is not genocidal



The Indonesian armed forces have a largely deserved reputation for abuse and rapaciousness in Papua, but over the last five years, serious human rights violations have become more infrequent and usually in response to the use of violence by others. The real problem is not so much widespread killing and disappearances but chronic, low-level extortion and humiliation that could be addressed by better training, fewer troops, greater reliance on locally recruited civilian police, and attention by the Yudhoyono government to the lack of military accountability. Not only do many Australians seem to see the Indonesian army as evil incarnate and incapable of change, but, in rooting for the underdog, they also tend to see the OPM as credible and somehow pure. It’s not: the OPM is no more a reliable source than the military in terms of reporting on incidents, often less, and its members are no angels they have also engaged in hostage taking and other attacks on civilians.



Indonesians have got it wrong, too. Those who blame independence activities on Australian incitement have made no effort to understand the source or extent of Papuan resentment, and the malfeasance of every Indonesian administration since the Dutch handed over responsibility in 1963. Yudhoyono has promised much and thus far delivered little. It remains to be seen whether his government, and the two newly elected Papuan governors, with significant resources at their disposal, can turn things around.



Sidney Jones is South East Asia Project Director at the International Crisis Group




Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 04. 10. 2006, 11:29:35
 
papuanec Martine, ty jsi ale frajer. Dlouhodobe vedecke vyzkumy tvrdi naprosty opak "Tve" zpravy. Toto je z Indigenous World 2006:



WEST PAPUA

West Papua covers the western part of the world’s second largest

island, New Guinea, bordering the independent nation of Papua

Niugini (Papua New Guinea). Around 240 different indigenous

peoples live in West Papua, each with its own language and culture

closely related to those of the peoples in Papua Niugini.

In the late 19th century, West Papua became a Dutch colony while

the British controlled the northern and the German the southern parts

of the eastern half of the island. After World War II, the eastern half

was administered by Australia, and gained independence in 1975. The

Dutch government also recognized the Papuan peoples’ right to selfdetermination

according to article 73 of the Charter of the United Nations,

and made preparations for West Papua’s independence. Indonesia,

however, laid claim to West Papua, arguing that it was part of the

Dutch colonial territory. In an agreement between the Netherlands and

Indonesia, ratified by the UN General Assembly on 21 September 1962,

the Netherlands was to leave West New Guinea and transfer authority

first to a United Nations Temporary Executive Authority (UNTEA)

and then, on 1 May 1963, to Indonesia. The Papuans were never consulted.

The Agreement stipulated that the Papuans had the right to

self-determination and that they would, within six years, and in a free

and fair manner, determine whether they wanted to remain under Indonesian

control or not. Indonesia, however, immediately established

tight military control of West Papua and, in 1969, in a staged “referendum”,

1,022 hand-picked people out of a population of one million

were made to publicly declare loyalty to Indonesia. The international

community turned a blind eye on this fraudulent “referendum”.

Ever since then, the Indonesian government has maintained a

strong military presence and has suppressed with brutal force any attempts

of the West Papuan people to assert their right to self-determi266

nation. Military operations have above all targeted the West Papuan

resistance movement, the Organisasi Papua Merdeka (OPM - Free Papua

Movement), founded in 1965. At least 100,000 Papuans have been

killed and many more dispossessed and displaced by one of the most

brutal colonial regimes the world has ever seen.



Resource extraction and resettlement

The Indonesian government is extracting West Papua’s natural resources

on a large scale. Its forests are plundered and mineral deposits

exploited without any consultation of the indigenous communities,

and without any benefits flowing back to them. By means of a statesponsored

transmigration program that started in the 1970s, the Indonesian

government has resettled up to 10,000 families annually from

Java and other parts of Indonesia. In addition to this, an unknown

number of people have migrated on their own to West Papua. It has

been estimated that over 750,000 Indonesians have settled in West Papua,

now making up over 30% of the total population of 2.2 million. It

is feared that the Papuans will eventually become a minority in their

own land. Resource extraction and resettlement have resulted in dispossession

and numerous large-scale conflicts between the Papuans

and the Indonesian army.



Indigenous peoples’ survival threatened

Massive violations of human rights have been reported ever since West

Papua was occupied by Indonesia.1 The most recent comprehensive

report was launched on 18 August 2005 by the University of Sydney’s

Centre for Peace and Conflict Studies and Elsham, the Institute for Human

Rights Study and Advocacy, based in Jayapura, West Papua.2

Entitled “Genocide in West Papua? The role of the Indonesian state

apparatus and a current needs assessment of the Papuan people”, the

report documents the ongoing human rights abuses, systematic violence,

including rape, torture and destruction of property in the West

Papuan territory, occupied and claimed by Indonesia as one of its own

provinces. In the authors’ own words, it

details a series of concerns which, if not acted upon, may pose serious

threats to the survival of the indigenous people of the Indonesian province

of Papua. It covers the threats posed by the Indonesian military to the

province’s stability, the recent increase in large scale military campaigns

which are decimating highland tribal communities, the HIV/AIDS explosion

and persistent Papuan underdevelopment in the face of a rapid and

threatening demographic transition in which the Papuans face becoming

a minority in their own land.3



Militarization

The report analyses in detail the role of the Indonesian security apparatus

in West Papua and comes to the unambiguous conclusion that

the Indonesian armed forces are the main source of suffering and instability

in the province.4

A ‘culture of impunity’ exists in Indonesia which sees its highest manifestation

currently in Papua and Aceh. Military operations have led to thousands

of deaths in Papua and continue to cost lives, yet the Republic’s

armed forces act as a law unto themselves with no real accountability for

crimes against the Papuan population. The report discusses a number of

areas of Indonesian security forces’ involvement, including: illegal logging

and corrupt infrastructure and construction work; destabilization and manipulation

of local politics, and orchestration of attacks blamed on pro-Papuan

independence groups; the introduction of illegal arms and militia

training and recruitment; and prostitution and the spread of HIV/AIDS.5

The deployment of 15,000 additional troops is planned for the period

2005 to 2009, which will bring troop presence up to between 45,000 and

50,000.6 It is part of the armed forces’ plan to set up a new division of

elite troops in West Papua. Most of these will be stationed in the border

area with Papua Niugini.



A new apartheid?

In their second chapter, the authors compare the restrictions on freedom

of movement imposed by the Indonesian state to the system of

apartheid in South Africa during the era before democratic elections

and self-rule. Restrictions include the difficulty of free movement due

to arbitrary acts on the part of the security apparatus, the requirement

to have a travel permit when traveling to one’s home village; arbitrary

detention without charge for unspecified and often lengthy periods;

Papuans who are members of the Indonesian army sometimes do not

receive arms; Papuans often have to wait years to get a job while newcomers

easily obtain one.



The demographic transition

As mentioned above, the Indonesian state has for decades been encouraging

and sponsoring large-scale migration to West Papua. OffiAUSTRALIA

cially, the migration program is a national government policy to develop

West Papua and peripheral regions. The report however states

that it leads to

a sharp inequity between migrants and locals. Papuans are becoming a

minority in their homeland, unable to compete and being further stressed.

Official transmigration programs and spontaneous migration alike have

led to a rapid increase of the non-Papuan population in Papua, outstripping

the Papuans, especially in district towns like Jayapura, which is

immediately apparent in areas like shopping centres.7

In transmigration areas, local communities lose their traditional

land rights. One example given is Arso district in Keerom region. In

1970, the population numbered no more than 1,000. By 2000, it had

reached around 20,000 and Papuans had become a marginalized

minority.8

At the same time, low health standards and the bleak state of local

clinics, which are ineffective, under-equipped and lack trained staff,

result in high mortality rates among the Papuan population. Furthermore,

HIV/AIDS cases in Papua are rapidly increasing. The report

concludes that a “sustained, intensive, regular publicity program is

needed on the dangers of HIV/AIDS and how to prevent it. HIV/AIDS

will impact severely on the population growth and productive lives of

Papuans.”9



Failure of Special Autonomy

The report notes no noticeable progress with respect to the granting

of Special Autonomy as set out in the Special Autonomy Law of 2001.

Since the new government under President Yudhoyono came to power

in 2004, however, even mere symbols of Papuan nationalism, such

as the Morning Star flag and national anthem, have been denied once

more. Furthermore, the government’s proposal for an all-Papuan upper

house of the local parliament has greatly diluted the powers envisaged

for it in 2001, and provides for only 42 representatives. It is

utterly cynical that the Special Autonomy funds of the central government

should be used for military operations.10

At its Congress on 4 February 2005, the Papuan Customary Council

(Dewan Adat Papua, sometimes also referred to as the Papuan Tribal

Council) gave August 15 as the deadline for correcting the deficiencies

in the Special Autonomy Law. Dissatisfaction with the law

culminated in the council organizing demonstrations in many areas

of West Papua, demanding that the West Papuan provincial government

reject the unimplemented “special autonomy” offered by central

government. Between 15,000 and 20,000 people demonstrated in

the provincial capital, Jayapura, in support of the Papuan Customary

Council.11



Human rights violations

According to the report, the human rights situation has deteriorated

further over the last two years.

Particularly destructive have been the series of military operations which

began in the Kiyawage area in 2003, then in the Puncak Jaya region in

2004/05 and since January 2005 in the Tolikara regency. According to the

results of an investigation released by the Baptist Church of Papua in

May 2005, military operations such as these have been cynically engineered

by the TNI [the Indonesian armed forces, ed.].

Apart from the operations making large numbers of people homeless and

leading to scores of deaths, the impacts have been exacerbated by poor

delivery of aid to the refugee communities. Yet the siphoning off of Special

Autonomy funds to the military to conduct these same operations, money

that was targeted to help the communities through health and education

projects, has made a tragic situation doubly evil.12

In September 2004, Law 27 was passed, providing for the establishment

of a Truth and Reconciliation Commission by the Indonesian

government. The authors of the report feel that President Yudohyono

is trying to resolve the human rights violations of the past in a reconciliatory

atmosphere but that “if no justice is served for the crimes in

Papua there could be a feeling of betrayal and profound disappointment,

compounding the lack of trust in Papua for Jakarta.”13



Recommendations

The authors of the report conclude with the following recommendations:

• Indonesia to immediately commence demilitarization of the Papuan

highlands, ending military campaigns and human rights

abuses, which have included extrajudicial killings, rape, torture,

arson, destruction and theft of property.

• Indonesia to cancel plans to deploy 15,000 additional troops to

Papua. Existing troops should be transferred from military security

operations against civilians to civil projects aimed at improving

provincial infrastructure.

• An international agency (such as the International Commission

of Jurists or Transparency International) to investigate the operation

and funding of the Special Autonomy Law in Papua,

including allegations by the Baptist Church of Papua concerning

misappropriation of Special Autonomy funds by the Indonesian

Army.

• An independent commission to inquire into the operation and

funding of the Special Autonomy Law.

• The UN Refugee Agency to request immediate access to the Papuan

highlands to assess the humanitarian needs of internally

displaced persons who have been forced to flee their homes and

villages as a result of army operations, especially in the Puncak

Jaya region.

• Indonesia to grant access to UN mechanisms and international

parliamentary and human rights delegations to report on the

human rights situation in Papua.

• Indonesia to request international assistance in the investigation

of crimes allegedly linked to pro-independence groups.14



Notes

1 Source for the paragraphs above: West Papua Action home page (http://westpapuaaction.

buz.org/); West Papua Information Kit (http://www.cs.utexas.

edu/users/cline/papua/); Mines & Communities website (http://www.minesandcommunities.

org/Company/freeport6.htm); and J. Wing and P. King 2005

(see below).

2 Wing, John, and Peter King, 2005: Genocide in West Papua? The role of the Indonesian

state apparatus and a current needs assessment of the Papuan people. The West

Papua Project, Centre for Peace and Conflict Studies, University of Sydney, and

ELSHAM Jayapura, Papua. The report is the result of research carried out by the

authors during the years 2003 to 2005. It can be downloaded at http://www.

arts.usyd.edu.au/centres/cpacs/wpp.htm

3 Ibid. p. v

4 Ibid. p. 2

5 Ibid. p. v

6 Tani Amemori, 2005: West Papua military build-up threatens Land of Peace. West-

Pan. Canada’s West Papua Action Network.

http://www.westpapua.ca/?q=en/node/399

7 Ibid. p. 16

8 Ibid.

9 Ibid.

10 Ibid. pp. 13 and 19

11 Irian News 10/19/05 (Part 1 of 2). http://www.kabar-irian.com/pipermail/

kabar-irian/2005-October/000714 .html

12 Ibid. p. 19

13 Ibid. p. 14

14 Ibid. p. 25




Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 04. 10. 2006, 13:58:54
 
Martin Tocik Co myslis tim "frajer"? Podepis se prosim nejakym obcanskym jmenem, pokud bys rad seriozne diskutoval. Tvoje verze je proste prilis aktivisticka, ucelova. Casto se odvolava na skutecnosti stare 20-40 let (nasilnosti velkeho rozsahu atd.). Sam jsem o militarizaci a podobnych vecech provincie psal pred rokem na nasem serveru Tenggara (http://www.tenggara.net/view.php?cisloclanku=2005 032001), ale jak se zda, urcite zpravy jako napriklad o militarizaci provincie se nepotvrzuji, co se tyce velitelstvi Kostrad, tak je ticho po pesine... a 50 000 vojaku je CIRY NESMYSL. Napis kdyztak mail, muzeme probrat primo, spoustu ctenaru tyto dlouhe uryvky otravi. Martin

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Re:Re:Re:Jalio vé - lidé za hřebeny hor (Papua) 05. 10. 2006, 12:18:37
 
papuanec Toto neni"moje" verze. Ja ji nepsala. Je to odborny material, ktery vychazi ze studii zpracovanych mimo jine univerzitnimi profesory. "Tvoje" verze je napsana reditelkou projektu nejake organizace. Kdo bude mit vetsi zajem na manipulaci s daty? Ty zijes dlohodobe na papui, ze jsi tak jisty? Delal jsi tam vyzkum nebo jen cerpas z medii? Prosim, neber to jako utok, spis jako rozhorceni nad tim, jak smahem zamitas odborny, vedecky material a opiras se o "clanek z novin".

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Re:Re:Re:Re:Ja lio vé - lidé za hřebeny hor (Papua) 06. 10. 2006, 13:46:05
 
Martin T. Mila Papuance zenskeho rodu, o Papui se zajimam, ziji docasne v Indonesii. International Crisis Group je organizace zpracovavajici doporuceni vladam po celem svete za ucelem omezeni a prevenci nejruznejsich konfliktu. Zaber pres Kosovo, Darfur, Afghanistan po Mindanao, Aceh ci analyzu teroristicke skupiny Noordin M.Topa. Doporucuji stranku www.icg.org. Sidney Jones byla jiz za svou cinnost dvakrat vyhostena indoneskou vladou ze zeme. Skupina ICG zahrnuje byvale prezidenty, ministry zahranici, atd. Zdaji se ti jmena lidi ve spravni rade ICG jako napr. Martti Ahtisaari, Fidel Ramos, Christopher Patten, Lakhdar Brahimi ci Anwar Ibrahim jako obskurni jmena nejakych hazecu kamenu? Na jejich strankach si najdi nejnovejsi 16-strankovou studii o Papui. Zajimave cteni. Zprava, kterou uverejnujes, je do znacne miry postavena na starych datech. Zejmena je rozpor v tom, zda na P. probiha systematicka genocida ci nikoliv a jake pro to jsou ci nejsou verohodne dukazy. Jednotliva zverstva samozrejme nikdo nezpochybnuje, je ale zpochybnena systematicnost porusovani lidskych prav.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 05. 09. 2006, 22:45:45
 
Dany Ahoj Ak47, trochu jsem si na Tebe poopravil nazor. Tebou predkladana temata jsou vsak na velmi sirokou diskuzi, kterou dost obtizne lze vest touto formou. I Tve otazky vyjadrovaly nazor. Nemam potrebu se ospravedlnovat. Pokud Tva predstava o diskuzi vyzaduje odpovedi na otazky, tak vyhovim a prvne odpovim na nyni polozene: Kdyz na muj pozemek vstupuje clovek, tak ho predem nepovazuji za nepritele. Samozrejme budu rozlisovat, zda-li jsem ho pozval ci ne, ale rozhodne nebudu bezduvodne nepratelsky k tomu, koho jsem predem nepozval. Nevadilo by mne, pokud by vstoupil jen proto, ze chtel poznavat a pritom me nijak neomezil, neuskodil ani neobtezoval. V nazoru na cinnost misionaru, bychom asi v mnohem dosli ke schode. Presto je "v jednom pytli" nebudu nazyvat parchanty, ale prvne si overim o koho jde a co dela. Pohledem relativity se k negativnim dopadum muzeme asi nanejvys priblizovat nule, takze nebudu tvrdit, ze zadny nebyl. Jsem vsak presvedcen, ze na na mistni obyvatelstvo a krajinu vlivem nasi cesty byl minimalni. Popravde receno nepochopil jsem, co konkretne mas u ekologickeho a kulturniho dopadu na mysli. Na otazku ohledne "zbytecne bidy" jsem uz jednou odpovedel. Takhle uvazuji misionari, ktere nemas rad. Nechci na tradicnim zivote mistnich, kteri opravdu hodne pravdepodobne ve slovniku pojem "bida" nemaji, neco nasilne menit. Prave takovy pristup "pomoci" ma Tebou zminovane ekologicke a kulturni dopady (ztrata identity...). Neusuzuji takhle jenom na zaklade sveho "vyletu" a pokud se ptas, zda-li se touto problematikou zabyvam, tak opravdu ano. Nejsem sice odbornik s akademickym vzdelanim, ale od detsvi se zajimam o Indiany a o obyvatele Nove Guinee intenzivne zhruba 6 roku. Informace sbiram z dostupnych pramenu i vlastnim poznanim behem cest. Novou Guineu jsem navstivil trikrat a videl jsem krome krasnych veci i zlo pachane Indonesany, misionari dokonce to, o kterem se uz tolik nemluvi - pachane Americany (popravde receno od naroda, ktery navenek hlasa humanitu, mne to zarazilo nejvice). Ale to uz zachazim do oblasti, ktere by si zasluhovaly k vysvetleni vice prostoru. Nepopiram tedy, ze dochazi k brutalnim utokum ze strany indoneske armady, ale unika mi, proc toto zduraznujes prave v navaznosti na jednostranou zabavou zapadnich turistu a ve spojitosti s uvedenym clankem. K dopisu od Benny Wenda - tohle nema take primou spojitost s obsahem uvedeneho clanku. Politicke problemy, utlak, boj za samostatnost..... je siroke a vubec ne cernobile tema. Nebranim se mu. Rad bych vsak trochu osobneji, kontakt na mne mas uveden.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 06. 09. 2006, 10:26:03
 
ak47 dany, jak jsem napsal ve svem drivejsim prispevku, vztah k pude domorodych narodu a nas je jiny. tvuj vlastni vztah k imaginarnimu pozemku nevychazi ze zkusenosti a pozice domorodych narodu a kolonialnich statu. vychazi z pozice dobre zajisteneho cecha. zastupci domorodych narodu opakuji znovu a znovu sve prani/pravo na vyjadreni plneho souhlasu za predpokladu ziskani vsech informaci - free and prior informed consent. v nasem pripade to muzeme prirovnat k tvemu "Samozrejme budu rozlisovat, zda-li jsem ho pozval ci ne". v naproste vetsine "zapadnich" turistu stale pretrvava kolonialni pocit nadrazenosti a rasismu. uzivaji si pocit toho, ze se dostali mezi "krovaky" z "doby kamenne". ukaji se pocitem sve neschopnosti v pro ne cizim prostredi a schopnosti domorodcu v nem prezit. prijeli ze sveta, kde se vice ci mene podileli na destrukci zivota domorodych narodu a pak si par dni ci tydnu uzivaji v jejich teritoriich, aby se zase vratili do sve jistoty a zivota, ktery znamena (vice ci mene) destrukci tech, za kterymi jezdi. proc se na vec nepodivaji take ocima domorodcu? no, ono uz nam to totiz nejak nejde. nezazili jsme co je poradny a dlouhy hlad, nezazili jsme co to je byt utlacovanou minoritou ve sve vlastni zemi. zajisteni prijizdime do uzasnych a zachovalych (biosfericky) oblasti, abychom neco (MY) ziskali - "Nase cesty jsou za poznanim - lidi, prirody i sama sebe." dany, bida existuje vsude. duvod, proc ji (mimo mnoha dalsich, jako napr. hiv/aids, drogy, atd.) misionari pouzivaji ovsem neni shodny s tim, proc o ni pisu ju. cilem misionaru je kazat slovo jezise krista. nic vic, nic min. toto jim uklada evangelium. znovu opakuji, ze roger doriot uvadi na svych webovych strankach jako hlavni napln sve prace "church planting". jde o vystavbu kostelu v tradicnich vesnicich - zpusoby "church planting" a tomu predchazejici a navazne aktivity jsou nechutne a v rozporu napr. s ilo 169. mechanismy prace misionaru jsou vsude na svete stejne, pouze taktika se meni, tak aby vyhovovala danemu prostredi. vsak take jejich seminare tomu odpovidaji. toto je opravdu velmi slozite (a take zajimave) tema. bohuzel prilis siroke se o nem ted rozepsat. tim vsak nemyslim, ze je mozne hazet vsechny misionare do jednoho pytle. ukaz mi ale jednoho, pro ktereho nebude sireni jmena jezise krista tou hlavni prioritou (ne nakrmit ci vylecit - to je pouze jedna z cest k nasledne konverzi). pokud ho najdes, potom to jiz neni, z pohledu cirkve, dobry misionar. jinymi slovy, neplni svoji misi, svuj cil. rozumim tomu, ze se ti libi videt domorodce zijici v bide. jak sam rikas: "tak jak zili jejich predkove po tisicileti". domorodi lide ovsem maji, stejne jako ty, pravo k vlastnim rozhodnutim. a jak uvadi napriklad report Roberta F. Kennedyho z listopadu 2005:"Despite Enormous Natural Wealth, Most Papuans Live in Misery". pokud te lidska prava papuancu zajimaji hloubeji, muzu te odkazat na kolegy, kteri se touto problematikou zabyvaji. jeden z nich byl letos na jare prave pro svoje aktivity zatcen a uveznen indoneskou armadou. tema porusovani lidskych prav papuancu je temer vzdy soucasti konferenci domorodych narodu. duvod, proc jsem vubec na tvuj clanek reagoval, byl tvuj pohled zajisteneho zapadaka, ktery popisuje zivot domorodcu jako romantickou podivanou. pokud, jak sam pises, jsi navstivil tato mista opakovane a problematikou se zabyvas, pak bys mel snad neco vratit i tem, u kterych se ti, aniz by te pozvali, libilo. a to minimum, ktere jsi mohl udelat, bylo informovat sirokou verejnost o jejich slozitem (presto uchvatnem) zivote a porusovani jejich lidskych prav. v tvem pripade jsi ovsem z celeho vyletu tezil pouze ty sam.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 06. 09. 2006, 12:10:19
 
Jirka Musím se Danyho zastat. Jak ho znám, tak by byl ten poslední, kdo by chtěl těm lidem uškodit. Jestli si AK47 myslíš, že Dany tam někomu uškodil svou přítomností, tak mu to můžeš napsat normálně a zkusti mu to přátelsky vysvětlit. Třeba uzná, že máš pravdu. Ale není moc férové ani rozumné ho ostře odsuzovat. Trochu z těch Tvých příspěvků čiší povýšenost nad ostatními cestovateli jako je třeba Dany, kteří jsou všichni zlí. Ale třeba mají jen jiný názor nebo nad tím jen nepřemýšleli takovým způsobem jako Ty. Většina cestovatelů jak je znám jsou rozhodně lidé, kteří chtějí domorodcům pomoct a když jim to neagresivně vysvětlíš, tak se podle toho budou řídit.

Nehledě na to, že jsou věci daleko horší, než okukovat domorodce. Stačí zajít do obchodů s nábytkem a uvidíš spoustu stolů z teakového dřeva, vyrobeno vše v Indonésii ... padly další pralesy a území kde by mohly domorodci žít se zase zmenšilo. SPíše proti tomu bych brojil!

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 03. 10. 2006, 17:55:46
 
Martin Tocik Vim, ze tahle diskuse se uz pomalu presunula do jineho clanku, presto si ale neodpustim poznamku, zejmena pro AK47 - alias Tomase Rysku: snazis se vyvolat diskusi, ale pouzivas k tomu zaprve celkove neomaleny ton (uz cekam jak mi napises "bud konkretni"), zadruhe argumenty uplne zavadejici, jako napriklad, ze domorodci na Papui ziji v bide, a ze by diky tomu meli vsichni delat vsechno proto, aby se jejich pozice zlepsila. Jenomze zapominas, ze napriklad v relativni "bide" mnohdy srovnatelne s Papuanci zije 1/3 az polovina obyvatel Indonesie, at uz se jedna o vec spojenou s represi ci nikoliv. Ja kuprikladu "svoji troskou do mlyna" pomaham obetem zivelnych katastrof... Aceh, Java... tam vsude vidim chudy zivot a problematikou se zabyvam, nicmene necinim si patent na rozum, a nenapadam ja nevim herpetologa, ktery hleda v pralese jeden druh male sedive jesterky a kvuli tomu nevidi treba destrukci okolnich kultur a nebo aspon se aktivisticky nezasahuje o zjednani napravy a jde mu jen o tu jesterku. Jsou mimochodem Javanci a Acezane domoroda etnika, nebo nejsou?

Kazdy by se sice mel zajimat o to, co vidi kolem co nejvice (sam jsem brojil ohledne nejakych plytkych az urazlivych prispevku), ale na druhou stranu by se svec mel drzet sveho kopyta, a pokud nekdo nema povolani "aktivista", nemusi to byt zrovna jeste "povyseny rasista, sirici ci schvalujici bidu". On Dany rad nekde nekomu vhodnym zpusobem prispeje, jen rekni jak si to presne predstavujes, at to tady zvazime.



Pokracovani priste.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 03. 10. 2006, 20:26:54
 
ak47 martine, jsme na cestovatelskych strankach a dany (ktereho si mimochodem vazim a uhly pohledu jsme si vyrikali osobne) psal o vyletu za papuanci. reagoval jsem na jeho clanek, proto ne o ostatnich obyvatelych indonesie. a jak by mohl dany pomoci? co treba clanek o problemech papuancu? vzbudit to povedomi, o kterem uz nekdo na tomto situ psal. preji ti hodne chuti a energie do tve prace. tr

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 06. 09. 2006, 11:55:20
 
Dany Ak 47, tohle je verejna diskuze a ja na ni reaguji, protoze predkladas pro verejnost zajimava temata. Veci, o kterych pises existuji a myslim, ze na ne nejsme v zadnem nazorovem rozporu. Proc se me tedy porad snazis manipulovat do pozice protivnika a osocujes mne z cinu, ke kterym jsem dle meho nazoru nezadal duvod. Vtesnat do jednoho clanku temata, jak by sis to Ty predstavoval neumim a kdybych se o to snazil, tak to neni clanek na web ale kniha. Sam vidis, ze i takto napsany clanek muze vyvolat zivou diskusi a hlavne probudit zajem se zajimat vic. Tvou posledni vetu vnimam zase negativne a nevim, kde jsi k ni sebral argumenty. Z jednoho kratickeho clanku? Porad se me snazis nekam zaskatulkovat a tlacis mne do pozice, abych se hajil. Promin, ale takhle si diskusi nepredstavuji.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 06. 09. 2006, 15:01:42
 
ak47 dany, duvodem teto diskuse je zpusob vyberu a podani informaci v tvem clanku, ktery poukazuje na tve preference. skoda, ze si to neuvedomujes...



nebylo treba hned psat knihu. znovu, jde o vahu, kterou prikladas jednotlivym informacim. co treba, kdybys misto odstavce o kanibalismu (ci promacenych pohorkach ;-)) napsal o opravdovych problemech etnika, ktere zminujes? dam ti priklad. budes psat o malych detech. tyto deti budou sexualne zneuzivany. nemyslis, ze je vaznejsim tematem jejich zneuzivani nez ze placou, cumlaji si palec a kakaji do plinek?



ja si naopak diskusi takto predtsavuji. kazdy reagujeme na nazory toho druheho. dany, tobe vadi moje posledni veta? vzdyt jsi sam napsal:"Mas pravdu, ze Jalium nase cesta nic primo neprinesla." komu tedy pokud ne tobe?



ted neco pro jirku - verim (navic, kdyz to tvrdis :-)), ze dany je kvalitni clovek a v zadnem pripade si ho nedovoluji kritizovat za nic jineho, nez co jsem jiz ucinil. tato kritika se nevztahuje pouze na nej. take chapu, ze to v mnohych z vas - turistech - vyvolava negativni pocity. samozrejme, jde to totiz primo do centra vaseho mysleni. chapu ze vase "ego" trpi. v jednom s tebou ovsem souhlasit nemohu. nemyslim, ze by cestovatele, ve velke vetsine, chteli domorodym lidem pomoci. pokud by tomu tak bylo, proc to nedelaji? nebo se mylim? ve vetsine pripadu pociti cestovatele, v dobe sve cesty, soucit. tento soucit vsak vetsinou rychle po navratu vyprcha...



deforestace pralesu je jiste vazne tema, stejne tak jako negativni dopad turismu. a tyto stranky prave o turismu jsou. navic, turismus a deforastace spolu svym zpusobem souvisi.



a nakonec - jirko, nejde mi o uznani pravdy. existuje snad nejaka? slo mi pouze o predlozeni jineho pohledu na vec. a podle tve reakce verim, ze se to povedlo.


Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 06. 09. 2006, 16:16:02
 
alice in wonderland ak47, urcite by bylo zajimavy, kdybys sem na web napsal clanecek o tom, jake ma nebo muze mit cestovani dopady a jak se ma podle tebe chovat cestovatel, ktery chce zanechat hlavne pozitivni dopady.



mozna bys mohl i pripojit svoje zkusenosti nebo zminku o tom, odkud cerpas s takovou jistotou info o tom, jak ruzna temata (vlastnictvi pudy, navstevniky atd.) vnimaji papuansti domorodci.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 06. 09. 2006, 16:22:11
 
David Gladiš Články na toto téma najdete v sekci RADY - JAK OMEZIT NEGATIVNÍ DOPADY TURISTIKY.



alice in wonderland: to jsem rád, že jsi zpátky mezi diskutéry :)

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Jaliové - lidé za hřebeny hor (Papua) 06. 09. 2006, 23:02:43
 
alice in wonderland Davide, o clankach v sekci Rady vim :-)



Jenom me napadlo, ze by se ak47 mohl o svuj jiste zajimavy nazor podelit hezky v celku od zacatku do konce i s ostatnimi ctenari. Urcite by ho nasledovala zajimava diskuse ;-).



Tema je to samozrejme pomerne kontroverzni, tedy zalezi na "ideologii" HS, jestli se do nej chce poustet na main page nebo radeji v ustrani diskuse k clanku.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek

 


Sem vložte diskusní příspěvek.




 
 +   = 
 

RSS této diskuze