John Byron - objevitel ostrovů Zklamání

BYRON John (* 8. 11. 1723, Newstead Abbey, hrabství Nottingham, Anglie, † 10. 4. 1786, Londýn, Anglie) – britský mořeplavec

Ve válkách, které vedla Anglie v průběhu 18. století, rostla síla britského loďstva a spolu s ní rozsah koloniální říše Jeho Veličenstva. Admirál G. Anson se na počátku války o rakouské dědictví (1740) vydal s ozbrojenou flotilou na cestu kolem světa a vrátil se s kořistí z přepadených španělských korábů plujících v blízkosti Jižní Ameriky. Britskou Admiralitu vedl Ansonův úspěch k rozhodnutí zřídit v Jižním Atlantiku opěrné body, které by střežily námořní trasy v blízkosti Magalhãesova průlivu a mysu Horn.

Flklandy patří Britům

V červnu 1764 vyslala do této oblasti komodora Johna Byrona, dědečka slavného básníka, s úkolem zajistit pro britskou korunu Falklandské ostrovy (Malvíny), o které měli zájem i Francouzi, úhlavní soupeři Anglie. Byronovy lodě Dolphine a Tamar dopluly v lednu 1765 k západní části strategicky důležitého souostroví a za hřmotu lodních děl prohlásil komodor Falklandské ostrovy za britskou državu.

Plavba britských lodí pak pokračovala Magalhãesovým průlivem a podobně jako předtím Roggeveen se Byron dostal k Tuamotu. Britští námořníci našli stopy po nizozemské expedici na atolech Takapoto (získal jméno ostrov Krále Jiřího) a Manichi (ostrov Prince waleského) a objevili Evropanům zatím neznámé ostrovy Napuka a Tepoto, které Byron nazval ostrovy Zklamání ­(Disappointment).

Britové pokračovali k severní části Cookova souostroví. Od Marian se dostali do vod mezi filipínským Luzonem a Taiwanem a přes Jihočínské moře k Malajsku. Plavbou kolem mysu Dobré naděje pak Byronova výprava dokončila plavbu kolem světa, která především posílila britské strategické záměry.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.