HEDVABNASTEZKA.CZ POHORA.CZ AIRWAYS.CZ EXPEDIČNÍ KAMERA KLUB HEDV. STEZKA KLUB CESTOVATELŮ Praha/Brno KARAVANA ESHOP (mapy aj.)

POSLEDNÍ DISKUSE

Všechna diskusní fóra

"Džungle" na Kalimantanu

"Džungle" na Kalimantanu 28. 03. 2011, 03:04:33
 
Petr Daubner Na Kalimantanu jsem byl před 5 lety. Hrozně mě překvapilo, jak to tam vypadá. Pralesy nejsou už skoro nikde, jen při hranicích s Malajsií v horách a v národních parcích. Byl jsem v NP Tanjung Puting na jihu Kalimantanu, kde žijí orangutani a další opice (i kahau). Park je krásný, avšak i zde se ilegálně těží dřevo a vypalují se lesy kvůli zakládání plantáží s palmou olejnou... Pak jsem jeli busem právě do Balikpapanu a do Samarindy a viděli jsem dost smutnou planinu, kde se kdysi rozkládal deštný prales... Nicméně problém není zase tak morálně jednoduchý. Co Evropa? Tady se kdysi také všude rozkládaly pralesy a člověk je vypaloval už od pravěku. V Asii, Amazonii i jinde dělají lidé jen to,co už Evropané provedli už dávno. Je snadné říkat, že se nesmí kácet kvůli přírodě, globálnímu oteplování apod., ale ty země jsou hrozně lidnaté a prudce se rozvíjejí. Nebo by byli třeba Češi, Francouzi nebo Němci ochotní vzdát se všech vymožeností, zemědělství a těžby, a nechali by si pět zarůst svoje země pralesem v zájmu ekologické rovnováhy? To je ale přesně to, co doporučují tropickým zemím - nekácejte, příroda je důležitější než životní úroveň... A tak je to se vším. My můžeme žít jak prasata v žitě, ale Vám (Brazilcům, Indonésanům, Afričanům) je lépe v nezkažené přírodě...

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re: 29. 03. 2011, 09:23:35
 
Stanislav Lhota Ono to neni zas az tak jednoduche, ta predstava "kdyz jste si vy Evropani vykaceli sve vlastni lesy, nemate pravo zakazovat to nam Indonesanum" je alibismus, ktery temer nikdy neslysim od bezneho Indonesana. Je to predevsim argument podnikatelu a politiku, kteri maji na niceni pralesu ten nejvetsi podil! A bude to alibismus i tehdy, kdyz odhledeneme od faktu, ze chude pudy (ultisoly) v tropickem Kalimantanu zkratka nelze obhospodarovavat tak dlouho a tak intenzivne, jako cernozeme a hnedozeme v mirnem pasmu, ze zemedelska velkovyroba na takovem uzemi neni trvale udrzitelna, ze s sebou nese obrovskou ztratu svetove (ne jen lokalni) biodiverzity, ze pusobi kolaps sirsiho ekosystemu (zanik vodnich zdroju, sedimentace ve vodnich tocich a pobreznich morich, lokalni zmeny rezimu teplot a srazek) a ze tim padem vede k zaniku tech prirodnich zdroju, na kterych mistni ekonomika doposud stala - coz je les, drobne farmy a rybarstvi.
I s ohlednutim od toho vseho je tu jeste jedno velke nepochopeni cele situace, a to staveni Indonesanu do jednoho tabora (ti chudi, kteri chteji vykacet les, aby se meli tak dobre jako my) a Evropanu do druheho tabora (ti bohati, kdo chteji les zachranit, protoze jim nezalezi na tom, ze Indonezani zustanou chudymi). To je ale velky omyl, jakesi tabory sice do jiste miry vymezit lze, ale nejsou rozdelene na Indonesany a Evropany! Prumernemu Indonesanovi zalezi na ochrane prirody v Indonesii prekvapive vic nez prumernemu Cechovi na ochrane prirody v Cechach! Evropani predstavuji jen male procento ze vsech ochranaru, kteri pusobi napriklad na Kalimantanu (i kdyz je pravda, ze jsou to ti nejmotivovanejsi), o ochranu prirody dnes usiluji vetsinou mistni sdruzeni. A to nejen par zanicencu, i pro zcela prumerneho Indonesana je ochrana prirody tema sice rozporne, nicmene dulezite a prinosne a ochranari jsou mezi verejnymi ciniteli vnimani jako jedni z nepopularnejsich. Nejsou povazovani jen za prethrhdila a ekoteroristy, ktery brani ekonomickemu rozvoji - tak jak se na to diva tolik Cechu!
A z druhe strany - mnoho v Indonesii pusobicich developeru, kteri jsou nejvic zodpovedni jak za niceni tropickych pralesu, tak i za vykoristovani mistnich komunit, jsou navazani na velke firmy v Evrope a jinde v zapadnim svete. A konec koncu, ten, kdo ma na vsem vinu nejvetsi, je konecny spotrebitel, kteremu nezalezi na tom, co stoji v pozadi vseho toho, co nakupujue v supermarketech. Napriklad jedna tretina palmoveho oleje jde do Evropy! Velmi podstatna cast zisku z niceni tropickeho pralesa jde tedy primou nebo neprimou cestou do nasich kapes! Takze je z mojeho pohledu nesmysl tvrdit, ze si Evropane znicili vlastni lesy a ted zakazuji Indonezanum, aby ve sve zemi udelali totez. Spis to vidim tak, ze si Evropane znicili vlastni lesy a ted se zasadni merou podili na tom, ze se totez deje i v Indonesii, ovsem s nesrovnatelne horsim dopadem jak na prirodu, tak i na lidi...

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Re: 29. 03. 2011, 11:10:14
 
MartinT. Stando, chtěl jsem reagovat, ale předešel jsi mne a to velmi fundovaným způsobem, člověk si konečně leccos uvědomí. Samotného mne překvapilo, že Petr, ač geograf, nevidí důležité podrobnosti, které ty sám popisuješ. Například nezpochybnitelná zadržovací schopnost vody, které mají tropické pralesy a jejichž úbytek se drasticky projevuje prudkým kolísáním vodního cyklu. To se projevuje zajisté i v mírném pásmu, ale v tropech je to mnohem silnější. O tom vědí i místní. Bohužel, máslo na hlavě má i Indonésie, její vláda včetně regionální a "prostí" Indonésané - kteří se řídí zásadou "bližší košile než kabát" a co bude zítra, příliš neřeší, pokud mohou mít malý hmotný prospěch dnes. Je ovšem pravda, že problém je mnohdy mnohovrstevnatý a pod povrchem každé jednotlivé kauzy se střetává řada partikulárních zájmů - původních obyvatel, migrantů, lokálních elit, regionálních elit, cizinců...

Stando, píšeš o problému palmového oleje. Pouč mne prosím - jak je to s nevyužitou, degradovoanou půdou? Leží jí třeba na Kalimantanu dostatek ladem? Je dostatek existujících pozemků pro plantáže olejových palem, nebo se musí kácet nové? (Tj. je neefektivita i na straně NABÍDKY, nikoliv jen poptávky?) Jaký je substitut pro palmový olej? Spotřebovává se palmový olej v Evropě hlavně pro potravinářství? Jak je tomu v Asii - minyak goreng, olej na smažení? Reinvestují firmy jako Nestle, Kraft apod. alespoň částečně své zisky do nějakých "zelených" aktivit? Jak jsou na tom jejich subdodavatelé - např. korporace Sinar Mas? Je vina na straně spotřebitelů, nebo na straně místní vlády, případně EU - nevyhovující regulace? Palmový průmysl sám o sobě prohlašuje, že je "udržitelný" - těžko tomu věřit, ale dá se říci, že je to 100% nepravda? Je produkce palmového oleje efektivnější, než třeba u řepkového? Mám dojem, že agrobusiness má teď velké plány na jižní Papuy a indo-vláda to podporuje.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Balikpapan - svědectví o záhubě indonéské džungle 30. 03. 2011, 01:45:31
 
Petr Daubner Tys zřejmě nepochopil, Martine, co jsem měl na mysli. Schopnost zadržovat vodu mají samozřejmě i naše lesy, i když ne možná v takové míře. I když bys možná mohl vědět, že i taková tajga dokáže zadržet neuvěřitelné množství vody... Rozhodně se také nehodlám zastávat nadnárodních firem, které ty lesy likvidují. Spíše mě to přijde psychologicky zajímavé - u nás už je to zničené, tak už se s tím nedá nic dělat,ale u Vás, to je něco jiného,tam se to musí chránit. Tím nechci říkat, že tropické lesy se nemají chránit,jen mi vadí ten dvojí přístup. To je podobné, jako když moudří evropští cestovatelé jedou někam do Afriky a tam kážou domorodcům, že jejich zaostalé vesnice jsou nádherné a jejich tradiční způsob života pozoruhodný a mají si ho zachovat. Jenže Ti domorodci chtějí spíše žít jako lidé v Americe než jako jejich předkové, chtějí mít ve vesnici spíše pořádnou silnici než hliněnou cestu. Evropané mají prostě na ten rozvoj dvojí metr - to, co jsme dělali a děláme my, není vhodné pro Vás...

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek
Re:Balikpapan - svědectví o záhubě indonéské džungle 30. 03. 2011, 14:03:48
 
MartinT. Petře, nemyslel jsem si, že neznáš různé aspekty, které se týkají důležitosti zachování tropického pralesa - jestli vznikl ten dojem, tak se omlouvám, člověk kolikrát píše poměrně narychlo. Akorát mne zarazilo, že ten problém stavíš do černobílé roviny, kde je postaven ke zdi "evropský pokrytec" za to, že chce zachovat domorodcům rustikální společnost, vsadit je do skanzenu a odepřít jim "rozvoj", To je problém, o kterém jsme tu už hovořili, například i s Tomášem Ryškou, který práva domorodců velmi hájí. Já si nemyslím, že by evropský (nebo americký, kanadský či australský?) pokrytec chtěl nechat místním hliněné cesty a bránil místní vládě v rozvoji místní komunity. Pokud někdy vznikl odpor, tak možná k nějakým projektům, které přímo souvisely např. s destruktivními projekty. Bavíme se tu ovšem ve velmi teoretické rovině, nevím, zda se někam vůbec dobereme. Nevím, zda chceš říci, že "západní člověk" ztratil jakékoliv právo cokoliv v otázce kácení lesů vytýkat rozvojovým zemím, neboť si zničil svoje lesy (to může být mimochodem pravda v Řecku či v Británii, ale např. ve Švédsku určitě ne). S takovým názorem bych rozhodně nesouhlasil. Tropické pralesy jsou statkem, z něhož má užitek celé lidstvo a jejich likvidace způsobuje silné lokální, regionální i globální negativní externality (tj. že subjekty profitující z ekonomické činnosti nenesou všechny související náklady). Platí to samozřejmě i u tajgy. Nakonec, i u současných mnohostranných jednání o redukci skleníkových plynů se objevuje problém, že "západ" či "sever" má sice největší "zásluhu" na historické akumulaci těchto látek v atmosféře, ale naopak "východ" či "jih" je zodpovědný za největší přírůstek. Je to trochu zamotaný kruh, ale tak jednoduchý případ "dvojího metru", jak popisuješ, v tom nevidím. Ostatně, Standa to popsal na konkrétních případech z praxe, rozhodně ho nepovažuji za člověka, který by chtěl nechat místní lidi žít "bez rozvoje". Národní parky a chráněná území se mají chránit, a pokud se tak neděje a je na to upozorněno, je to zodpovědnost místní vlády, spíš než problém pokrytectví západního člověka či dokonce přímo autora článku.

Odpovědět To se mi líbí (Tohle se líbí 0 cestovatelům) Nahlásit nevhodný příspěvek

 

Sem vložte diskusní příspěvek.




 
 +   = 
 

RSS této diskuze