Brázdil Rudolf - známý klimatolog

Brázdil vystudoval PřF UJEP v Brně (obor matematika, zeměpis), po studiu na vysoké škole už zůstal jako asistent, v roce 1983 se habilitoval a  roku 1991 byl jmenován profesorem. Věnuje se hlavně klimatologii, speciálně sledování srážkové činnosti (Cirkulační procesy a atmosférické srážky v ČSSR, 1986, spolu s J. Šteklem) a kolísání klimatu v dějinách (History of the Weather and Climate in the Czech Lands I, Period 1 000-1 500, Dějiny počasí a podnebí v českých zemích v letech 1 000-1 500, spolu s O. Kotyzou, 1995). Podílel se i na zpracování několika učebnic, např. na Netopilově Fyzické geografii I (1981) nebo jako vedoucí autorského kolektivu práce Úvod do studia planety Země (1988). Publikuje i k dalším tématům, jako je např. skleníkový efekt či životní prostředí. Aktivně se účastní i práce Čs. geografické společnosti, kde vede odbornou komisi pro polární výzkum.

V letech 1985, 1988 a 1990 se R. Brázdil (spolu s dalšími brněnskými geografy Milanem Konečným a P. Proškem) zúčastnil tří expedic na souostroví Špicberky. Při první z nich (13. 7. - 22. 8. 1985) se věnovali zejména studiu permafrostu (trvale zmrzlé půdy) a klimatu v oblasti Werenskiöld na jihu Špicberk, a to ve spolupráci s polskými geografy. Podruhé se na sever vrátili v rámci sovětské expedice „Svalbard 88" (10. 6.-24. 8. 1988), kde se soustředil na geomorfologický a klimatologický výzkum oblasti Východní Grönsfjord a v městečku Barentsburg. Završení těchto výzkumů přinesl rok 1990, kdy se Brázdil a Prošek dostali na Špicberky potřetí, v rámci expedice Masarykovy univerzity v Brně „Spitsbergen 90". Tentokrát byla cílem obou geografů oblast Reinsdalen a tamní ledovec Martha, kde provedli průkopnická měření klimatických podmínek, týkající se zejména vlivu ledovců na teplotní poměry přízemních vrstev atmosféry.

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.