Martin Mykiska

Jméno a příjmení
Martin Mykiska
Na kolik se cítím
Na 30
Oblíbené země
Afghánistán - země, která je dosud minimálně spoutaná obvyklými civilizačními konvencemi;
Bolívie – neuvěřitelně různorodá země s dosud poměrně málo zničenou přírodou, mnoho přátel;
Argentina, Chile – země se svojí hrdostí, krásnou přírodou;
Peru – nádherné památky z předkolumbovského i koloniálního období, příroda;
Kolumbie - - úžasná příroda;
Brazílie – naprosto svůj svět;
Pákistán – neuvěřitelně barvitá země, neuvěřitelně pohostinní lidé;
Indie/Ladak – klidný kraj tibetského buddhismu;
atd…
Na kterých místech se mi hodně líbilo
Ostrov Nelson, Antarktida – roční pobyt v neporušené přírodě, komu by se to nelíbilo…
Jinak těch míst jsou stovky, těžko vybrat, snad mohu uvést některé regiony: Altiplano a jihoamerické Andy celkově, Patagonie, Stolové hory (Venezuela), Hindúkuš, Zanskar, Ladak, …nebo třeba pod hladinou moře kolem ostrova Sipadan
Cesta, které si nejvíce vážím

Roční pobyt v Antarktidě, dlouhodobé cesty po Jižní Americe, po zamrzlé řece Zanskar do himálajského údolí Zanskar, pobyt s rodinou v Himálaji, atd…

Nejdelší cesta
Pobyt v Antarktidě a následné putování Jižní Amerikou, celkem 20 měsíců mimo republiku
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?
Protože rád poznávám věci na vlastní oči a také, protože jsem zjistil, že to rád předávám dál (a lidi to berou)
Vzalo mi to jistotu pravidelných příjmů
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel
F.Magallanes – první cesta kolem světa – koho by neinspirovala?
A.V.Frič, E.S.Vráz - poctiví cestovatelé, kteří to brali vážně a odvedli kus poctivé práce (takových je jistě mnohem více, tito dva jsou dobrým příkladem)
E.Shackleton – úspěšně přežil jedno z nejúžasnějších polárních dobrodružství
V.Vojtěch – první Čech, který byl v Antarktidě, pro své nápady pořádně odhodlaný chlapík
R.E.Byrd – autor knihy „Sám a sám“…
R.Messner – inspiruje mne svou všestranností a tím, že nad soudobým světem taky trochu přemýšlí

Cestovatelské Curriculum Vitae
Viz www.mykiska.cz/profil.htm

Navštívené země:
Dlouhodobě (dva měsíce a déle) jsem pobýval v ČSSR, ČSFR, ČR, Antarktidě, Indii (zejm. Ladak), Afghánistánu, Pákistánu, Bolívii, Peru, Chile, Argentině, USA (zejm. Aljaška), Rusku, apod.

Krátkodobě: Brazílie, Ekvádor, Kolumbie, Venezuela, Uruguay, Paraguay, Kanada, Palestina, Izrael, Turecko, Írán, Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kirgízie, Malajsie, Rumunsko, Polsko, Chorvatsko, Slovensko, Maďarsko, Švýcarsko (Alpy), Rakousko, Itálie (sever), Norsko, Dánsko, atd...

Cestovatelské sny a plány
Sny si plním průběžně (z velký snů, kam se podívat, zbývá snad Tibet a Čína), plánů mám mnoho…
Zvláštní záliby během cestování
Kontakt s lidmi všeho druhu, prozkoumávání nejzapadlejších, nejodlehlejších a nejdivočejších končin…

Oblíbená historka z cest

„Imprese“ ze zamrzlé řeky, Himálaj, Indie (2003) Cestou dolů začalo tichounce sněžit. Scházeli jsme tou hororovou krajinou mezi skalními útesy a níže i holými stromy. Jejich propletené koruny ve mne vzbuzovaly pocit, že se každým okamžikem rozhýbou, změní ve změť chapadel a vrhnou na nás. V téhle zapomenuté ponuré krajině plné zakletých duchů se přece může stát cokoliv!

Nestalo se ale nic, jen hluboko dole pod námi neustále a bez hlesu teče temně modrá voda s ledovou tříští na hladině. Řeka tu je jediná „bytost“, která porušuje nehybnost krajiny v jejím předlouhém zimním spánku.
„Ekologie po brazilsku“, Amazonie, Brazílie (1996): Navštívil jsem kdesi v Amazonii malou soukromou pilu. Pozemek a stroje si pronajala parta mladých Brazilců, aby se nějak uživili. Když přijde z města zakázka, vyrazí do okolních pralesů (již notně probraných), potřebné stromy najdou, pokácí, na pile zpracují a vyexpedují. Pral jsem se jich, zda mají také nějaké povědomí o ubývání tropických pralesů a problémů s tím spojených. Zcela klidně mi odvětili: „Vždyť to drahé dřevo, které kácíme, si nejvíce objednáváte vy, lidi z bohatých zemí jako Evropa, Japonsko, USA…“

„Slušnost po tálibánsku“, Kábul, Afghánistán (1999): Jedna z mála institucí, která v tálibánském Kábulu kupodivu fungovala, byla afghánská pošta, tehdy jedna z nejlevnějších na světě. Otevírací doba byla jen od osmi do dvanácti, což jsem zjistil, když jsem ji chtěl z pochopitelných důvodů vyzkoušet. Z budky od zavřených železných vrat na mě prudce vylítla ozbrojená ostraha – vysoký snědý tálibánec.

"Zavřeno! Jdi si domů do své země!" vyjel na mě nepřátelsky, dávaje teatrálně najevo negativní vztah k cizinci. Zle po mně koukal, co budu dělat. Klidně jsem ho paštúnsky pozdravil a on po pár dalších slovech roztál, celkem jsme se skamarádili. Než jsem odešel, ještě mě chtěl pozvat na čaj. Když jsme druhý den dopoledne, na kdy mi poradil přijít znovu, zjistili společný omyl – v muslimský sváteční den pátek je samozřejmě zavřeno i dopoledne – s naprostou samozřejmostí se nabídl, že dopis pošle. Dal jsem mu peníze – 4000 afghání (cca 3,5 Kč) a šel pryč. Po pěti stech metrech na mě někdo volal a běžel za mnou. Doháněl mne poctivý tálibánec a nekompromisně mi vrátil přeplatek – 500 afghání, částku v hodnotě asi 40 haléřů. A omlouval se, že se o tolik spletl…
„Země neomezených možností I.“, Niagara Falls, USA (1994): Otráveně se loudám k visitor center - je třeba se poinformovat, kudy odsud vyrazit dál, ale do visitor center jsem nikdy nedošel. Na parkovišti se ke mně obrátili dva mladíci v rokenrolových černých brejličkách. Ten vyšší – špinavý blond, krátké vlasy - volá:
"Where are you from?" (Odkud jseš?)
"Why?" (Proč?)
"You dont look from here." (Nevypadáš jako odtud.)
To jistě ne s tím obrovským báglem na zádech a trochu ošuntělý po deseti dnech stopu napříč kontinentem...
"You are right!" (To nejsem!)
"And?" (A?)
"Czechoslovakia, jedu stopem z Aljašky do N.Y.C. a teď si jdu do visitor center pro mapičku Niajgrfóls"
"My si jdem zrovna udělat vyhlídkový let nad vodopády, nechceš se proletět s námi. Proč bychom ho nevzali?" mrká blonďák na toho druhého, "zaplatíš nám pak oběd."
"Ale já na to nemám prachy, zaplatit vám oběd."

"Dobře, tak nám nic platit nemusíš."

„Země neomezených možností II.“, New Orleans, USA (1994):
Na Visitor Center jsem se chvíli přehraboval v báglu, až jsem našel, co jsem hledal: několik kopií z knížky Jirky Svobody: "Autostopem kolem světa", nalistoval New Orleans a podíval se, jak se věci mají, jaký že tu jsou možnosti sm, jm, sjm, sjmž, (spaní muži zdarma, jídlo muži zdarma, spaní a jídlo muži zdarma, spaní-jídlo, muži-ženy zdarma) a vytočil příslušný telefon. V tom skvělém city of New Orleans je navíc místní telefon do tří minut zdarma...
"Hello, je možné u vás přenocovat?"
"Jo, přijďte do 10 A.M. kdykoliv, pak na noc zavíráme. You are welcome!"
Odebral jsem se tedy nedočkavě na Magazine Street no. 207 a ocitl se v budově Benkley Center, v objektu baptistické armády spásy. Vstupní hala byla plná života. Postavil jsem se do fronty pěti lidí u okýnka. Převažovalo osazenstvo černé barvy pleti, ale přede mnou stál vlasatý pupkatý homeless z Chicaga - prý tam je teď už moc chladno a tak přijel na zimu do New Orleans. Když jsem mu sdělil odkud jsem, jen komentoval: "Rusko," a dál to nerozebíral, i když jsem mu dvakrát plynnou angličtinou, nejčistší jaké, jsem byl schopen, zopakoval:
"Československo nikdy nebylo a není částí Ruska."
Nechalo ho to lhostejným a zeptal se mě, zda-li kouřím, že bysme zatím mohli zajít ven.... To na mě už ale kyne inteligentně vyhlížející, příjemný až kultivovaný černoch od stolku v koutě - tam probíhá totiž uvítací ceremonie: vyplnění vstupního formuláře a seznámení s chodem ústavu. Své jméno jsem mu vyspelloval v pohodě - asi aby uspokojili co nejširší počet klientely, jsou zvyklí jim formuláře vyplňovat sami - ale Praha mu dala silně zabrat. Jednou jsem se při spellingu lehce zakoktl a už jsme to nedali dohromady. Nakonec to zkomolil na závěrečné BRAOHAH – že by se v něm probudily v podvědomí vzpomínky na dávno zapomenutý domorodý jazyk?

Významné expedice a projekty
Z poslední doby bych rád zmínil expedici do zimního Zanskaru: Čhadar – „po zamrzlé řece do nitra Himálaje“ (http://www.mykiska.cz/knihy.htm#zanskar).
Jiné „výlety“ viz www.mykiska.cz/profil.htm

Knihy: Pěšky, stopem, lodí Jižní Amerikou, Dvacet tisíc mil dlouhý podzim aneb pěšky stopem Severní Amerikou, Byl jsem rok v Antarktidě, Afghánistán, prach a růže, Pět měsíců v Himálaji aneb Ladak očima české rodiny, Po zamrzlé řece do nitra Himálaje
Články (přehled) – viz www.mykiska.cz/clanky.htm
Přehled cestopisných pořadů (více na www.mykiska.cz/promitani_skryta.htm)
Asie, jak ji (možná) neznáte: AFGHÁNISTÁN I. - pod vlajkou Tálibánu, AFGHÁNISTÁN II. – země prachu a růží, po pádu Tálibánu, PÁKISTÁN I. - země dlouhých košil aneb údolím Indu od Karáčí až po horské oblasti kolem Karakoram Highway, PÁKISTÁN II. – svět hrdých Paštunů na nezávislých kmenových územích

Byl jsem rok v Antarktidě (2x): BYL JSEM ROK V ANTARKTIDĚ I. – život v extrémních podmínkách, BYL JSEM ROK V ANTARKTIDĚ I. – blízká setkání s tučňáky, tuleni a dalšími obyvateli polárních krajů

Pěšky stopem lodí Jižní Amerikou (7x), Venezuela: z džungle velkoměsta k tajemným stolovým horám Gran Savany, Brazílie: tisíce kilometrů autostopem a na lodi napříč Amazonií, Bolívie-I: Snové Altiplano - jihoamerický "Tibet", Bolívie-II: Jezuitské misie bolívijského orientu a Camino del Oro (po Stezce zlata), Mezi Chile a Argentinou
K nejjižnějšímu cípu Jižní Ameriky a s rybáři do labyrintu průlivů v jižním Chile
Bolívie - země fiest

Tajemný svět andských civilizací (Jižní Amerika), Tajemný svět andských civilizací I. – aneb Inkové a jedno překvapivé tajemství nejen o Machu Picchu!, Tajemný svět andských civilizací II. - vývoj indiánských kultur jihoamerických And od doby kamenné až po nástup Inků

Jak jsme žili v Himálaji a Himálaj v zimě (4x): (Tyto čtyři přednášky možné doplnit videoprojekcí), PĚT MĚSÍCŮ V HIMÁLAJI I. - aneb buddhistický Ladak očima české rodiny (Himálaj v létě I.), PĚT MĚSÍCŮ V HIMÁLAJI II. - buddhismus, festivaly a výprava do pustých hor Ladaku (Himálaj v létě II.), ČHADAR - po zamrzlé řece do nitra Himálaje (Himálaj v zimě I.), ZANSKAR - život v nitru zimního Himálaje (Himálaj v zimě II.)

Severní Amerika/Aljaška (2x): ALJAŠKA I : Dálný sever aneb do lůna aljašské divočiny (Národní park Denali, pohoří Brooks Range a splutí řeky Kobuk), ALJAŠKA II : Po stopách zlatokopů, mědvědů a Rusů na Aljašce (Ostrov Kodiak, Yukon, Dawson City, Forty Mile River)

Život českých krajanů v rumunském Banátu

Audiovizuální pořady - diashow (více na www.planetarium.cz):
TAJEMNÝ SVĚT ANDSKÝCH CIVILIZACÍ

MALÝ TIBET - v zemi zářících sedel

Osobní www stránky
www.mykiska.cz
Osobní poznámka

Cestujme, ale s taktem a úctou vůči všem prostředím, která navštívíme!