HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Johann Ludwig Burckhardt - v převlečení

Švýcar nejprve pronikal do orientálních oblastí pomocí masek, později se vydal do Afriky. Své zážitky stihl sepsat, ale kvůli úplavic se už nikdy nestihl vrátit do Evropy.



BURCKHARDT Johann Ludwig (* 27. 11. 1784, Lausanne, Švýcarsko, † 15. 10. 1817, Káhira, Egypt) – švýcarský orientalista a cestovatel v oblasti Rudého moře

Evropané, kteří před dvěma sty lety chtěli proniknout do Arábie, museli odložit evropský oděv a přizpůsobit se životnímu stylu zdejších obyvatel, případně přestoupit na islám a pokračovat s poutníky k posvátným místům všech mohamedánů. V červenci 1809 přicestoval do syrského Halábu indický kupec Ibrahím ibn Abdalláh, aby údajně pokračoval ve svých obchodních cestách po Blízkém východě.

V arabském odění a s indickou identitou se skrýval pětadvacetiletý Johann Ludwig Burckhardt, Švýcar, který nabyl vzdělání v Německu a v době zneklidněné Napoleonovým postupem se uchýlil do Anglie. Při studiích v Cambridge se připravoval na cestu do Afriky, aby pokračoval ve výzkumech F. K. Hornemanna a M. Parka. Dříve však odcestoval do Sýrie, kde se měl aklimatizovat a připravit na další cestu, která měla vést přes Egypt Saharu do afrického vnitrozemí.

 

Objev skalního komplexu Petra

V září 1810 opustil J. L. Burckhardt Haláb a zamířil do Libanonu Antilibanonu, k pramenům Jordánu, a po cestách mezi maronitskými křesťany se vrátil do Halábu. Přesunul se do Damašku a odtud prováděl cesty po málo známých oblastech na východě Sýrie. V dubnu 1812 definitivně opustil Haláb a vydal se na jih. Navštívil biblická místa, mezi jinými Nazaret, kde se setkal s J. Brucem, zamířil do Ammánu a El Karaku a v srpnu 1812 objevil skalní komplex Petra s mohutnými stavbami a monumentálními hrobkami. Přes Sinajskou poušť se dostal do Káhiry (3. 12.), kde si najal dům, zpracovával své poznatky ze Sýrie a Svaté země (vyšly knižně až roku 1822) a připravoval výpravu na jih, do Núbie.

Proti proudu Nilu pronikl v březnu 1813 do Súdánu a s nadšením později popisoval evropským krajanům architektonické zázraky, které cestou spatřil. Na jaře 1814 se pustil do Núbijské pouště, zastavil se v obchodním středisku Shandi a odtud pokračoval do přístavu Suákin (26. 6. 1814). Přes Rudé moře se J. L. Burckhardt přeplavil do Džiddy, kde do srpna čekal na příležitost k cestě do Mekky. Zamířil nejprve do města At-Ta’if; zde jej přijal egyptský místokrál Mehmed Alí, který se v Hidžázu snažil zlomit moc bojovných vahhábitů, ohrožujících poutnické cesty.

 

Z Mekky do Medíny

Počátkem září pokračoval Burckhardt do Mekky a začátkem roku 1815 do Medíny k hrobu proroka Mohammeda (27. 1.). Po třech měsících se dostal do přístavu Janbú, kde ho od chystané cesty do Egypta zdržela epidemie moru. V polovině května se přece jen dostal do přístavu Kusajr, na druhém břehu Rudého moře, a 24. června 1815 dojel do Káhiry.

Několik měsíců se v egyptském hlavním městě zotavoval z řady chorob, jimiž trpěl na cestách v oblasti Rudého moře, než se v dubnu 1816 vypravil na Sinaj, kterou spolu s beduíny několikrát překřížil. Navštívil i Horu sv. Kateřiny a v polovině června 1816 se vrátil do Káhiry, kde zpracovával své cestovní zážitky do literární podoby. Napsal zde knihy Cesty Núbií (vyšla 1819), Cesty po Arábii (vyšla až roku 1829) a dvoudílné Zápisky o beduínech a vahhabitech (1830). J. L. Burckhardt čekal na karavanu, která by mířila k řece Nigeru a do saharského Timbuktu. Ve chvílích, kdy dorazila do Káhiry, onemocněl úplavicí a 17. 10. 1817 zemřel.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.


23.10.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Nejkrásnější pohled na svět je z okna vlaku.