Čížek Vladimír
Se zájmem jsem si přečetl článek o Fanských horách. Před 30 roky jsem zde pracoval jako botanik a projel jsem Tadžikistan od Šartuzu po průsmyk Anzob, kde jsem se zdržoval několik týdnů. Tuto zemi jsem si dost oblíbil a jednou jsem se tam vrátil. Tehdy jsem navštívil Iskanděr kul a Pendžikent. Většinou jsem cestoval stopem nebo na korbě služebního náklaďáku z Akademie věd, takže zážitky s cestování mám o něco horší jako autor. Při jednom skoku přes výmol jsem nadskočil a dopadl zpět na hromadu cihel, na které jsem se vezl. Kostrč mne bolel ještě měsíc. Z článku jsem pochopil, že se v Tadžikistanu nic moc nezměnilo. Mám ale jednu poznámku. V Tadžikistanu roste jen jeden druh patřící k zeravům a to Biota orientalis čili zerav východní. Je zde dost vzácný, takže pochybuji, že ho autor viděl. Zato zde roste několik druhů jalovců, z nichž některé jsou stromovité a původně tvořili ve Fánských horách pásmo jehličnatých lesů na přechodu do alpinských luk. Za druhé světové války byly hodně vytěženy. Sám jsem našel dost starých pařezů, které měly téměř metr v průměru. Z fotografií nelze dobře poznat o co se jedná, ale domnívám se, že to jsou spíše jalovce. Bohatství flory je zde úžasné. Autor se obává o osud kytek při intenzivní pastvě. Jistě mohou některé druhy zmizet, ale zde se pase strašně dlouho a zatím se nepodařilo vše zlikvidovat. Docela by mne zajímalo kolik ovcí se dnes pase. Tehdy to bylo 2,5 milionu a hovořilo se o tom, že je nutné snížit stavy a vždy ponechat určité pastviny alespoň rok odpočívat aby regenerovaly. Docela rád bych se tam ještě podíval, ale to už se mi asi nepodaří.
Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům)
East Side Gallery: Malý zbytek Berlínské zdi je dnes největší venkovní galerií na světě.
Berlín, Brémy, Mnichov, Lübeck či Norimberk patří mezi nejkrásnější německá města.
Na prázdniny se vydejte jedině do Německa!