HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Alois Musil - český objevitel letohrádku Amra

Absolvoval teologická studia na Blízkém východě. Objevil letohrádek Amra, který je dnes chráněn organizací UNESO. Za války se snažil vzužít své obliby u arabských kmenů ve prospěch Ústředních mocností.



MUSIL Alois (* 30. 6. 1868, Rychtářov u Vyškova, † 12. 5. 1944, Otryby u Českého Šternberka) – český orientalista a cestovatel

Nejstarší z pěti sourozenců z chudé venkovské rodiny vystudoval na kněze v olomouckém semináři a krátce působil jako kaplan v Ostravě, od vysokoškolských studií jej ale velmi zaujala problematika Blízkého východu. Proto si podal žádost o uvolnění ze služby a v roce 1895 nastoupil na biblickou školu v Jeruzalémě, z níž přešel na jezuitskou univerzitu do Bejrútu. Přitom na vlastní pěst prošel (většinou sám) oblast antických památek v Sýrii (Palmyra) a Jordánsku (Madába, Petra).

V roce 1898 se Musilovi podařil největší objev, když uviděl letohrádek Qusejr Amra z 8. století, v němž nalezl figurální malby z období raně arabského umění. Z Amry ale musel (kvůli hrozbám ze strany nepřátelských kočovnických kmenů) uprchnout a po návratu do Vídně se dočkal jen posměchu: vždyť islám zakazuje zpodobnění živých bytostí! Zvlášť velkým Musilovým odpůrcem byl vídeňský profesor Josef Karabaček. Navzdory všem úsměškům se ale Musil nevzdal a o dva roky později se do Amry vrátil, doprovázen malířem O. L. Mielichem a také vojenským doprovodem. Po návratu už mu věřili všichni. Zámeček v Amře dnes patří mezi světové kulturní dědictví, chráněné organizací UNESCO.

Mapování oblastí středního východu

Musil od roku 1900 přednášel v olomouckém semináři, od roku 1909 pak měl stolici na vídeňské univerzitě. Téměř každý rok se do Arábie vracel a postupně mapoval dosud neznámé nebo jen letmo prozkoumané oblasti dnešního Jordánska, Iráku a Saúdské Arábie. Dokázal se velmi dobře pohybovat mezi arabskými kočovníky – ostatně jeden z jejich kmenů přijal Musila za svého člena – a přitom přesně poznával jejich území. Někdy jej na cestách (do roku 1917 jich podnikl celkem patnáct) vedly pohnutky vědeckého rázu, jindy měl cíle prozaičtější: mj. zkoumal terén pro budoucí železnici nebo, jako třeba v roce 1912, hledal v Mezopotámii ložiska surovin (na této cestě jej doprovázel Rudolf Thomasberger z vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni, rodák z Dolních Studének na Šumpersku).

Ve vojenských službách za první světové války

Zcela samostatnou kapitolou jsou pak Musilovy cesty za první světové války, kdy v letech 1914–17 působil v rakouských vojenských službách a snažil se získat na stranu Ústředních mocností některé ze zdejších arabských kmenů. Mnohem úspěšnější v tom ale byl jeho protihráč, anglický plukovník Lawrence.

Po první světové válce se Musil rozhodl vrátit z Vídně a od roku 1920 byl řádným profesorem orientalistiky na Karlově univerzitě v Praze. K Musilovým dřívějším pracím (např. Arabia Petraea, 1907–08) přibyla celá řada studií, zpracovávajících jeho předešlé výzkumy na Blízkém východě, především pak šestidílné Oriental Explorations and Studies (1926–28). Krom toho ale napsal „Músa, přítel Arabů“ také desítky populárních, dobrodružně laděných knížek, jimiž si získal srdce nejednoho kluka v meziválečné i poválečné éře.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


16.05.2012, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Cestuj dokud můžeš....