HEDVABNASTEZKA.CZ POHORA.CZ EXPEDIČNÍ KAMERA FESTIVAL ZIMNÍCH SPORTŮ KLUB HEDVÁBNÁ STEZKA KLUB CESTOVATELŮ Praha/Brno KARAVANA ESHOP (mapy, průvodci)

POSLEDNÍ DISKUSE

Největší čínský mořeplavec Čeng Che 

 

Nejznámější čínský mořeplavec Čeng Che (v pinyinu Zheng He, asi 1371–1433/36) pocházel z vážené muslimské rodiny, která odvozovala svůj původ ze střední Asie; národnostně byl vlastně Chuej. Narodil se v Kchunjangu (nyní Pchu-ning) v dnešní čínské provincii Jünnan. V dětském věku užíval jména Ma San-pao, později Ma Che. Když v roce 1382 dobyla Jünnan čínská dynastie Mingů a připojila jej ke své říši, byl asi jedenáctiletý Ma Che zajat a kastrován. Jinak je ale popisován jako muž vysokého vzrůstu, prý měl skoro 2 metry.

 

 

V císařské armádě sloužil eunuch Ma Che pod velením jednoho z princů, který v roce 1402 provedl převrat a stal se císařem pod jménem Jung-le (vládl 1402-24). Úloha jünnanského bojovníka při převratu byla zřejmě dosti významná, neboť se mu císař odvděčil titulem velkého eunucha, změnil mu rodové jméno na čestnější Čeng a především jej pověřil vedením řady plaveb, které měly navázat diplomatické styky s cizími státy. Jung-le (jako jeden z mála panovníků dynastie Ming) totiž neprováděl izolacionistickou politiku, ale naopak se snažil o otevřenost Číny vůči světu.

 

 

Čeng Che vedl sedm velkých námořních výprav, kterých se obvykle účastnilo 40-60 lodí (uvádí se ale i vyšší čísla) a počet účastníků na nich dosahoval až třiceti tisíc. První z plaveb (v letech 1405-7) směřovala do Indie, Zadní Indie, na Cejlon a Velké Sundy; obdobný směr měla i druhá (1407-9) a třetí (1409-11) expedice, přičemž nejzazším bodem byl indický Kalikat. Cílem Čeng Cheových cest bylo jednak navázání diplomatických a obchodních kontaktů, jednak (jak soudí někteří badatelé) navštívení a aspoň formální ovládnutí cizích zemí, čemuž by nasvědčoval velký počet mužů na admirálových lodích. Ostatně, ty lodi zdá se nebyly žádní drobečkové: měly délku až 140 metrů a výtlak kolem 1500 tun, což z nich dělá zřejmě největší dřevěné lodi všech dob.

 

 

Čtvrtá plavba (1413-15) zavedla admirála Čeng Che až k Hormuzu u ústí Perského zálivu, přičemž jeden z oddílů se dostal až do Mekky a Medíny. Především na pozdějších plavbách se lodi často dostávaly k arabským břehům, což snad souviselo s admirálovou muslimskou vírou. Při páté cestě (1417-19) se čínské lodě dostaly až do Egypta a k východoafrickému pobřeží, při šesté (1421-22) Čeng Che znovu doplul až do dnešního Somálska. Z této výpravy přivezl, krom jiného cenného zboží, i živou žirafu, která na císařově dvoře vzbudila velký údiv.

 

Roku 1424 císař Jung-le zemřel a další výpravy byly přerušeny až do roku 1431. Tehdy se Čeng Che vydal na sedmou, poslední expedici; navštívil znovu na dvě desítky zemí kolem Arabského moře, v Asii i Africe. Výpravy se účastnila i skupina čínských muslimů, kteří při této příležitosti vykonali pouť do Mekky. Na zpáteční cestě v Kalikatu (na Malabarském pobřeží Indie) podle některých zpráv Čeng Che zemřel, podle jiných údajů se ještě vrátil do Číny a zemřel až po návratu. Jeho hrob se nachází v Nankingu, při velkých oslavách v roce 1985 byl obnoven v islámském stylu.

 

 

Sám Čeng Che vytvořil během svých expedic dlouhou řadu map, většina z nich ale byly během dalších staletí (když v Číně převládla izolacionistická politika) zničena, a zachovaly se jen pozdější kopie čtyř z nich. Zato o admirálových cestách existují hned tři spisy, jejichž autory jsou básník a tlumočník výprav Ma Chuan (také čínský muslim) a dále vojáci Fej Sin a Kung Čen.

 

 

Anglický badatel Gavin Menzies nedávno (2002) vystoupil s myšlenkou, že šestá výprava měla jiný směr – z Afriky se nevrátila do Číny, ale obeplula jižní Afriku a dokonce Jižní Ameriku, aby pak proplula zpět do Číny napříč Tichým oceánem. Zní to lákavě: podle Menziese například Maorové na Novém Zélandě mají zčásti čínskou DNA, na řadě míst, kam Číňané dopluli (a prý by to mělo být Portoriko či Island!), byly nalezeny pozůstatky rýžových polí a tavících pecí na železo.... Podpořit teorii má i mapa, která byla nalezena v Šanghaji krátce před vydáním Menziesovy knihy v r. 2001, ale představena byla až letos v lednu, má pocházet z roku 1763 a jde pouze o kopii díla, které nakreslil ve 10. letech 15. stol. Muo I-tchung. Je na ní zachyceno severo- i jihoamerické pobřeží (Kalifornie ovšem jako ostrov), Asie, Evropa (bez Británie), a to s neuvěřitelnou precizností zákresu. Podobných objevů ovšem můžeme najít v historii více – buď se jedná o podvrhy, nebo o mapy mladší, než uvádí, nebo v jejich obsahu vidí ten, kdo je čte, poněkud více, než tam bylo zakresleno (třeba se hledá podobnost mýtických zemí se skutečným pobřežím, která je ovšem jen čistě náhodná). Osobně jsme mapu neviděl: podle dostupných zpráv by ovšem byla docela v pořádku, kdyby šlo o mapu z 18. stol., ovšem udělanou jako kopie tehdejších evropských map.

 

 

Každopádně Čeng Che zůstává nejvýznamnějším čínským mořeplavcem. Nástupci císaře Jung-le ovšem zcela na námořní plavby rezignovali a začali provádět izolacionistickou politiku, která vedla jedině k tomu, že svět bez větších problémů ovládly flotily evropských států.


Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.



Share |

 

Hodnoťte známkou jako ve škole.
Výborný = 1
 +   = 

 


Sem vložte diskusní příspěvek.




 
 +   = 
 

Kam byste chtěli jet nejraději?
Pěšky po Karakoram Highway
Sám na severní pól
Na kole přes celé Altiplano
Na Sibiř na Vánoce
V létě na Saharu
Šnorchlovat se žraloky bílými
Opalovat se do Saúdské Arábie
Na houby do Afghánistánu