Jméno a příjmení
Ivan Brezina
Na kolik se cítím
Na tolik kolik mi je – 39. Kocoviny jsou čím dál horší…J)
Oblíbené země
Rumunsko, protože tam to kdysi všechno začalo. Dodnes tam každý rok jezdím. Kdo byl v Maramureši, v Deltě nebo třeba v Sighišoáře, jistě ví proč.
Na kterých místech se mi hodně líbilo
V indickém Zanskaru, ačkoli mně cesta přes sedlo Shingo La v dubnu po pás ve sněhu málem stála život.
Cesta, které si nejvíce vážím
První pozemní cesta do Indie, protože některé věci můžou být jenom jednou.
Nejdelší cesta
Roční cesta z Prahy přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Turecko, Írán, Pákistán, Indii, Nepál, Thajsko a Malajsii do Indonésie
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?
Protože cesta je cíl. Dalo mi to infekční žloutenku, améby, ankylostomy a další „podnájemníky“, se kterými jsem se předtím teoreticky seznámil během studia parazitologie na Přf UK. Vzalo mi to spoustu předsudků, ale bohužel taky času, který jsem mohl být s rodinou.
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel
Sven Hedin, Jack Kerouac, Fa-Sien, Otakar Batlička a Alenka v říši divů
Cestovatelské Curriculum Vitae
Začalo to „skautskými“ oddíly (ale za komunistů se jim říkalo jinak), pokračovalo srandovní trampskou pseudoromantikou a zatím to končí cca třemi roky, které jsem celkem prožil v různých asijských zemích.
Navštívené země
Všechny asijské s výjimkou obou Korejí, Taiwanu, Barmy, Bhútánu a Vietnamu (ten ale snad ještě letos doženu). Nudnou Evropu nepočítám.
Cestovatelské sny a plány
Neplánuju, protože podstatou cestování je fakt, že nic nikdy nevyjde jak si to člověk naplánuje. A to je dobře.
Zvláštní záliby během cestování
Bizarní kuchyně. Ochutnal jsem všechno co jsem viděl a odmítnul pozřít jen vajíčka v Laosu, ve kterých už bylo napůl vylíhnuté kuře. A pak taky natáčení cestopisných dokumentů pro ČT, protože pohled na svět přes kameru nutí člověka jít mnohem víc do hloubky.
Oblíbená historka z cest
Noční přepadení na ostrově v Jižním Thajsku. Lupiči byli tři, ale sami byli tak vystrašení, že se mi je nějakým zázrakem povedlo zmlátit a zahnat na útěk. Což je bizarní vzhledem k faktu, že měřím 176 cm a prát se fakt neumím. Ale před mou tehdejší přítelkyní jsem byl za hrdinuJ)
Významné expedice a projekty
Nedělím cesty na významné a nevýznamné, ale za významný výkon považuji objetí Islandu na horském kole. Když totiž nemáte měsíc co jíst a neustále leje a fouká vichřice, významným způsobem na kole zhubnete.
Autor
Cesta na Východ (první český průvodce pro nezávislé cestovatele po Asii, 1995 a 1999)
Cca 50 reportáží pro pořad Objektiv ČT
Tři samostatné autorské výstavy fotek z Asie
Stovky článků pro nejrůznější česká média
Osobní www stránky
Nemám
Osobní poznámka
„Koukej sebou hnout, vole!“ (Jack Kerouac: Říjen v železniční zemi)