HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Charles Sturt - anglický průzkumník uprostřed australské pouště

C. Sturt svou pozornost zaměřil na kontinent Austrálie, kde se vydával po stopách tamních řek. Ve vnitrozemí se Sturt se snažil najít ukryté moře, marně.



STURT Charles (* 28. 4. 1795, Bengálsko, Indie, † 16. 6. 1869, Cheltenham, Anglie) – britský důstojník, cestovatel po Austrálii

V devatenácti letech bojoval Charles Sturt ve Španělsku proti Napoleonovi (1814) a v britském sboru v Kanadě proti Američanům. Sloužil v britské posádce, umístěné po bitvě u Waterloo ve Francii. Odešel se svým plukem do Irska a zvolna postupoval ve vojenských hodnostech (1823 poručík, 1825 kapitán). V roce 1826 se přesunul do Austrálie, aby se ujal velení nad jedním z trestaneckých táborů v Novém jižním Walesu.

Další kariéru Ch. Sturta začal ovlivňovat britský guvernér Ralph Darling, který jej přijal za svého tajemníka a v roce 1828 pověřil vedením expedice, jež se vydávala za hřbety Modrých hor hledat úrodnou půdu. Spolu s Hamiltonem Humem, který v listopadu 1824 našel řeku Murray, a T. Mitchellem se v lednu 1829 dostali k řece nazvané Darling, po­dle guvernéra Nového Jižního Walesu. Její slaná voda však nepřinášela nový život, který Sturt se svými druhy hledal.

Objevování australských toků

Vrátil se do Sydney a v následujícím roce se pustil na jihozápad. Podél řeky Murrumbidgee postupoval do vnitrozemí k hlavnímu toku Murray a 23. ledna 1830 zjistil, že se do ní vlévá před rokem objevený Darling. Proplul až do jezera Alexandrina v Jižní Austrálii (nedaleko zálivu Encouter). Nazpátek postupoval proti proudu řek Murray a Murrumbidgee a v květnu 1830 se vrátil do Sydney.

Následující léta se Ch. Sturt nevěnoval objevitelským cestám. Spravoval své hospodářství a zastával významnější úřady na ostrově Norfolk, v Novém Jižním Walesu a v Jižní Austrálii. Ve Sturtových stopách zkoumal jihozápad Austrálie Thomas Mitchell a za Sturtovou myšlenkou o existenci velkého vnitrozemského moře uprostřed Austrálie se roku 1839 vydal E. J. Eyre.

Roku 1839 zastával Ch. Sturt funkci generálního inspektora v Adelaide. Doufal však, že se znovu vydá do vnitrozemí pátého kontinentu. V zimě 1844 získal povolení zorganizovat novou výpravu. S početným doprovodem (písařem expedice byl J. M. Stuart a ve výpravě byl i nejvyšší soudce Jižní Austrálie Charles Cooper) zamířil nejprve k řece Murray. Pokračoval proti toku Darlingu k jezeru (a pozdější osadě) Menindee a k Broken Hillu. Odtud se Sturtova výprava obrátila na sever k jezeru Frame a došla ke ­Greyovu pohoří. Cestou se jim podařilo objevit úrodnější oázu (Rocky Glenn), kde se zdrželi půl roku.

Výprava do nitra Austrálie

Namísto úrodné země objevovali účastníci expedice pouhou poušť, kde se písek střídal s kamením. Dostala Sturtovo jméno. V nepředstavitelném vedru (až 55 °C) docházely potraviny a zejména voda. Po čtrnácti měsících ujela výprava téměř 1 450 km a dostala se do nitra Austrálie dál než kdokoliv před nimi. V říjnu 1845 se Sturt rozhodl, že spolu se Stuartem a dalšími dvěma muži půjdou z Fort Grey ještě jednou na sever. Dostali se až k oáze, kterou nazvali Cooper’s Creek. Svou zelení dávala naději, že najdou Sturtem vysněné vnitrozemské moře, ale zakrátko narazili znovu na Kamennou poušť: Když jsme se na ní naráz ocitli, zůstal jsem skoro bez dechu. Je-li to vůbec možné, vypadala ještě nepřístupněji než dřív. Bez jediné rostlinky, bez jediného stromku nám zastírala přes polovinu obzoru. Nebylo tam vidět vůbec nic, podle čeho bychom se mohli orientovat, ale jen s pomocí kompasu jsme si udrželi svůj kurs jako loď na moři, popsal pocity cestovatelů vůdce výpravy.

Ve spárech nemoci...

Sturtovi a jeho mužům začaly docházet zásoby vody a bylo třeba myslet na návrat. Koncem října 1845 se znovu ocitli u Cooper’s Creeku a pokračovali podle jeho toku. Podle zpráv Austrálců, které potkávali, měla zde být větší vodní plocha. Nenašli ji a voda v potoce stále ubývala. Zklamaný Sturt se musel obrátit k jihu a s velkými obtížemi se dostal k Fort Grey. Část výpravy, kterou zde zanechali, se musela uchýlit o sto kilometrů zpátky k jiné tůni. Sturt musel za nimi a přitom těžce onemocněl. S nesmírnými obtížemi jej zdraví členové výpravy donesli v prosinci 1845 do Menindee. Ještě týdny postupovala expedice od téměř vyschlého Darlingu, až se v polovině ledna 1846 vrátila do Adelaide.

Charles Sturt už se víckrát nedostal do nitra Austrálie. Trpěl (stejně jako Stuart) těžkou oční chorobou a nakonec se roku 1853 vrátil do Anglie, kde po šestnácti letech zemřel. V jeho stopách pokračovali Thomas Livingstone, Mitchell, ÚA. Gregory, který se v roce 1855–56 vydal na pomoc zmizelému německému badateli L. Leichhardtovi, a především Sturtův průvodce John McDouall Stuart.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


13.11.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Kdo čeká od života mnoho, riskuje zklamání.