Josef Zukriegel

„Nejen terrestrické, ale i fysikálně, i biologicky-oceánografické poměry Severního moře Ledového jej řadí mezi nejzajímavější oblasti světa. Není totiž druhého místa na Zeměkouli, které by tak podrobeno bylo neustálým fyzikálním změnám, ponejvíce tepelným i hustotným, jako výsledku či následku styku ohromných a tak rozdílných proudů vodních, jako Severní moře Ledové. Zde narážejí na sebe větve teplých proudů tropických i ledové protiproudy z oblasti severopolární, zde na ostrovech jsou vyvrhována plovoucí rezidua lesů tropické Ameriky i pralesů z okolí veletoků sibiřských. Tu na povrchu i v hlubinách odehrává se věčný boj mezi dvěma různými světy oceánskými, zde jejich extrémy se stýkají... ,“ dramaticky dokázal uvést přednášku jeden z mála našich oceánografů, Josef Zukriegel.

První a jediná výprava

Na svou jedinou vědeckou cestu se vypravil, na Švamberovo doporučení, v létě roku 1933. Cestu podnikl na lodi General von Steuben, plující na pravidelné trase z Německa na Island a Špicberky. Veškerá měření prováděl Zukriegel sám, jen někdy mu pomohli němečtí lodní důstojníci.

Loď vyplula 19. 7. 1933 z Bremerhavenu, se zastávkami ve skotském Leithu a na Orknejích přistála po čtyřech dnech na Faerských ostrovech. Odtud pokračovala k severozápadu a 25.7. General von Steuben přístál v islandském Reykjavíku. Zde Zukriegel naměřil (na severním polárním kruhu) 13 °C teplý vzduch i vodu a konstatoval velmi teplé léto.

Na další cestě za Islandem měl český oceánograf výtečnou možnost pozorovat 30 m vysokou ledovcovou horu, plující po hladině oceánu. 28. 7. minuli sopečný ostrov Jan Mayen a po dalších dvou dnech dorazili do Kingsbay na Špicberkách. Loď odtud, právě z důvodu vědeckých výzkumů, zamířila k severu a v dopoledních hodinách 1. 8. 1933 narazila na 81° 07´ severní šířky a 10° 30´ východní délky na souvislý led.

Večer téhož dne se výprava vrátila na Špicberky a zamířila zpět na jih. 3. 1. její členové krátce navštívili Medvědí ostrov a dalšího dne nejsevernější bod Evropy, Nordkapp. Po plavbě kolem norského pobřeží s několika zastávkami (Tromsö) a návštěvou fjordů se 13.srpna loď s Zukriegelem na palubě vrátila do Bremerhavenu.

Výsledky měření

Zukriegel podnikal měření po celých 24 hodin a snažil se své výzkumy porovnávat s výsledky dalších odborníků, především F. Nansena a G. Schotta. Léto roku 1933 označil za extrémně teplé, když v některých místech byla teplota moře až o 6 °C teplejší než průměr (severně od Islandu). Kromě rozsáhlé práce pro Sborník Čs. společnosti zeměpisné (1934) publikoval své výsledky v anglicky psané práci Cryologia maris, publikované ve Švamberově edici Travaux géographiques tche*ques. Na základě této studie o mořském ledu se neúspěšně pokusil habilitovat. Zakladatel naší oceánografie zemřel krátce po skončení druhé světové války, aniž měl možnost rozsáhlejší vědecké práce.

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri