HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

POSLEDNÍ DISKUSE

Josef Štolba

(* 3. 5. 1846 Hradec Králové, † 6. 8. 1930 Praha) – český právník, dramatik a spisovatel




Jeť zcela přirozeno, že s velikou nedočkavostí hleděl jsem vstříc onomu okamžiku, kdy vstoupím na půdu haityckou. Nejen, že očekával jsem mnoho vzhledem u krásám přírodním, jež ve spojení s báječnou úrodností opatřily ostrovu skvělé jméno: ‚královna Antil‘, ale neméně byl jsem žádostiv poznati černocha tam, kde může dokázati schopnosti své a tím i oprávněnost k samostatnému, svobodnému životu, kde měl po hodnou řadu let příležitosti dost, vyvinouti se a zaříditi podle vlastního nejlepšího náhledu.

Díky inzerátu do světa

Do Střední Ameriky se spisovatel Josef Štolba, známý především svými komediemi z maloměstského prostředí, dostal díky inzerátu, který nechal zveřejnit hrabě Arthur Desfours-Walderode. Známost s jeho tajemníkem i vychovatelské místo v rodině Kouniců přispěly k tomu, že si Desfours vybral z řady uchazečů za svého společníka na dlouhou cestu právě budoucího právníka Štolbu.

Na parníku Guadeloupe se vydali z francouzského přístavu Saint Nazaire v dubnu 1873. Po 13 dnech jejich loď zakotvila u Ostrova sv. Tomáše na Panenských ostrovech, který tehdy náležel Dánsku, a zakrátko odtud pokračovali na Portoriko. Štolba si důkladně prošel zdejší přístav San Juan a už se těšil na návštěvu černošské republiky Haiti. Loď přistála v Cap Hai*tien. Čeští cestovatelé se vydali napříč ostrovem do Gonaires a potom lodí do haitského hlavního města Port-au-Prince. Štolba pečlivě vylíčil historii i současný život černošské republiky. Po měsíci pobytu vydali na Jamajku. Přistáli v Kingstonu a odtud se vypravili do Modrých hor a dále železnicí do bývalého hlavního města Spanish Town.

Další zastávkou Štolbovy cesty po karibských ostrovech byla (stále ještě španělská) „perla Antil“ – Kuba. Poznávání ostrova začalo v Havaně. Železnicí Štolba zajel do Matanzasu, kde poznal výrobu třtinového cukru i zpracování tabáku. Všímal si i politických poměrů na ostrově, který zvolna opouštěl španělskou koloniální říši a vplouval do amerického područí.

Nedlouhý pobyt na Kubě vystřídala plavba Mexickým zálivem a přistání ve Veracruzu, hlavním mexickém přístavu. Český spisovatel zde poprvé uviděl býčí zápasy a na delších výpravách poznával život země, kde ještě před nedávnem (1864–67) jeho krajané bojovali v armádě císaře Maxmiliána Habsburského. Zajel do Medellínu a do vesničky Veigary, kde sledoval lov kajmanů. Vlakem se vydal do hlavního města a do Puebly.

Po menších komplikacích do USA

Po návratu do Veracruzu se Štolba a Desfours-Walderode ocitli bez prostředků, když jim ředitel celnice nechal zabavit celou hotovost: „Stáli jsme na cizí půdě, domova několik tisíc mil vzdáleni, bez přátel a bez groše peněz.“ Navíc Desfours onemocněl žlutou zimnicí. Po uzdravení, a když obdržel od manželky zásilku peněz, se vypravil do USA, aby v Chicagu dostal hotovost za směnky vystavené pro jednu z tamnějších bank. Teprve po jeho návratu a po zásahu německého konzula ve Veracruzu se podařilo uvolnit peníze na další cestu.

Po zastávce v Havaně se Štolba a jeho šlechtický mecenáš vydali do USA. Loď Cleopatra je dovezla do newyorského přístavu. Na první procházce Štolbu ohromil rušný život jednoho z největších světových měst: „Tisíce vozů všech možných druhů jezdí tu proti sobě v dvou či více proudech a okolo a mezitím taková směsice lidí, že musíš v ulicích těch teprv se učit choditi, neboť každému jest čas drahý, a každý pospíchá za svým zaměstnáním co nejrychleji, aby ni minutky nepromeškal. Koňské dráhy křižují se celým městem bezčetnými kolejemi a přece nedostačují návalu obecenstva. Vzduch a podzemí musí vypomáhati. Nalezneš podél chodníků železniční most na vysokých sloupech, po němž jezdí dráha místní a pod zemí můžeš spatřiti hodně dlouhý tunel dráhy pneumatické.

Začínající český spisovatel se prošel po Broadwayi i v Central Parku, snažil se poznat novinky amerického života, stále však srovnával New YorkPrahou. Nezapomněl ani na divadlo: „Oko nalezlo v divadle tom dosti, i ucho nešlo tam nadarmo, ale duch? Snad ho americké obecenstvo nechává doma, když jde do divadla.

Z New Yorku Štolbova cesta vedla do Filadelfie, kde obdivoval historické památky připomínající americký boj za nezávislost, a přes Baltimore do Washingtonu. Své čtenáře seznámil později s americkým systémem vlády a popsal nejdůležitější veřejné budovy. Z hlavního města USA odjel vlakem do Chicaga a cestou se zastavil v Cincinnati.

V Chicagu se poučil o zdejším systému výstavby domů, poznal obrovitá jatka a zaznamenal i připomínky velkého požáru z roku 1871. Setkal se s mnohými českými vystěhovalci usazenými na břehu Michiganského jezera. Přijímal jejich pohostinství a poznal i významného organizátora krajanského života Karla Jonáše z města Racine. Zamyslel se nad budoucností amerických krajanů: „A není k tomu zapotřebí ani příliš bedlivého studia, to poznáš záhy, že cizí národnost v podstatě své neudrží se v Americe již ani v druhém pokolení, nechť jest to národnost ta neb ona, nechť jde tu o členy kteréhokoliv národa.

Z Racinu se Štolba vydal dále na sever, za českými osídlenci v Milwaukee i na americkém venkově (Manitowoe, Pierstown, Green Bay). Po návratu do Chicaga se vydal k Niagarským vodopádům, které ho oslnily stejně jako další české cestovatele, kteří stanuli v těchto místech. Spolu s dalšími turisty sestoupil i dolů k hladině řeky, kam dopadají vody z Niagary: „Podepřeni o černou skálu, s níž voda jen srčela, stáli jsme na úzké cestičce, a přes nás, tři stopy od skály, padal strašný ten proud vody a rozbíjel se dole o nesčetné balvany. Závrať nebo falešný krok, a člověku stalo by se jako vodám těm: proud strhl by jej sebou a rozbil o balvany.

Od Niagary Štolbova cesta vedla do města Albany a odtud pak vlakem podél řeky Hudson směřoval do New Yorku. Stačil ještě uvidět Barnumův cirkus a pak už zbývalo jen loučení s Amerikou.

Konec nejdélší cesty spisovatele Štolby

Štolba se koncem roku 1873 vracel lodí Frisia do Evropy. Deset dnů trvala cesta přes oceán, než loď konečně zakotvila v Cherbourgu. Ve francouzském přístavu skončila největší cesta dramatika a spisovatele, který se i později rád vypravoval na cesty za poznáním různých koutů světa, i když už neměly rozměry jaké měla jeho americká cesta.

Cestopisné vzpomínky zpracoval do tří svazků knihy Za oceánem (1874-1876). Své dojmy z evropských zemí podal v knihách Na skandinávském severu (1884), Za polární kruh (1890) a Na půdě moři urvané (1896), v nichž zachytil své zážitky z výletu do severního Německa a Nizozemska.

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri


19.08.2011, Jiří Martínek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Just look, my friend!