Indie versus Čína: „Future Bright“

Indie versus Čína: „Future Bright“

Přestože se dvě nejlidnatější země světa radikálně liší, jedno mají společné – své přesvědčení o růžové až zářivé budoucnosti. Pojďme si popovídat se Standou Milerem o ekologických aspektech této jejich „future bright“.

Stando, co je nejhoršího na indickém přístupu k životnímu prostředí?

Indové milují a uctívají přírodu. Hinduisté se modlí se k horám, stromům, jejich řeky jsou posvátné. Dnes si možná uvědomují, že asi není úplně všechno v pořádku, když je voda v řekách pro mnoho pozemšťanů smrtelně nebezpečná. „Možná je trochu špinavá, ale je to přece božská Ganga!“ Vezměme si Jamunu, která protéká milionovými industriálními městy Dillí a Ágra. V Dillí to je páchnoucí stoka. Dokážete spočítat, kolik domácností a továren vypouští naprosto všechno do této řeky? Ale zákony ještě neexistují, ještě se vůbec nezačaly psát. Je neuvěřitelné, že ještě nikdo nezačal tento problém vůbec řešit.

Nemluvě o ovzduší. Každý známe ten mlžný ranní opar (v severní Indii je celou zimu). To není mlha! Je to všechno kouř z pálených odpadků. Kolikrát vám zastíní i pohled na ty barevné kupy smetí na ulicích, a to už je co říct.

Většina lidí stále žije na vesnicích. Navštívil jsi nějakou z nich, abys probádal stav životního prostředí tam?

Ano, samozřejmě. Na tom vidím trochu pozitivního – 700 milionů Indů žije stále na venkově a živí se zemědělstvím. Nemájí auto, většinou ani pravidelný přísun elektřiny. Obhospodařují malé políčko na kterém vypěstují většinu potravin a mají několik krav. Zatímco ekologická stopa průměrného Čecha je 2,5 planet, tak pokud by všichni lidé žili jako průměrný Ind, tak nám bude stačit polovina biokapacity planety Země. Současná civilizace spotřebovává o 50% zdrojů více, než je naše planeta schopna obnovit a vstřebat. Dluh, který vytváříme, znamená, že ubývá mořských živočichů, zemědělské půdy, lesů, neobnovitelných zdrojů energie a přibývají naše odpady a emise.

Hlavním problémem indického venkova, zemědělství, ale i celého subkontinentu je voda. 2/3 vody pochází ze zásob podzemní vody. Představte si to – miliarda lidí žije (a kdoví jak ještě dlouho bude žít) ze zásob podzemní vody. Politici v rámci svých volebních kampaní nabízejí elektřinu pro farmáře skoro zdarma, aby mohli čerpat podzemní vodu. V jedné oblasti Rajastánu, kde velmi málo prší, postavili vodojemy. Bohužel po volbách už žádná voda nepřitekla, a tak popraskají. V Indii je ve všem naprostý chaos a velká korupce.

Nejširší nabídku průvodců a map (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Jak se liší ekologická stopa Inda a Číňana?

Číňan má více jak dvojnásobnou ekologickou stopu. V Číne žije polovina obyvatel ve městech. Na rozdíl od Indie, kde hlavním zdrojem ekonomického růstu je rozvoj služeb a informačních technologií, v Číně dnes vyrábí celý svět levné produkty, které potřebují hodně  surovin a energie, a tak se tam staví každý týden nová uhelná elektrárna. Překvapilo mě, že ve městech jezdí skoro všichni na elektrických motorkách, což na rozdíl od kola spotřebuje mnohem více energie. Indie ani Čína, nemají dostatek vlastních zdrojů, a tak růst jejich ekonomik zavisí na dovozu ropy a surovin. Nedovedu si představit, odkud se vezmou potřebné zdroje, až budou Číňani a Indové žit jaky my. Velký problém je i nárůst populace v Indii, která se brzy stane nejlidnatější zemí světa. Drastické omezení porodnosti v Číně v osmdesátých letech přináší velké demografické změny a stárnoucí populaci.

Jaká je politika vůči životnímu prostředí v Číně?

Proti indickému chaosu na mě Čína působí jako totální řád. Silnice, doprava, všechno funguje organizovaně. Ta země má neuvěřitelně našláplo, a přestože miliony lidí pracují v téměř otrokářských podmínkách, celkově ekonomika roste. S rostoucí ekonomikou roste i chut‘ na maso, a tak byl někdy problém sehnat v restauracích bezmasé jídlo. Zatímco průměrný Ind sní ročně jen 5kg masa, Číňan dnes již přes 50 kg. Za posledních dvacet let se spotřeba masa v Číně zdvojnásobila. Produkce a konzumace takového množství masa má velmi špatný vliv na životní prostředí a zdraví.

Veřejně se o ekologických problémech moc nemluví. Ve vesnici, kde jsem byl, říkali, že voda už dávno není pitná. V zemědělství se používá hodně umělých hnojiv a pesticidů, což má špatný vliv na klavlitu půdy a vody. Myslím, že si lidé uvědomují vážnost, ale zavírají před tím oči a s cizinci nechtějí o tom vůbec mluvit.  Když jsem se chtěl zeptat na oficiálních místech, jaké tu mají problémy, tak my můj hostitel vysvětlil, že by to nebylo vhodné.

Pro Čínskou vládu je důležitější ekonomický růst než ekologie. Myslím, že část odpovědnosti neseme i my tím, že kupujeme levné, většinou ne moc kvalitní zboží vyrobené v Číně. Důvod, proč je to zboží tak levné je, že ho vyrábějí lidé, kteří pracují za minimální mzdu ve velmi špatných podmínkách, suroviny pocházejí z chudých zemí, energie z uhlí a továrny nemusí vyrábět ekologicky. Je to jen na nás, jaké zboží si koupíme a co tím podoprujeme a způsobujeme.

Cesta Standy Milera na Olympijské hry do Číny speciálním ekoautem, které místo nafty spaluje vysmažený rostlinný olej, byla podniknuta v rámci projektu „po stopách Oldřicha Čecha“. Standa projel Balkán, Turecko, Írán, Pákistán a šest měsíců strávil v Indii. Tam mimo jiné přednášel na universitách o využití biopaliv. Je velkým zastáncem ekologického cestování, vegetariánství a trvale udržitelného rozvoje. V Číně je velmi složité cestovat vlastním autem, a tak tam byl Standa až letos v dubnu a cestoval hlavně vlakem. O tom, jak se změnila Čína od dob Oldřicha Čecha, si můžete přečíst v rozhovoru.

Zkušenosti čtenářů

Jenda

maso – eslipa to nebude náboženstvím, hinduisti si na něj moc nepotrpěj
názor na biopaliva, aspoň v Evropě se poněkud mění. když vypěstujeme na 1 kg nafty 1 kg biopaliv, k čemu to je ? navíc řepková pole jsou vlastně jedovaté plochy, zvíře tam nevleze.

Stana
Jenda:

Nejsem zastance současného způsobu využívání biopaliv. Myslim, že způsob jakým dnes pěstujeme biopaliva neni moc o ekologii, ale spiš o ekonomii, ale to je tak asi se vším. Diky zpracování použitého rostlinného oleje na biodiesel olej z restaurací velmi podražil a tak se těžko shání. Co se týče masa, tak mě překvapilo, jak i brahmanům v Indii chutná kuřátko a tak si myslím, že nízká konzumace masa se s ekonomickým růstem také zvýší, ale asi ne tolik jako v Číně. Nevětší problém Indie a Číny vidím rychlém ekonomickém růstu a nedostatku vody.

Standa
Jenda:

EKocesty – Mexiko 2010
19.10. od 18:30 Klub Cestovatelů Karavanseraj
Masarykovo nábřeží 22, Praha 1

Na cestě po Mexiku uvidíte, jak žijí původní obyvatelé Mexika a jaký vliv mají globalizace a klimatické změny na jejich současný život. Projedeme vlakem Měděným kaňonem a navštívíme domorodé indiány, kteří žijí v těžko přístupných kaňonech Siera Tarahumara. Zažijete indiánské oslavy Velikonoc. Dozvíte se proč Mexičané vypijí nejvíce Coca Coly na světě, jak se dělají kukuřičné placky a jak se dá postavit kulatý dům z hlíny. Navštívíme město San Cristobal de las Casas a několik starých mayských a aztéckých měst a odhalíme, co bylo příčinou jejich zániku.
Více na http://www.facebook.com/event.php?eid=275754269110383
nebo http://www.ekocesty.info

Standa
Jenda:

Ekocesty – INDIE
31.10 OD 19.00 HOD
Čajovna Šamanka
Hálkova 8, Praha 2

Projedeme Indií od severu k jihu. V podhůří Himalaje navštívíme Nanithal a duchovní města Váránasí a Nasik. Podíváme se, jak žijí indové na vesnicích, co jedí, jaká jsou jejich přání a jak vidí svoji budoucnost. Navštívíme mezinárodní ekologickou komunitu Auroville. V malém eletrickém autě projedeme napřič Indií a dozvíte se proč má Indie nedostatek vody a elektrické energie. Uvidíte jak se vaří na slunečním vařiči a na plynu z kravského trusu. Učastníte se tradiční indické svatby a zjistíte jak drahé je v Indii provdat dceru.
Vstupné doblovolné
Více informací o Ekocestách na http://www.facebook.com/event.php?eid=209829459083067 nebo http://www.ekocesty.info

Standa
Jenda:

Přednáška Ekocesty – z Evropy do Číny aneb po stopách Oldřicha Čecha.
28.11 od 19:00 hod
Čajovna Šamanka
Hálkova 8, Praha 2

Vydáme se malým obytným autem poháněným použitým rostlinným olejem po stopách prvního „českého“ cestovatele blahořečeného Oldřicha z Pordenone, který v letech 1316-1330 putoval z Evropy do Číny a celou cestu popsal ve svém cestopise Cesta do říše velkého Chána“. Dozvíte se jak dnes žijí lidé v Turecku, Íránu a Pákistánu, Indii a Číně a jaký zde byl život před šesti sty lety. Zjistíte co si lidé přejí a jak vidí svoji budoucnost, co rádi jedí a jaká je jejich ekologická stopa. Dozvíte se jak se dá dojet autem z Prahy do Dílí za 1500 Kč.
Vstupné dobrovolné
Více informací na http://www.facebook.com/event.php?eid=105054052938121 nebo http://www.ekocesty.info

Jenda

mně taky chutná kuřátko (-:
jasně, s vodou souhlas.
a všiml jsem si, že Číňani, by ukázali, že na to maj, si poroučej takové porce jídla, že to nesnědí a zbytky se vyhazují. Což teda vypadá v miliardové zemi dost otřesně.
Chci se zeptat, v Brazílii se jezdí na alkohol, že ? Jak to vychází ? Proč se to nikde nepropaguje ?

Standa
Jenda:

V Číně jsem byl několikrát pozván na jídlo do restaurace. Jedlo se u kulatého stolu a měli jsme přes 20 chodů. Bohužel jen několik jídel bylo bez masa a malá mistička s rýží byla až na konci. Prý není slušné dávat rýži. Jedlo se hlavně maso a to všechno možné. Na konci hostiny vždy zbylo hodně jídla.
Výroba etanolu je velmi náročná na energii a tak se moc nevyplatí.V Brazílii vyrábějí etanol hlavně z cukrové třtiny což vychází o něco lépe než z kukuřice. To samé platí i o výrobě biodieselu z řepky. Důvod proč se podporuje pěstování biopaliv v EU jsou hlavně zemědělské dotace. 70 % celosvětové zemědělské půdy je využíváno na chov hospodářských zvířat. Pokavad‘ by vypěstované plodiny konzumovali lidé a ne zvířata tak by bylo dostatek potravy a část půdy by se mohla využít i na pěstování biopaliv. Toto jednoduché řešení může ovlivnit každý znas tím co jí.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: