Miroslav Provod
Statická elektřina
Je všeobecně známo, že statická elektřina vzniká třením hmot s různou vodivostí. Pravděpodobně největším energetickým zdrojem na Zemi jsou vodní toky, kde statická elektřina vzniká třením molekul vody o skalní nebo jiné podloží. Energetické složky (aura, zóny, interzóny) podzemních pramenů, potoků, řek, veletoků, mořských proudů a příbojů vytvářejí po celé Zemi mohutný trojrozměrný rastr, jehož vodivé složky jsou v interakci se složkami bouřkových mraků i jiných nábojů. Vlivem měnících se průtoků vodních toků a pohybu bouřkových mraků, jsou všechny tři složky statické elektřiny v neustálém pohybu, přičemž fauně i flóře samovolně doplňují energii.
Planinu Nazca lze pak bez nadsázky nazvat „Dispečerským pultem dávných věků“. Nesčetné linie zde dokumentují zóny velkých zdrojů statické elektřiny té doby. Na http://www.miroslavprovod.com , Chapters /2003 / 3 Diagrams / No. 3, experimentem prokazuji vodivost zón statické elektřiny. Umělé vodní toky pod planinou s regulací průtoku umožňovaly propojit jednotlivé zóny a tím nasměrovat energii do jiného místa. Podobné propojení zón nejmohutnějších zdrojů statické elektřiny – mořských proudů, lze simulovat skupinami velkokapacitních
kondenzátorů. Na vyhledavači GOOGLE – Obrázky, heslo SHC, naleznete pohled na místnost WC s lýtkem a chodidlem ženské nohy. Jde o klasický příklad vodivosti zón statické elektřiny. Zóny proudící vody v potrubí splachovadla zprostředkovaly propojení s blízkými energeticky mohutnými zónami energetického rastru.
Proč dávné kultury situovaly megality do ohybů řek a meandrů, zjistíme snadno. Zakreslíme vodní tok a jeho energetické složky v přímém směru. Při ohybu přímého směru na jeho vnitřní straně dochází ke zhuštění zón i interzón, tedy k větší energetické koncentraci. Podobný energetický efekt se projevuje u staveb kruhového nebo elipsovitého půdorysu, také u kopulí a kleneb.
Pan Mgr. Petr Benešovský ze stavební fakulty v Brně, benesovsky.p@fce.vutbr.cz , napsal: „Statická elektřina, vznikající nejrůznějšími procesy ve vnitřních prostorách budov, představuje určité riziko poškození produktů, zařízení i zdraví personálu“. Ztotožňuji se s jeho konstatováním a mohu jej doplnit. Zdrojem statické energie pro náboje budov je především velikost jejich hmoty a specifická váha materiálu. Vzniká stejně jako u megalitických staveb. Hmota stavby přejímá energii od zón statické elektřiny, které ji protínají. Dále je rozhodující, zda stavba byla založena na energetickém místě (křížení zón), či nikoliv, zda je řádně uzemněna, nebo není. Dalším vnějším zdrojem je větrné počasí. Tření molekul vzduchu o hmotu stavby také produkuje statickou elektřinu. Vnitřními zdroji, které náboj budovy dále zvětšují, mohou být: všechny kovy, proudící voda v potrubí topného systému, elektrické rozvody, všechny elektrické spotřebiče, ohně, a další zdroje. Člověk v tomto prostředí, zejména spí-li doma na kovovém lůžku, snadno může získat nadbytečnou energii, která může negativně směrovat jeho myšlení vlivem zvýšeného elektrického napětí na mozkových buňkách. Následky takových případů popisuji na http://www.miroslavprovod.com .
Nadměrné napětí na buněčných membránách nelze změřit, člověk má v elektronice těla zabudováno něco podobného jako stabilizační Zenerovu diodu. Nárůst aury se zvětšuje pouze do poloměru 110 cm, jaký energetický proces v lidském těle následně probíhá, nedokáži vysvětlit. Vím jen, že se dále stupňuje, což lze prokázat experimenty se skupinami kondenzátorů nabitých na 300V, kdy každý jedinec, účastník pro zdravotní anomálie rychle pokusy přeruší. Dalšími potvrzujícími důkazy jsou např. „Posedlost tancem“, nebo SHC.
Nelze pochybovat o tom, že největší přírodní síla – statická elektřina - ovlivňuje i jiné obory. V průběhu experimentů jsem zjistil, že některé bakterie hynou při kontaktu s většími náboji statické elektřiny. V pokusech jsem nepokračoval proto, že bakterií je velmi mnoho a naučit se je rozlišovat by pro mne bylo velmi náročné, neboť jsem zaměřením hlavně technik, ale také z důvodu, že je mi 78 let a množství pokusů mému zdraví rovněž neprospělo. Překvapilo mne, že některé šamanské praktiky lze prostřednictvím statické elektřiny také oživit.
Nemohu se ubránit dojmu, že příštím generacím bude připadat úsměvné topit v kotlích elektráren, když nevyčerpatelnou energii oceánů lze získat mnohem výhodněji. Domnívám se, že by bylo velmi přínosné věnovat téměř neznámé statické energii ve výzkumu větší prostor. Skrývá v sobě mnohá tajemství.
Listopad 2008
Miroslav Provod
P.S. Webové stránky jsou pouze v angličtině. Články v českém jazyce naleznete v časopisech na vyhledávači GOOGLE po zadání hesla „miroslav provod+statická elektřína“
Je všeobecně známo, že statická elektřina vzniká třením hmot s různou vodivostí. Pravděpodobně největším energetickým zdrojem na Zemi jsou vodní toky, kde statická elektřina vzniká třením molekul vody o skalní nebo jiné podloží. Energetické složky (aura, zóny, interzóny) podzemních pramenů, potoků, řek, veletoků, mořských proudů a příbojů vytvářejí po celé Zemi mohutný trojrozměrný rastr, jehož vodivé složky jsou v interakci se složkami bouřkových mraků i jiných nábojů. Vlivem měnících se průtoků vodních toků a pohybu bouřkových mraků, jsou všechny tři složky statické elektřiny v neustálém pohybu, přičemž fauně i flóře samovolně doplňují energii.
Planinu Nazca lze pak bez nadsázky nazvat „Dispečerským pultem dávných věků“. Nesčetné linie zde dokumentují zóny velkých zdrojů statické elektřiny té doby. Na http://www.miroslavprovod.com , Chapters /2003 / 3 Diagrams / No. 3, experimentem prokazuji vodivost zón statické elektřiny. Umělé vodní toky pod planinou s regulací průtoku umožňovaly propojit jednotlivé zóny a tím nasměrovat energii do jiného místa. Podobné propojení zón nejmohutnějších zdrojů statické elektřiny – mořských proudů, lze simulovat skupinami velkokapacitních
kondenzátorů. Na vyhledavači GOOGLE – Obrázky, heslo SHC, naleznete pohled na místnost WC s lýtkem a chodidlem ženské nohy. Jde o klasický příklad vodivosti zón statické elektřiny. Zóny proudící vody v potrubí splachovadla zprostředkovaly propojení s blízkými energeticky mohutnými zónami energetického rastru.
Proč dávné kultury situovaly megality do ohybů řek a meandrů, zjistíme snadno. Zakreslíme vodní tok a jeho energetické složky v přímém směru. Při ohybu přímého směru na jeho vnitřní straně dochází ke zhuštění zón i interzón, tedy k větší energetické koncentraci. Podobný energetický efekt se projevuje u staveb kruhového nebo elipsovitého půdorysu, také u kopulí a kleneb.
Pan Mgr. Petr Benešovský ze stavební fakulty v Brně, benesovsky.p@fce.vutbr.cz , napsal: „Statická elektřina, vznikající nejrůznějšími procesy ve vnitřních prostorách budov, představuje určité riziko poškození produktů, zařízení i zdraví personálu“. Ztotožňuji se s jeho konstatováním a mohu jej doplnit. Zdrojem statické energie pro náboje budov je především velikost jejich hmoty a specifická váha materiálu. Vzniká stejně jako u megalitických staveb. Hmota stavby přejímá energii od zón statické elektřiny, které ji protínají. Dále je rozhodující, zda stavba byla založena na energetickém místě (křížení zón), či nikoliv, zda je řádně uzemněna, nebo není. Dalším vnějším zdrojem je větrné počasí. Tření molekul vzduchu o hmotu stavby také produkuje statickou elektřinu. Vnitřními zdroji, které náboj budovy dále zvětšují, mohou být: všechny kovy, proudící voda v potrubí topného systému, elektrické rozvody, všechny elektrické spotřebiče, ohně, a další zdroje. Člověk v tomto prostředí, zejména spí-li doma na kovovém lůžku, snadno může získat nadbytečnou energii, která může negativně směrovat jeho myšlení vlivem zvýšeného elektrického napětí na mozkových buňkách. Následky takových případů popisuji na http://www.miroslavprovod.com .
Nadměrné napětí na buněčných membránách nelze změřit, člověk má v elektronice těla zabudováno něco podobného jako stabilizační Zenerovu diodu. Nárůst aury se zvětšuje pouze do poloměru 110 cm, jaký energetický proces v lidském těle následně probíhá, nedokáži vysvětlit. Vím jen, že se dále stupňuje, což lze prokázat experimenty se skupinami kondenzátorů nabitých na 300V, kdy každý jedinec, účastník pro zdravotní anomálie rychle pokusy přeruší. Dalšími potvrzujícími důkazy jsou např. „Posedlost tancem“, nebo SHC.
Nelze pochybovat o tom, že největší přírodní síla – statická elektřina - ovlivňuje i jiné obory. V průběhu experimentů jsem zjistil, že některé bakterie hynou při kontaktu s většími náboji statické elektřiny. V pokusech jsem nepokračoval proto, že bakterií je velmi mnoho a naučit se je rozlišovat by pro mne bylo velmi náročné, neboť jsem zaměřením hlavně technik, ale také z důvodu, že je mi 78 let a množství pokusů mému zdraví rovněž neprospělo. Překvapilo mne, že některé šamanské praktiky lze prostřednictvím statické elektřiny také oživit.
Nemohu se ubránit dojmu, že příštím generacím bude připadat úsměvné topit v kotlích elektráren, když nevyčerpatelnou energii oceánů lze získat mnohem výhodněji. Domnívám se, že by bylo velmi přínosné věnovat téměř neznámé statické energii ve výzkumu větší prostor. Skrývá v sobě mnohá tajemství.
Listopad 2008
Miroslav Provod
P.S. Webové stránky jsou pouze v angličtině. Články v českém jazyce naleznete v časopisech na vyhledávači GOOGLE po zadání hesla „miroslav provod+statická elektřína“
Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům)
East Side Gallery: Malý zbytek Berlínské zdi je dnes největší venkovní galerií na světě.
Berlín, Brémy, Mnichov, Lübeck či Norimberk patří mezi nejkrásnější německá města.
Na prázdniny se vydejte jedině do Německa!