Profil cestovatele: Olga Nezmeškalová

Na kolik se cítím:
Přijde na to :o)
Oblíbené země:
Země Jižní Ameriky, konkrétně Bolívie a Ekvádor. V Ekvádoru jsem strávila nezapomenutelné čtyři měsíce v tropickém městečku Chone, kde učila jsem angličtinu. Momentálně rok žiji v Bolívii, kde pracuji, cestuji a blíže poznávám tuhle „divokou zemi“.
Na kterých místech se mi hodně líbilo:
Na Galapágách. Vidět je, byl pro mě úžasný zážitek.

Cesta, které si nejvíce vážím:
Již zmiňovaný pobyt v Ekvádoru, který mě naučil nahlížet na život z jiné perspektivy.
Nejdelší cesta:
Zatím roční pobyt v Bolívii.
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?:
Proč? Neustálá touha přemisťovat se, před něčím utíkat a něco nového objevovat. Dalo? Poznala jsem spoustu úžasných lidí a taky víc sama sebe. Vzalo? Nad tím zatím nepřemýšlím
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel:
Hanzelka a Zikmund
Cestovatelské Curriculum Vitae:
Začalo to rodinnou turistikou po zemích moravských, českých a slovenských. Na gymplu potom následovaly vandry s přáteli také po zemích moravských, českých, slovenských. Na vysoké jsem začala objevovat země Evropy a také uskutečnila první dlouhodobý pobyt v zahraničí, konkrétně jsem strávila tři měsíce v Paříži, kterou jsem si neskutečně zamilovala. Od roku 2004, s malými výlety domů na Moravu, pobývám v zemích Jižní Ameriky.
Navštívené země:
Evropa – téměř celá, kromě severských zemí Jižní Amerika - Ekvádor, Galapágy, Bolívie, Peru, Chile, Brazílie
Cestovatelské sny a plány:
Čína Velikonoční ostrovy
Zvláštní záliby během cestování:
Většinou spojuji své cestování s prací, tzn. ve zmíněné zemi nějaký čas pracuji, poznávám tak blíže místní kulturu, a ve volném čase potom cestuji.
Oblíbená historka z cest:
Spíše nepříjemný zážitek z bolívijsko-peruánské hranice, kdy mi bolívijský imigrační úředník zabavil pas a zamkl do šuplíku, protože se mu nelíbilo moje vstupní bolívijské razítko. Už jsem se s pasem pomalu loučila, ale nakonec jsme se „dohodli“ na 50 dolarech a 100 boliviánech (8 Bs = 1 U$). Úředník odemkl šuplík, předal mi pas, do šuplíku na oplátku strčil peníze a zase jej zamkl. Podotýkám, že jsem nebyla ve frontě na výstupní bolívijské razítko jediná osoba, jejíž pas se ocitl v šuplíku. No a jeden velmi příjemný zážitek z Ekvádoru. V místě mého působiště Chone nebylo kromě plantáží banánů, papájí a magovníků snad vůbec nic. Lidé, kteří v tomhle městečku žili, byli velmi chudí, museli si vystačit přibližně s jedním dolarem na den a víceméně je živilo to, co sami vypěstovali, prodali či vyměnili za jiné produkty. Přesto jsem nikde jinde nenarazila na pohostinnější a milejší obyvatelstvo. Hned první den mě sousedka pozvala na večeři. Na talíři byla spousta rýže a jedna napolo ohlodaná kost z kuřete. Chtěli mi prostě dát to nejlepší, co měli.
Významné expedice a projekty:
Není to cestovatelský, ale výukový projekt, který chci zmínit právě proto, že na něm momentálně pracuji v Bolívii. Snad se jej podaří zrealizovat, neboť zdejší pracovní tempo je opravdu „maňana“.
Autor:
Zatím píšu pouze pro okruh svých přátel a posílám „Postřehy z Bolívie“ do Hedvábné stezky. V budoucnu bych to ráda změnila a své zkušenosti z cest vydala knižně či publikovala v některém z cestovatelských časopisů.

Články cestovatele (1):
Solná poušť Bolívie

Oblíbené příspěvky (0):