HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

CESTOVATELÉ

VYBAVENÍ NA CESTY

POSLEDNÍ DISKUSE

Baba wa Bambuti – český otec Pygmejů

Baba wa Bambuti – český otec Pygmejů

Cestovatel, etnograf a antropolog Pavel Šebesta věnoval život studiu nejmenších lidí světa. Během doby strávené mezi nimi získal výmluvnou přezdívku Otec Pygmejů. Na dnešek připadá 120. výročí jeho narození.

 



 

„Komu po léta přívětivě svítilo tropické slunce, komu se zjevilo kouzlo oněch dálav s jejich obyvateli, toho po celý život stravuje touha po pralese, který jej volá. Časem se mu zdá, jako by slyšel víření bubnů a taneční popěvky divochů, údery paliček, jimiž ženy stloukají banány, zurčení potůčků, u něhož si chladil zpocené čelo, nebo velkolepé bouření vodopádů. Tak se také vždycky vedlo mně po každém návratu z tropů, nechť jsem zažil sebevětší svízele a trpěl nedostatkem a opuštěností. Touha byla silnější než rozum.“

Tyhle věty píše Pavel Šebesta v knize „Mezi nejmenšími lidmi světa“, která popisuje jeho badatelské cesty mezi negritské pralesní kmeny v Malajsii a Pygmeji Bambuti v africkém Kongu. Jeho touha po poznání neznala překážek. Prošel možná tisíce kilometrů v rozmoklé půdě sotva znatelných stezek, odvážně se plavil divokými peřejemi řek. Nejčastěji však putoval sám s vakem na zádech doprovázen jen několika domorodci. Silný a odolný, zvyklý nejtěžším námahám, úspěšně pronikal do míst, kam před ním nevstoupil žádný bílý cestovatel. Dovedl se sžít s domorodci, získat si jejich důvěru a náklonnost.

Zpráva, že přichází „Baba wa Bambuti - Otec Pygmejů“ se nesla pralesem a předcházela jeho příchod do táborů pygmejských kočovníků. Rozdával dary, soudil pře a na oplátku fotografoval, měřil jejich tělesnou stavbu, sepisoval gramatiku nářečí. Pomáhal jim radou i skutkem, často je chránil před bezprávím. Získal jejich přátelství a důvěru natolik, že trpělivě snášeli jeho výzkumy a seznámili ho se svými zvyky, obřady, starými bájemi a písněmi.

Misionář ze Slezska

Pavel Šebesta, muž který zasvětil celý svůj život studiu přírodních národů, se narodil v roce 1887 ve Velkých Petrovicích ve Slezsku a prožil tam své dětství. Po gymnazijních studiích se věnoval nejprve studiu teologie a roku 1911 byl v koleji Sv. Gabriela v Mädlingu u Vídně vysvěcen na kněze. Následně byl vyslán do Mosambiku jako misionář.

Do studia jazyků a kultury afrických národů ho zasvětil Wilhelm Schmidt, hlavní představitel tzv. vídeňské etnografické školy kulturních okruhů. V důsledku 1. světové války byl Pavel Šebesta jako rakouský občan internován v Portugalsku. Tamní pobyt využil ke studiu archivních materiálů o misiích v jihovýchodní Africe.

Cesta pres Malajske stredohori

Život mezi malými lidmi

První asijskou expedici podnikl v letech 1924 - 1925. Na Malajském poloostrově a přilehlých ostrovech studoval negritské skupiny Semangů, Senojů a Jakuďnů.

Další cesta 1929 - 30 vedla mezi středoafrické Pygmeje. V pralesích při řece Ituri v tehdejším Belgickém Kongu žil mezi trpasličími kmeny a k opravdově ucelenému pohledu na tyto přírodní národy výrazně přispěla následná expedice v létech 1934 - 35.

Stal se ve své době nejlepším světovým odborníkem v antropologii i národopisu nejmenších lidí světa. Jeho výzkumy přinesly překvapující poznatky ze života Pygmejů. Trpaslíci z neschůdných houštin pralesa Ituri pozvolna překonali svou plachost a v posledních staletích se včlenili do pozoruhodných sociálních vztahů s pronikajícími černošskými kmeny.

Bambuti jsou výlučně lovci a sběrači. Maso však není jejich hlavní potravou. Banány, cukrovou třtinu a olej získávají směnou s černochy za zvěřinu, lesní plodiny nebo pracovní úkony. Každý rod má svého černošského patrona, který dědí toto právo z otce na syna. Společná pro pygmejské a černošské chlapce je i obřízková škola pod vedením černochů.

Šebesta a jeho spolupracovníci vyvrátili rasistické výmysly o méněcennosti trpasličích plemen vycházející ze staré teorie o vlivu degenerace. Prokázal, že jejich drobná postava je výsledkem vlivu prostředí, v němž žijí a které ovlivnilo dědičné vlastnosti.

Unikátní dílo o světě Pygmejů

Kongo však nezůstalo jediným cílem jeho bádání a cest. Během své druhé návštěvy u Semangů (1938-39) podnikl pionýrskou a vědecky cennou výpravu za negrity na Andamanské ostrovy v Indickém oceáně a na Filipíny za kmeny Aëtů.

Do Afriky (Konga) se vrací v létech 1949 - 50 a 1954 - 55. Obě tyto cesty byly zaměřeny hlavně na výzkum v oblasti jazykové, kulturní a sociální problematiky Pygmejů.

Poznatky svých výzkumů zpracoval do obsáhlého deskriptivního a srovnávacího díla o antropologii a etnografii lidských skupin malého vzrůstu v Africe a v Asii a monografické studie o životě, materiální a duchovní kultuře Pygmejů v Africe.

Poslední dílo nazvané podle starého africké království „Monomotapa“ zůstalo nedokončeno. Profesor páter Pavel Šebesta zemřel roku 1967 ve Sv. Gabrielu v Mädlingu u Vídně, kde žil a pracoval většinu života.

Typicka nesoumernost Bambutu

Poznejte cestovatele Šebestu

Je pozoruhodné, jakých výrazných úspěchů v oboru antropologie dosáhli čeští badatelé. Vedle Aleše Hrdličky patří Pavel Šebesta nesmazatelně mezi významné světové postavy toho vědeckého odvětví.

Sbírky z Šebestových výprav jsou uloženy v několika evropských muzeích a vědeckých ústavech. Zajímavou expozici je možno navštívit i v Hrdličkově muzeu člověka Univerzity Karlovy v Praze. Návštěvním dnem pro veřejnost je středa a bližší informace je možné vyhledat na http://www.natur.cuni.cz/~hmc. Expozice obsahuje kosterní materiál, fotografie, ukázky iniciačního chování a unikátní sádrové odlitky, jež v letech 1936 - 1937 zpracoval akademický sochař M. Beutler podle negativů sádrových odlitků Pygmejů. Na vlastní oči zde můžeme srovnat na vystavených fotografiích a odlitcích hlav rukou a nohou velikostní poměry těla Pygmejů a Evropanů.

Současnost Pygmejů

Trpasličí kmeny chránila od pradávna neprostupnost pralesa. Díky politické nestabilitě země nebylo v posledních desetiletích o jejich osudech mnoho zpráv.

V Kongu zuřila občanská válka. V této nejhorší humanitární katastrofě od 2. světové války zahynuly tři miliony lidí. V roce 2002 zahájily povstalecké síly děsivou ofenzivu do pralesa Ituri. Zprávy o kanibalismu páchaném na Pygmejích šokovaly svět. Vojáci je prý pojídali, aby si přisvojili jejich mimořádné vlastnosti pro pobyt v lese - dobrý zrak, stopařské dovednosti...

Jaká je současnost Šebestových Bambuti? Odpovědi na tuto otázku se pokusí hledat v povodí řeky Ituri expedice blanenského Sdružení HORIZONT. Na další cestu za poznáním života geograficky izolovaných etnik se vydá v tomto roce významných výročí našeho světoznámého antropologa a cestovatele.

 

Text byl zpracován s použitím knih:Pavel Šebesta, Sína Lvová: Mezi nejmenšími lidmi světa, Praha 1959 a Josef Wolf: Poslední svědkové pravěku, Praha 1970.

 


20.03.2007, Milan Daněk


Diskuse


Dlouhodobe se venuji zvyrazneni nepravem opomijene osobnosti Pavla Sebesty. Ted jsem nahodne proklikal HS a vidim hned dva clanky k nemu. Doporucil bych je sjednotit pod jeden odkaz (nejlepe Pavel Sebesta) a opravit drobne chyby. V tomhle prvnim clanku (psal jsem ho k 120 vyroci jeho narozeni)je chyba hned v nazvu Baba va Bambuti (nepatri sem w). Ve clanku od pana Martinka jsou nestastne uvedeny udaje ve jmene a miste narozeni. Pokud pise jeho jmeno, tak je nespravne cast psat nemecky a cast cesky, takze napr.: Pavel Jachym Sebesta. Narodil se v ceske rodine v Rakousku-Uhersku a ne v Polsku. Proto je kombinace nyni jiz neuzivaneho nazvu vesnice a soucasneho statu taky nestastna - ta vesnice se v soucasne dobe jmenuje Petrowice Wielke, Polsko. Asi pred tremi lety jsem tam byl hledat jeho rodny dum. Ma zde pametni desku, ale jinak o nem mistni moc nevedi. Pro zajemce muzeme poskytnout dalsi informace z mist jeho pusobeni a nasich cest po jeho stopach(Kongo, Malajsie i Andaman, kam se mu na terenni vyzkum nepodarilo ziskat povoleni). Milan Danek,horizont.cz@seznam.cz
30. 07. 2013, 14:45:53
Mám zato, že se P. J. Šebesta nenarodil v Rakousku-Uhersku, nýbrž v pruském Slezsku(tedy v Německu). S pozdravem M. Černý
30. 12. 2013, 09:30:40

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

CESTOVATELSKÝ TWEET

Cestuj dokud můžeš....