Veronika Škvárová

Jméno a příjmení (a přezdívka)

Veronika Škvárová

Na kolik se cítím

Již téměř deset let na dvacet čtyři.

Oblíbené země

V Evropě jednoznačně Polsko, nabízí vše, co by měla pravá cestovatelská země nabízet - milé a přátelské lidi, nádhernou a rozmanitou krajinu, dobré jídlo a mnoho kulturních a sportovních aktivit.

Z mimopevropských zemí mě  nejdříve nadchlo Japonsko, ukázalo mi zcela jiný svět, asi proto, že to byla první asijská země, kterou jsem navštívila. Ovšem  úplně nejvíce mě nadchl Taiwan, jsou tam milí lidé, nádherná příroda dosti odlišná od evropské, velehory a zajímavé skalní pobřežní útvary, mnoho termálních pramenů a zajímavé budhistické svatyně.

Na kterých místech se mi hodně líbilo

Národní parky Taroko a Yangshimingshan na Taiwanu

Jezero SunMoon na Taiwanu

Region Pojezerze Suwalskie v severovýchodním Polsku

Provincie Salta a Jujuy v severní Argentině

Jeruzalém

Toruň

Poušť Negev v Izraeli

Vesnice a příroda podél řeky Mahakam, východní Kalimantan, Indonésie

Madeira

Amfiteátr a další římské vykopávky v El Jemu v Tunisku

Lázeňské městečko Sandanski v jihozápadním Bulharsku 

Cesta, které si nejvíce vážím

Roční studijní pobyt v Indonésii, během této cesty jsem zjistila, co ve mně je, co všechno dokáži, a že si umím poradit i v dosti zapeklitých situacích. Během cesty jsem se toho dost naučila a poznala. Cesta mi pomohla lépe pochopit problémy třetího světa. Pro cestu jsem se vzdala zaměstnání a obávám se, že tento výlet bude mít za několik let i následky na mém zdraví, radši na to nemyslet! Navíc jsem, bohužel, Indonésii a především Indonésany poznala takové, jací opravdu jsou, tak jak se ukáží jen málokterému cizinci, což je důvod, proč mě tato země zas tak moc nenadchla.

Nejdelší cesta

Roční cesta do Asie - jedenáctiměsíční studium na Javě + cestování po ostatních indonéských ostrovech a následný pobyt na Taiwanu a v Thajsku.

Na kilometry asi měsíční cesta po Novém Zélandu nebo šestitýdenní okruh Patagonií.

Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?

Proč cestuji? Na to nemám odpověď, zkrátka se mi cestování líbí a je mým největším koníčkem. Je jako droga, jednou se to zkusí a pak se již těžko přestává. Cestování mi nic nevzalo, to mi jen dává. Naučila jsem se obejít se s málem a cítím se mladší než jsem. Bohužel, dalo mi i závist ze strany ostatních. Cestování sice stojí nějaké peníze, ale každý máme nějaké koníčky.

Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel

Tony Wheeler - přišel s velmi dobrým nápadem, začal vydávat edici knih, která ulehčila cestování a mnoha lidem se stala na cestách společníkem.

Cestovatelské Curriculum Vitae

V osmdesátých letech jsem začala cestovat s rodiči po vlastech českých, slovenských a východoněmeckých, jedenkrát jsem se podívala s Čedokem do sovětské střední Asie. Počátkem devadesátých let jsem začala jezdit na zájezdy s CK do Středomoří, zlom přišel v roce 1994, když nám CK pro malý počet účastníků zrušila objednaný zájezd, vydali jsme se na vlastní pěst a tahle cesta a způsob cestování mě nadchly a od té doby cestuji již jen na vlastní pěst.

Věnovala jsem se několik let i průvodcovské činnosti pro CK. Na vysoké škole jsem se snažila dostat na různé, jakkoliv dlouhé studijní cesty, exkurze, studijní a jazykové pobyty do zahraničí. Studovala jsem v Německu, Itálii, Polsku, Anglii a Indonésii. Prázdniny jsem trávila soukromými cestami po Evropě, v roce 1996 jsem se poprvé jako nezávislá cestovatelka podívala mimo Evropu, od té doby jezdím na cesty stále dále a dále od našich hranic. Nyní jezdím jednou ročně mimo Evropu a po Evropě několikrát do roka.

Mezi mé největší cesty patří: třikrát pěší pouť z Pyrenejí do Santiaga de Compostella, několik studijních pobytů v Banátu, pětitýdenní okruh Patagonií a roční pobyt v Indonésii.

Navštívené země

V Evropě kromě Skandinávie a zemí bývalé Jugoslávie téměř všechny, mimo Evropu: Argentina, Chile, Mexiko, Indonésie, Taiwan, Thajsko, Japonsko, Mongolsko, Sibiř, Tunis, Sýrie, Jordánsko, Izrael, Kazachstán, Uzbekistán, Nový Zéland.

Cestovatelské sny a plány

Mým největším snem je psát průvodce pro nezávislé cestovatele, nebo alespoň překládat a aktualizovat již zavedené edice, jazykově jsem vybavená velmi dobře.

Co se týče cest, tak se v dnešní době dají cestovatelské sny   poměrně lehce splnit, nemám sny, mám jen plány, v nejbližších letech plánuji návštěvu Arménie, Gruzie, Bolívie a nějaké tichomořské ostrovní země. Ráda bych navštívila za každý rok svého života jednu zemi, zatím mám osm zemí náskok.

Zvláštní záliby během cestování

Zajímám se o tradiční a náboženské odívání, kupuji si odborné publikace pojednávající o místním tradičním odívání a z každé země si vozím figurku (leckdy nejen jednu) v tradičním oděvu navštívené země nebo regionu. Dále se zajímám o tradiční tanec a pokud mám možnost, snažím se nějaký tanec naučit, nebo alespoň vyzkoušet.

Oblíbená historka z cest

Na Taiwanu v národním parku Yangshimingshan jsme procházeli lesem, kde místní cikády vydávaly přímo ohlušující zvuk, delší dobu se v lese nedalo bez špuntů do uší vůbec vydržet. U nás by se řeklo, že cikády řvaly jako krávy. Cesta končila v informačním centru parku, kde si informátoři jako kulisu pouštěli z magnetofonu v tlumené verzi právě onen cikádí zpěv. Zeptali jsme se informátora, zda tu nemá obrázek těch zvířátek, co v lese vydávají ten silný zvuk, co se právě teď line z reproduktorů. "Ano, mám!" A vytáhl z pod pultu fotografii krávy.

Významné expedice a projekty

Každá cesta je pro mě přínosem a tak trochu objevitelskou expedicí.

Autor

Psaní článků o cestování mě velmi baví, z každé cesty si píši reportáže, které dávám číst svým známým, kteří z nich byli vždy nadšeni. Vždy od nich slýchávám, že by to mělo vyjít knižně, protože mé reportáže obsahují velmi dobré postřehy, cenné informace a jsou psány čtivou formou. Na otázku, zda vědí o nějakém vydavateli, jsem však nikdy nedostala odpověď.

Již tři roky mám sepsaného průvodce připraveného k tisku, ale marně hledám vydavatele, proto jsem toho názoru, že není tak pracné napsat cestopis nebo průvodce, jako najít vydavatele.

Zatím se mi podařilo publikovat několik článků na HS a jiných servrech, dále několik článků v tisku a průvodců na internetových stránkách Orbionu. S jednou reportáží jsem vyhrála studentskou literární soutěž.

Pro přátele  pořádám vždy přednášky o svých cestách, v poslední době jsem udělala i několik přednášek pro členy turistických oddílů a pro veřejnost.

Osobní poznámka

"Nikdy si nevymýšlejte ani fábuli, ani zápletky.

Berte, co dává sám život.

Život je mnohem bohatší,

než všechny naše smyšlenky!

Žádná obrazotvornost vám nevymyslí,

co vám někdy nabídne ten nejobyčejnější,

nejběžnější život."

F.M.Dostojevskij